Vzpomínky
Kde jste, luzné krajiny mého mládí ?
- Neměl jsem Narsil rád. To je fakt.
Přítel BEA se zase nadchnul pro nějaký nesmyslný projekt, jenže v konečném důsledku jsem z toho měl vždycky starosti já. Vlastně to tak dopadlo i v tomhle případě.
- Časopis na disketě ! Nemá to ani ovládání myší. Když zavřu článek, musím si prosím znovu v úvodním menu nalistovat stránku, kde jsem předtím byl ! To, co píšou v recenzích vím taky, vždyť jsem všechny ty hry viděl. A návody jsou nepřesné. V některých píšou vyslovené kraviny !
Jo, kdybych byl věděl... Narsil jsem si pochopitelně nikdy nepředplatil, na rozdíl od BEA, a také jsem si žádné z jeho prvních čísel nenahrál do archivu, dokud jsem se sám nestal jeho šéfredaktorem.
Cesty osudu.
- Měl jsem mnohem radši plzeňský časopis Albion. Ne, že by tam snad byly kvalitnější články - úroveň byla s Narsilem srovnatelná, ale šel ovládat myší a já nesnáším, ne jinak, NESNÁŠÍM ovládání klávesnicí.
Jenže Albion vydal dvě čísla a skončil. Život neustále přináší překvapení.
Budoucnost
Budoucnost nikdy nepříde, do země idiotů...
- Narsil sám o sobě už pochopitelně žádnou budoucnost nemá.
Šéfredaktor je sice dál schopen skládat jednotlivá čísla dohromady, ale alespoň po nějaký čas (minimálně než dá do kupy zanedbaný archiv her), není ochoten do Narsilu psát. Tím mizí asi tak jedna třetina článků v každém čísle a možná i víc, protože řada lidí byla svoje články schopná posílat jen na několikanásobnou šéfradaktorovu urgenci a pošťuchování.
Jediná možná další existence časopisu se jeví v následujícím světle: Vy budete psát články a pokud možno zalomené je posílat šéfredaktorovi. Ten bude čekat, až jich bude dost na vydání jednoho čísla. Pak to celé složí dohromady a odešle někam na internet (v úvahu tu asi připadají jen stránky Neznámého vojína nebo TM Dyka, jen těžko Empty Heada), kde si hotové číslo bude moci každý zdarma stáhnout.
Zní to hezky, ale šéfredaktor sám je přesvědčen, že to fungovat nebude. Na takový počet článků, které by zaplnily jedno číslo, bude totiž muset čekat věčně...
- Mnohem pravděpodobnější je možnost dodělání velkého "Cheateru", protože je to čistě můj projekt a nejsem v něm na nikom závislý. Více bude v jednom z článků v čísle.
- V úvaze také zůstává tvz. "Narsil CD", což by mělo být CD-čko za lidovou cenu, na němž by bylo všech padesát (zaregistrovaných) čísel Narsilu a všechny by bylo možné přímo z CD spustit. U novějších čísel to je bez problémů - ty buď z CD už běží, nebo stačí jen malá úprava. Horší je to u čísel starších, která vyžadují spouštěcí disketu. Tady se asi bez pomoci Empty Heada neobejdu. Jenže zkuste dnes k něčemu přemluvit Empty Heada...
- V mysli mi už delší dobu také klíčí myšlenka na přepracování návodu na Amberstar - nejlepší RPG hru pro platformu Atari. Rád bych návod rozšířil do jakési "Herní příručky", v rozsahu asi tak jednoho samostatného čísla Narsilu.
Mohl bych opravit některé chyby, které se mi do stávajícího návodu dostaly. Přidal bych mapy všech dungeonů a detailní popis jejich řešení. Mohl by tam být bestiář a mohl bych konečně zohlednit rozdíly v jednotlivých verzích hry, včetně verze v angličtině. Nu, uvidíme.
Nedělní chvilka poezie
Páně Nezvalova báseň na příhodném místě...
Sbohem a šáteček
Sbohem a kdybychom se nikdy nesetkali
bylo to překrásné a bylo toho dost.
Sbohem a kdybychom si spolu schůzku dali,
možná že nepřijdem, že přijde jiný host.
Bylo to překrásné, žel všecko má svůj konec.
Mlč, umíráčku, mlč, ten smutek já už znám.
Polibek, kapesník, siréna, lodní zvonec,
tři, čtyři, úsměvy a potom zůstat sám.
Sbohem a kdybychom si neřekli už více,
ať po nás zůstane maličká památka,
vzdušná, jak kapesník, prostá jak pohlednice
a trochu mámivá, jak vůně pozlátka.
