Při browsení po internetu narazí člověk na různé věci. Mě se podařilo, zcela náhodou, najít stránku člověka, který si říká CP-3-69. To je jediný údaj, který je mi o něm znám. Důležité ale je, že na této stránce se nachází volně ke stažení hra pro Atari ST s názvem Saviours of hope.
Jak už jste si asi všimli v nadpisu, má se jednat o rannou betaverzi. Jenže hra pochází z roku 1996 a poslední update přiloženého textového souboru proběhl roku 1997. Takže se asi jedná o betaverzi, která je zároveň verzí finální - autor sám píše, že v současnosti už věnuje svou pozornost spíše platformě PC.
Saviours of hope je pozoruhodná hra. Autor se přiklání k názvu "2D dungeon", já sám bych spíš dával přednost názvu "logická hra ve stylu D&D". Naprogramována je v čistém STOSu a jedná se o hru skutečně kvalitní.
Nejlepší představu o hře získáte, když si prohlédnete přiložené screenshoty. Hlavní částí herního pole je pohled do terénu, provedený poněkud šikmo shora. Většinou se jedná o zahrady obehnané zdí, ale k dispozici je mnoho terénů: voda, led, bažiny, skály...
V tomto terénu stojí postavičky (vaše i cizí), stojí tu různé stavbičky a leží různé předměty. Vaši družinu tvoří čtyři postavy - kouzelník, paladin, lučištník a kněžka. Ovládáte vždy jen jednoho, ale přepínat mezi nimi lze zcela svobodně. Úkolem v každém levelu hry (celkem 21) je pouze postavit všechny čtyři postavy na čtverečky s nápisem END. Toho lze ale docílit jen sbíráním a používáním předmětů, za využití speciálních vlastností jednotlivých hrdinů. A není to nic lehkého.
V pravé části obrazu jsou ovládací lišty, na které klikáte kurzorem myši. Jsou tu ikony šipek sloužící k pohybu a otáčení. Otáčení je poněkud nešťastně zpracováno. Kliknutím na šipku totiž neotočíte v obraze svého hrdinu (ty vidíte vždy jen zezadu), ale celý herní obraz. Pokud by hrdina zůstal stát ve středu obrazu a pozadí se otočilo okolo něj, ještě by to šlo, jenže hrdina může stát třeba v levém horním rohu a po otočení doprava se ocitne v rohu pravém horním. Budí to pocit dezorientace a zmatení. Nicméně, otáčení je nutné, protože postavičky sesílají kouzla a bojují vždy jen ve směru své tváře a navíc mohou být některé předměty položeny za vysokou zdí a uvidíte je jen z jedné strany.
Proč řadím hru spíše mezi "logické", než "dungeon" ? Protože je tu extrémní možnost nenávratného "zatuhnutí", pokud použijete nalezené věci na jiném místě, než máte. Navíc neexistuje možnost uložení pozice, pouze možnost restartovat level. Také je nutné naučit se znát jak přesně věci fungují, jak se chovají nepřátelé a při řešení problémů uvažovat daleko dopředu. Posledním důvodem je to, že postavičky nemají "charakteristiky", například životní sílu a nemohou nikdy zemřít.
Jako příklad uvedu řešení prvního levelu. Je to level "tréningový", určený k tomu, aby se hráč naučil ovládat postavu kouzelníka. Ostatní tři charaktery jsou totiž zavřeny za zamčenými dveřmi a jedině kouzelník má volnost pohybu.
Je to level malý, zabírající jen jednu herní obrazovku - ve vyšších levelech už může obraz scrolovat a herní plán může tedy narůst do docela frustrujících rozměrů. Naštěstí se nehraje "realtime", potvůrky se pohnou vždy jen když něco uděláte, takže se dá neomezenou dobu přemýšlet.
Kouzelník musí nejprve sesbírat magické hůlky, použít je a tím získá možnost používat bombu (1 hůlka = 1 bomba). Bombou musí zničit několik keříků, pod jedním z nichž leží další kouzlo - magické přehazování pák na dálku. Tímto kouzlem se přehodí páka na malém ostrůvku za vodou (přes tu se nedá přejít).
Páka otevře průchod mezi stromy. Zde leží jednak další kouzlo na přehazování pák a jednak kouzlo na překonání magické bariéry. Magické bariéry mají různou barvu. Vstoupit do bariéry se dá odkudkoliv, ale opustit ji lze jen v jediném směru. V jakém, udává právě její barva.
V prvním levelu leží za bariérami hůlka s kouzlem proměny nepřátel. Kouzelník projde bariérou, sebere hůl a kouzlo použije na jednoho z andílků, kteří pobíhají za vodou na dalším ostrově.
