Minule jsem slíbil něco o Flash animacích. Tento formát (swf) vyvinula americká firma Macromedia. Na rozdíl od animovaných gifů a jiných animačních formátů mají minimální velikost (vektorová grafika, zvuk ve formátu MP3). Přehrávání Flash animací však klade vyšší nároky na výkon systému (dle složitosti animace). K vytváření Flash animací slouží editační programy: Macromedia Flash animator (v současnosti ve verzi 5), Adobe LiveMotion, Corel Draw 9 aj.
Teď pár vět z manuálu k Macromedia Flash (celkem 270 stran):
- Animace vytvořené pomocí produktu Flash jsou animace a grafika určené pro Webové stránky. Jsou tvořeny především vektorovou grafikou, ale mohou také obsahovat importovanou bitmapovou grafiku a zvuky. Flashové animace mohou být interaktivní, takže do nich mohou diváci zasahovat a můžete vytvářet nelineární animace, které mohou spolupracovat s ostatními internetovými aplikacemi. Weboví návrháři používají Flash, aby vytvořili navigační tlačítka, animovaná loga, dlouhé animace se synchronizovaným zvukem a dokonce kompletní webové stránky, které bohatě působí na smyslové vjemy. Flashové animace jsou kompaktní vektorovou grafikou, takže se načítají rychle a změní svou velikost podle velikosti obrazovky návštěvníka... (konec citátu)
Profesionální editory renomovaných výrobců však nejsou zrovna nejlevnější. Naštěstí existují i shareware Flash editory. Na Chip CD7/2001 můžete najít CoffeeCup Firestarter a na Chip CD8/2001 Insane Flash animator. Insane jsem trošku testoval, ovšem jen chvíli a vzhledem k časové tísni též s nevalnými výsledky. Dříve než jsem se k němu mohl vrátit, zmizel z mého harddisku při úklidu. Na 4GB harddisku je totiž nutností neustále šetřit místem a momentálně nepotřebné věci proto musí bez milosti pryč.
Chip CDčko jsem mezitím vrátil majiteli a tak teď zrovna nemám žádný Flash editor k dispozici. Jeliko mám s tvorbou Flash animací minimální zkušenosti nemůžu vám tedy říci nic konkrétního. Jedinou věc, kterou jsem zvládl je jen animace plynulé změny barev v bitmapovém obrázku.
Ale i po těchto minimálních zkušenostech se mi (interaktivní) Flash animace jeví jako bombastická věc. Proč? Protože máte možnost dělat Flash hry.
Doufám že v nejbližší době nějaký shareware Flash editor opět seženu. Pokusím se v něm pak nějakou animaci sesmolit. Pokud vše dobře dopadne, budete si moci výsledek prohlédnout na mojí www stránce (miniGALERIE).
K vývoji skutečně interaktivních Flash animací (her) však nejspíše musíte zvládnout aspoň základy programování v ActionScriptu. To je obdobně jako Java script objektově orientovaný skriptovací jazyk. Kliknutí na tlačítko a stisknutí klávesy, spustí skripty, které říkají animaci, jakou akci má provést. Například skript, který říká Flashi, aby natáhl různé animace do Flash přehrávače v závislosti na tom, jaké navigační tlačítko uživatel zvolí.
Spoustu Flash her už existuje a jejich množství i kvalita se stále rychleji zvyšují. Snad se jedna Flash hra vejde i na disk s tímto Narsilem. Flash space invaders o 31 kB od firmy Nexen, chceteli vidět komplet www stránku ve Flashi jděte na:
http://www.nexen.cz
Z předchozího textu jste jistě pochopili, že Flash animacím se chci věnovat v budoucnu. Teď ještě k záležitosti která mě pálí zrovna teď. Zmínil jsem se o uklízení nepotřebných věcí na harddisku. Přestože neustále uklízím, nahromadí se mi na něm vždy po nějké době 650 MB dat o které bych nerad přišel (hlavně zvuk ve formátu mp3, nějaká ta grafika, freevare soft atd.). ŕešil jsem to tímto způsobem: vzal jsem harddisk, zašel jsem k profíkům a nechal si data vypálit na CD za což jsem jim zaplatil.