A jestli viděl jsem co neviděli jiní,
tím lépe vlaštovko, jež hledáš rodný chlév.
Ukázalas mi jih, kde máš své hnízdo v skříni.
Tvým osudem je let, mých osudem je zpěv.
Sbohem a bylo-li to všechno naposledy,
tím hůř, mé naděje nic vám už nezbude.
Chcem-li se setkati, nelučme se radši tedy.
Sbohem a šáteček. Vyplň se osude !
Aktuálně
Po mnoho let jsem musel mít vždy ráno při nástupu do zaměstnání připravenou aktualitu...
- Aktuálně tu mám třeba SMS-ku od Petra Fridricha, řečeného P.F., který napsal návod na hru Lektvar a získal od JS ručně malovaný, zarámovaný (tedy alespoň myslím že JS něco takového říkal) obraz. Ptal jsem se ho, co obrazu říká. Přišlo mi:
"Obraz od JS je zajímavý. Ptal jsem se JS co má představovat, odpověděl, že je to jeho vlastní nápad. Podle mne velke vejce a ocásky dinosaurů :-) Ale kdo ui... ČAU."
- Aktuálně také reaguje Neznámý vojín alias Martin Musil na poslední část soutěže poznávání grafiky z her (tedy mimo jiné):
"Zdar a zdar,
tak jsem tak pročítal Narsil a několikrát jsem narazil na svůj umělecký pseudonym, což mě pokaždé potěšilo. Více to rozvedu v některém článku do příštího Narsilu, které se pokusím poprvé poslat dříve než těsně před uzávěrkou jako vždy :)
Nejprve k soutěži v poznávání obrázků: "Pája ze Zlatých hor" mě teda mírně naštval s tím, že se také zúčastnil soutěže, protože se ihned ukázalo, že jsem nebyl nejlepší, pouze jediný. Ale třeba moje neustálé výhry alespoň někoho motivovaly k vlastní iniciativě. Tak alespoň ostatní vidí, že se nemuseli bát mojich výkonů a mohli taky vyhrávat.
Takže moje tipování z Narsilu 49:
- číslo 29 je mi trochu povědomé, nicméně nevím co to je
- 32 je Hero's Quest, kterýžto se na určitých místech hry seká
- 34 je ksicht jednoho mého známého, ale pochybuji že by ta hra s ním měla něco společného, takže opět nevím
- 41 je velmi pěkná animace asijského rozparovače
Opět asi nic moc výkon, ale za to může ten, kdo tam pořád dává obrázky které já vůbec neznám. Z Ishara např. tam nebyl určitě ani jeden.
Taky musím v příštím Narsilu pomluvit TM Dyka, protože tam uvádí moji úplně první a dnes již mnoho měsíců starou webovou adresu, je zajímavé že mu nevadí, že je nedostupná a že mám dávno jinou. No nic.
Mějte se a JIRI ať netrpí nechutenstvím a pesimismem, duben je prý měsíc bláznů a sebevrahů a on musí vydat ještě jeden Narsil!"
No jestli to teď čtete, tak jsem ho asi vydal.
Pája ze Zlatých hor alias Pavel Bátek se shodou okolností i tentokrát zůčastnil soutěže. Jenže tentokrát mi své tipy svěřil jen ústně na Atariádě v Prostějově a protože jsem hlava vygumovaná, vůbec nic jsem si z toho nezapamatoval.
Odpovědně tedy prohlašuji že nevyhrál nikdo a oba účastníci mají nárok na hru z našeho archivu, kterou si stejně neobjednají, protože je znám.
Já vám dám, pesimismus...
:-)
- Aktuálně jsem v Bomb Jackovi nahrál 838 030 bodů. Má snad nade mnou někdo vrch ?
- Neznámý vojín mi píše o věci, o které už vím:
"A mám tu ještě postřeh od jednoho kolegy co stahuje nezaregistrovaná čísla z netu, prý jsou tam Narsily do č. 42 a pak až č. 49, ale to je prý nějaký nabouraný soubor, prý nefunguje. Tak to jen tlumočím co se mi doneslo."
Co dodat ? Má pravdu.
- Padesátka (Joj, to to zní. Jak zralé víno, perlící se v sklenici...) měla být takovým obyčejným, posledním číslem. Ale lidi se nějak rozepsali. No jo. Zatím to vypadá na dvoudiskové číslo, jenže to já, teď když pracuji na úvodníku, ještě nevím přesně. Vy už to asi víte, co ?
Překvapení
Čekali to stejně všichni...