Andílkové mají nepříjemnou vlastnost - nedají se přes ně sesílat kouzla. Na ostrůvku je jich hodně a svými těly blokují výhled na další páku.
Kouzlo proměny přemění jednoho andílka na žravou potvoru, která si na ostatních pochutná. Ani tahle akce není bez nebezpečí. Potvora nesmí po sežrání posledního andílka zůstat v místě, kde by blokovala výhled na zmíněnou páku. Pohyb žravé potvory se nedá nijak ovlivnit, ovlivnit se dá jen pohyb andílků - sledují vždy vaši aktivní postavu, i když se nacházejí za vodou.
Když pak kouzelník přehodí kouzlem druhou páku, objeví se na vodě plošinka a přes ni přejde na ostrov. Zde sebere klíč a odemkne s ním jinde malou místnůstku v níž leží poslední magická hůl - smrtící kouzlo.
Kouzlem sejme strážce dveří, z toho vypadne od zmíněných dveří klíč. Klíčem kouzelník odemkne a osvobodí zbylé postavy. Pak stačí jen dojít na čverce s nápisem END.
Tak takhle pěkně to uděláte, pokud víte, jak na to :-)
Jenže vy to nevíte. Na začátku nevíte nic, ani k čemu slouží jednotlivé hole. A pokud kouzlo použijete na nesprávném místě, přijdete o něj a nezbyde než level zrestartovat a řešit celý znovu. Já projížděl první level skoro tři hodiny (hra sama není nijak rychlá) a docela sprostě jsem u něj klel.
S řešením vám může poradit jen jakési "info", které se zjeví vždy před spuštěním nějakého levelu (nemusíte je řešit v daném pořadí, lze si vybírat). V infu bývá naznačeno, k čemu slouží nalezené předměty i jak se chovají někteří nepřátelé, ale tak vlažně, že nápovědu pochopíte vždycky až ve chvíli, kdy už ji není zapotřebí.
Když o tom teď tak uvažuji, docela dost připomínají Saviours of hope hru Cadaver. Hráli jste ji ? :-)
Grafika Saviours je rozmanitá a pěkná, bohužel všechny sprite jsou strašně malé - jen pár pixelů. To způsobuje velkou nepřehlednost hracího pole. Existuje tu ale i možnost hrací pole zmenšit - omezit výhled jen na volně nastavitelnou vzdálenost okolo aktivní postavy. Tak se sice můžete cítit jako ve skutečném "dungeonu", kde postavy vidí také jen okolo sebe, ale zároveň to učiní hru naprosto nevyřešitelnou :-)
Hudba chybí, ale jako FX tu jsou roztomilé samplované zvuky. Autor sám je vydává za "STOS shit", nevím proč.
No a hratelnost ? Alfa a omega každé hry ? Hi, hi - je obrovská.
Jak už jste pochopili z textu výše - Saviours je hra pekelně těžká, ale také neskutečně chytlavá a návyková. Nezpůsobuje ani po delším hraní pocit nudy - existuje tu totiž obrovské množství variací interakce postav s jejich okolím a neustále objevujete něco nového.
Přidám pár znalostí, o kterých jsem vám v předchozím textu nic neřekl: Lučištník může nejen střílet dva druhy šípů, ale také chodit po ledu, po bažinách a teleportovat se. Paladin může provést exorcismus, tlačit před sebou těžké předměty, bojovat s několika druhy zbraní, trhat květiny a vyměňovat je s elficemi, stejně jako obchodovat s nalezenými cennostmi. Kněžka umí teleport na danou vzdálenost, proměnit vodu v led, bažinu v pevnou půdu a naopak a také prohodit svou postavu s kteroukoliv jinou ve vaší skupině.
Z některých nepřátel padají různé předměty, jiní skrývají pod sebou teleporty. Bažinu lze přejít, pokud do ní hodíte velkou bednu, ptáci mění při přeletu barvu magických bariér, kamenní golemové se nemusí zabíjet, stačí je odtlačit... A jsou tu další a další možnosti.
Všechno má ale i stinnou stránku. Saviours of hope jsou jen betaverzí, takže je tu i několik bugů. Narazil jsem na dva významější:
- Po přehrátí samplu se zvuk někdy "zasekne" a ozývá se pískání, které nepřestane ani po přehrání dalšího samplu. Zmizí až po ukončení levelu.
- Na místě, kde se dají trhat květiny, nesmí paladin použít svoji vlastnost "tlačení těžkých předmětů". Celá skupina totiž přijde o všechny věci i aktivaci speciálních vlastností a nezbyde než "restart".
Hra má v rozpakovaném stavu jen něco kolem 600Kb a je nabízena jako PD produkt. Co si přát více ? Doporučuji úplně všem.
JIRI