Závěrečné slovo Neznámého vojína
Zdar všichni!
Tak Narsil nám dospěl ke svému konci. Právě čtete poslední vydání tohoto diskového magazínu pro počítače Atari. Proč poslední, to zde nebudu rozebírat, to už bylo mnohokráte řečeno. Akorát si za sebe nemyslím že TOS platforma končí, ti kdo ji používají ví proč to dělají, jaké má oproti PC výhody a samozřejmě také jaké má nevýhody. Ale stále se ještě vyvíjí nový software, dokonce i hardware (CT60/ Deesee aj.), takže úplně mrtvé to ještě není a snad ani nebude, pak už by nám zbyly pouze emulátory a ARAnyM. To nás ale myslím zatím v blízké době nečeká (ač je jinak ARAnyM výtečným kouskem), takže zahoďme pesimismus a rozlučme se důstojně a s hlavou vztyčenou, jak se na poslední číslo slavného časopisu sluší.
Nejprve bych chtěl na tomto místě poděkovat všem, kteří četli (alespoň občas) mé články. No spíš bych měl poděkovat všem, kteří vydrželi s Narsilem až do jeho konce, takže děkuji všem těmto, Narsil určitě přinesl vždy něco nového a zajímavého, i kdyby mělo jít jen o jeden jediný článek, o jehož obsahu byste se jinak třeba ani nedozvěděli. Takže to bylo poděkování první. Díky.
Poděkování druhé jde celé redakci Narsilu v čele s věčným pesimistou šéfredaktorem Jiřím. Jim patří poděkování za to, že Narsil až do tohoto čísla vycházel a že se za žádné číslo nemusí obsahově ani graficky stydět. Za tu grafiku může jistě především JS, který podle mě musí kreslit i ze spánku. Takže to bylo poděkování druhé. Díky.
Třetí poděkování jde Zdeňku Burianovi, který me s Jiřím a tím i Narsilem seznámil a započal tak vlastně mé (nedlouhé, ale přesto snad alespoň trochu úspěšné) účinkování v tomto časopise. Ač to původně začalo mým ST Know Play CS, který se Jiřímu právem moc nelíbil, skončilo to (snad) dobře. Takže to bylo poděkování třetí. Díky.
Myslím že nejen za sebe mohu říct, že mi práce pro Narsil něco dala. Když by nic, tak alespoň novou zkušennost. Ono psát články není až tak těžké, ale zase to není ani nijak zlvášť lehké, mají-li být k něčemu. A pakliže jsou někdy i trochu více odborné, je to o to složitější. Škoda že se našlo tak málo těch, kteří byli ochotni do Narsilu alespoň nepravidelně přispívat. Mohlo se tak do éteru dostat více jistě užitečných informací.
Jestliže se někomu zdá, že se tady moc vykecávám, tak ať čte klidně dál, už to brzy bude zajímavější.
Nejprve bych na tomto místě rád uvedl na pravou míru jisté dezinformace, které se objevily v jednom z článků v minulém Narislu: Jednalo se o hypertexty (autorem TM Dyk), kde byl zmíněn i můj ST Know Play CS, ovšem nevím kde Dyk vyhrabal tu adresu co tam uvedl, protože ta už takové dva roky nefunguje a nová a aktuální je pouze tato jediná:
http://atari.wz.cz
Takže vzkaz pro Dyka: informace musejí být aktuální a pravdivé, jinak to nejsou informace a tudíž nemají pro příjemce žádnou cenu.
Když už jsme tedy u té mé adresy, jistě již víte, že na ní najdete veškeré překlady software do češtiny z mé dílny a také překlady od Bohdana Milara, prostě (téměř) vše kolem češtiny na Atari počítačích najdete zde. Stále zde budou ke stažení veškeré přeložené programy a mohu vás ujistit, že vznikat budou stále další a další překlady, dokud budou programy, které bude stát za to překládat.
No a když už si tak povídáme o internetových adresách, přidám zde ještě jednu veledůležitou adresu pro každého Ataristu - adresu na Ataristickou konferenci:
http://phoenix.inf.upol.cz/workshop/weblist/html
Atari scéna rozhodně není mrtvá, software i hardware se stále vyvíjí, stejně tak se vylepšují i různé emulátory Atárek pro PC-čka, takže se nebojím že by v blízké době nějak výrazně Atari scéna propadla. Je pravda že se potýkáme s nižší výkonností svých strojů a zejména s možností připojování moderních periférií, ale rozhodně asi nikdo od běžného ST nebo STE neočekává, že s ním bude moci animovat 3D obrázky nebo brousit po internetu v barvě či barevně skenovat. Na tyto věci jsou minimem vybavená TT-čka nebo urychlené a vybavené Falcony. A s těmito stroji se dá ještě mnohé dokázat, zvláště s novým hardware jako CT60, Deesee, PCI karty atd., které se však bohužel pro nás vyznačují poměrně nepříznivou cenou, která hraničí s rozumnou investicí. Ale to už si musí zvážit každý sám. Navíc Atari postrádá některé moderní hw vymoženosti jako např. USB rozhraní, které prostě mít nebude, ledaže by skutečně vznikl onen nový počítač zvaný AtlanTOS. Podobně jako s hardware je na tom i software - chybějí nám především moderní webový prohlížeč (ač je CAB jinak skvělý), moderní a schopný grafický program a ještě mnohé další. Uvidíme zda trochu světla vnesou projekty jako xTOS či Atari Coldfire Project. No a pak je tu ještě ARAnyM, který vám z obyčejného PC s Linuxem udělá virtuálního Falcona.
Dnes je snad každému jasné, že bez podpory vývojářů software i hardware se Atari scéna dlouho neudrží. Je věcí nejen zájmu a cti odměnit či povzbudit dle svých možností každého autora dobrého software, který člověk využívá, ale je to i nutnost. Jen zarytý Atari fanda bude stále psát něco pro Atari když nebude mít žádné ohlasy. Kolik ohlasů např. přišlo na moje překlady, kterých vidím na každé Atari akci spousty? Stále si v pohodě vystačím s prsty na obou rukou. Je to tak těžké napsat alespoň e-mail s poděkováním nebo vlastním názorem či nápadem? O jiném ocenění ani nemluvím, ač tomu člověk věnuje poměrně dost času a zkuste mi to vyvrátit, ale mám za to, že to je činnost bohulibá a užitečná.
No a jelikož už mě nenapadá co bych ještě dodal, ukončím tento článek, vlastně poslední do Narsilu, popřeji hodně zdaru všem čtenářům, všem Ataristům a do budoucna hleďte s optimismem a s očekáváním dobrých zítřků.
Takže se mějte a ATARI zdar!
Neznámý vojín
PS: bývám k vidění na většině (pravidelných) Atari akcích.