Od dnešního dne jsou všechna čísla časopisu Narsil uvolněna k naprosto volnému šíření. Nahrávejte je kde chcete a komu chcete, klidně k nim rozdávejte i svá registrační hesla.
Ovšem hesla samotná uvolněna nejsou a nebudou. Zaregistrovaná čísla Narsilu budou kolovat se jmény lidí, kteří v době existence časopisu platili a zasloužili se tak o rozvoj platformy.
Pokud by si někdo přál mít libovolné číslo se svým vlastním jménem, má i do budoucna možnost napsat si o registrační heslo do redakce. Cena jedné registrace je klasických 50 Kč.
Nedodělky
aneb vždycky něco zbyde...
- Mrzí mě nápad na jedno z "tématických" čísel. Mělo být věnováno vektorovým hrám. Ty nejlepší hry využívající vektory, nebyly širokou veřejností na naší platformě nikdy objeveny. Alespoň myslím. Robocop 3, Killing cloud i Epic jsou totiž podle mě zhůvěřilosti. Vkusu davu dávám za pravdu jen v případě hry Another world, která je opravdu výborná, ovšem jen 2D.
Teď řeknu něco, s čím můžete pochopitelně nesouhlasit, můžete s tím polemizovat, ale to je také to jediné, co s tím můžete dělat: "Nejlepší a nejrychlejší 3D vektorovou hrou na platformě Atari (Jaguara a jeho Iron soldiers z toho nevyjímaje) je hra RESOLUTION 101 od Millenium / Astral". Tečka.
Redakční technolog dostal za úkol do posledního čísla napsat o tomhle skvostu alespoň krátkou recenzi, ale jak ho znám, stejně to nestihne.
Prozradím vám i názvy dalších her, které jsem měl v úmyslu ve "vektorovém" čísle zrecenzovat a patří do mého "Top tenu": SIMULCRA od Graftgoldu (střílející vznášedlo, vektory pomalejší ale skvělá hratelnost, která "chytne"), INTERPHASE od Mirrorsoftu (logicko akční, pěkná ale nedohratelná ani s ukládáním pozic) a pochopitelně NO SECOND PRIZE od Thalionu (nejlepší závody motocyklů, bohužel tak trochu v osmibitovém "arcade" stylu).
Také se mi při prvních náhledech zamlouvala hra se vznášedlem THUNDERSTRIKE od Millenia, ale zatím jsem si nenašel čas pořádně ji vyzkoušet.
- Měl jsem také v plánu osvětlit v malé sérii článků historii her s vajíčkem Dizzym. Mám na hardu mnoho textů a obrázků s daným tématem, jenže čas vypršel...
- MAJA započala psát návod na hru Little Puff in Dragonland. Pak text odložila, pak se k němu vrátila a pak ho zase odložila. Další návrat teď už není plánován :-)
- JIRI započal psát návod na hru Magicland Dizzy, kterou dojel vlastními silami. Během práce zjistil, že návod už vyšel, v jednom ze starých čísel časopisu BIT a tak text odložil. Přítel BEA ho ujistil, že dva návody jsou lepší než jeden, tak se JIRI k textu vrátil. Pak zjistil, že návod bude dokončen přibližně tak v době vydání čísla 51. Opět text odložil a už se k němu nevrátí.
Všechno je jinak...
aneb tak už to chodi v našem parlamentně demokrratickém ráji.
Teď, na konci, už to myslím můžeme přiznat. Celá ta léta jsme vám pochopitelně lhali.
Narsil nejenže nikdy nebyl na pokraji bankrotu, ale naopak se prodával nadobyčej dobře. Některá čísla jsme vydávali v několikatisícovém nákladu a to nepočítám dotisky a reklamní čísla pro tisk.
Speciální zahraniční edice (v angličtině, němčině a v hindi) nám přinesly tolik potřebné kontakty, které jsme později využili při distribuci našich počítačových her.
Vydělané miliony redakční technolog buď chytře investoval, nebo je převedl do bank ve Švýcarsku. Vlastníme tuším i nějaký soukromý ostrůvek, ale zatím jsem tam nebyl, takže nic bližšího vám neřeknu.
Do budoucnosti máme vlastně jen jedno předsevzetí - už nikdy nepracovat. Zatím se dostáváme do toho milionářského drillu, můžete si prohlédnout momentku z víkendu v našem hotelu v Alpách.
BEA je vlevo, JIRI vpravo.
Takže vám, ataristi, pěkně děkujeme a mějte se.
Jeden velkej trip končí...
A věřte, vy syčáci, že se mi po vás bude stýskat.
JIRI