Toto řešení mělo více nevýhod než výhod, leč nebylo zbytí. Vždy jsem byl jako na trní, aby mi harddisk někde nevypadl z kapsy, jestli mi ho někdo někam nezašantročí a nakonec jestli mi vypálí to co jsem chtěl, a když to vypálí, tak v jaké kvalitě. Pro jistotu jsem pro vypalování vyhradil jeden diskový oddíl kde kromě dat k vypálení nebylo nic jiného. Doma mě pak čekala kontrola vypáleného CD, což byl občas problém. Vzhledem k mojí nespolehlivé CD mechanice jsem si nikdy nemohl být jist, zda CDčko které se mi nedaří přečíst je opravdu špatně vypálené. Data jsem proto na harddisku musel nechat až do té doby, dokud mi nějaký kamarád nepotvrdil, že CD je OK. Jednou jsem data smazal, v domění, že moje mechanika zase blbne a bylo to zrovna naopak. CD bylo špatně vypálené a nemohli jej číst ani profici na mechanice, která ho vypálila. Vymlouvali se na velká vedra.
Svojí první CD mechaniku se mi naštěstí podařilo úspěšně reklamovat ještě v záruční době (musel jsem na ní trochu zapracovat šroubovákem). Ovšem moc jsem si nepomohl. Odpovědná osoba utrousila jen: "no jó Creativka" a bez mrknutí oka mi dali novou, ovšem přes moje chabé protesty opět stejnou značku (Creative). Místo 32 rychlostní mi dali 36 rychlostní s poznámkou, že jiné nejsou, a musel jsem si proto ještě 200 Kč připlatit.
Na mé prohlášení, že mi stačí třeba 8mi rychlostní ale hlavně ať je na ní spoleh, nikdo nereflektoval. Po těchto zkušenostech jsem se snažil novou CD mechaniku používat co nejméně a s největší opatrností. Snad díky tomu vydržela o něco déle. Odešla až po záruční době. Peníze na novou nebyly a tak jsem jí musel držet nad vodou jak se dalo. Támhle něco slepit (prasklé ozubené kolečko na rotoru motůrku), tuhle něco dotáhnout, atd. Při každém čtení z CD jsem pak doslova ani nedýchal. Když jsem potřeboval z nějakého CD něco přečíst za každou cenu, musel jsem otevřít počítač vyndat CD mechaniku, otevřít jí, znovu připojit vně PC šasi a začíst číst "ručně". To znamená, že jsem občas zaseknuté mechanice musel nepatrně pomoct tím správným způsobem. Ale aspoň jsem si natrénoval bleskové rozebírání a skládání počítače a CD mechaniky. Praxe mi opět potvrdila dávno známý fakt, že levným věcem je nutno velkým obloukem se vyhýbati.
K radikálnímu řešení této tristní situace jsem se konečně dopracoval až letos.
Podařilo se mi konečně našetřit trochu peněz a zamýšlel jsem tudíž zakoupit novou (kvalitní) CD mechaniku. Nakonec jsem však koupil vypalovačku. Finanční částka, kterou jsem musel investovat byla sice skoro na hranici mých možností a silně zvýšila mou existenční nejistotu, ale dnes si již mohu s klidným svědomím říci: Dobře jsem udělal.
K rozhodnutí koupit vypalovačku hodně dopomohla tato příhoda:
Nechal jsem si opět vypálit jedno CD. Na mé staré CD mechanice jsem ho samozřejmě nemohl přečíst. Kamarád mi sdělil, že data na CD jsou v pořádku, ale jména souborů nemají dlouhé názvy a nejsou v české znakové sadě. Tu českou znakovou sadu bych ještě oželel, ale dlouhé názvy ne. Když máte třeba deset souborů se jmény o 12 znacích a ta jména se liší jen v posledním znaku?
Tak tedy vypálit znovu. Na mojí prosbu k profikům, kteří inkriminované CD vypalovali, ať tentokrát dají pozor, mi bylo s úsměvem řečeno: Máme nový vypalovací program, tentokrát shareware a ten nepodporuje češtinu. Vem to nešť, dím, tak aspoň ty dlouhé názvy mi zachovejte. Nelze. A to si ještě nikdo nestěžoval? Ne. Nu což, dobře tedy, chtějí se asi zbavit dotěrného a neodbytného notorického vypalovače, usoudil jsem a odkvačil ke konkurenci. Tam bylo vše bez problémů, ale přeci jen...: Kolik platím? Sto korun, pane. Hmm, obyčejná Verbatimka, dumám (v duchu), to už si můžu vypalovat sám. Pomalu klíčící myšlenka byla konečně vyjádřena slovem. Od slov k činům nebývá daleko.
Výsledek: 40ti rychlostní vypalovačka Teac. Balení kit (s přibaleným vypalovacím softem s českou lokalizací, a dvěma prázdnými CDčky o 300 kč dražší než samotná vypalovací mechanika) za 5.600,- Kč, klid a mír. Ta pohoda... Již se nemusím vrhat za sychravých rán do pošmourných ulic v kapse harddisk naplněný k prasknutí. Již nebuším po nocích do stolu, uvolňujíc si tak v receptorech mozkových buněk nahromaděný adrenalin. Sousedé se nebudí uprostřed noci pokryti husí kůží, jež jim vyskakuje po těle při těch děsuplných skřecích, linoucích se ze záhrobí (Nebo snad od vedle?). Pravda, trochu jsem zlenivěl. Rozebírat počítač ve dvě hodiny v noci? A próč? To už je dávno, ale měl bych to zaklepat.
J. Suchánek
P.S.: začíná mě zlobit monitor...
----------------------------------------------------
Malá informace pro kopírovače (Chip CD11/01, z článku I. Steinhause a P. Zákostelného)
Klonovat, aniž bych se stal zločincem
Hranice mezi legální záložní a nelegální pirátskou kopií je velmi úzká. Rady na této straně vysvětlují, co je dovoleno a co nikoli. Tyto rady reflektují současný právní stav.
Kompaktní disky, které jsou v obchodech, je možné podle jejich obsahu rozdělit v zásadě do tří kategorií: Zvukové CD s hudbou nebo mluveným slovem, datové CD s informacemi nebo programy a herní CD. Poslední jmenované jsou vlastně také jen datové CD, ale od většiny disků s aplikačními daty se liší vyzrálejšími funkcemi ochrany proti kopírování.
Zvukové CD: Přejdeš sedmero řek
U zvukových CD jsou právní náležitosti jednoznačné a pro kupujícího bez problémů. V zásadě je pro soukromé použití povoleno až sedm kopií. To znamená, že z hudebního CD můžete pořídit několik kopií a rozdávat je, vytvořit kopii pro CD walkman a také přijímat kopírované CD jako dárek. Rozhodující je, že za kopii nejsou požadovány peníze - ani za nosič. Kromě toho je zakázáno hromadné kopírování. Když někdo vyrobí dvacet kopií pro rozdání přátelům, může mít u soudu problémy. Za kopii se považuje nejen přehrání na kompaktní disk, ale i na jiná média (i analogová), jako je kazeta nebo MiniDisc, a uložení v jiných formátech, například MP3. Bezplatné či neoprávněné nabízení nebo stahování souborů MP3 z internetu je nezákonné, protože podle práva je stažení kladeno na roveň uvedení nebo vysílání, které podléhá povinnosti licence a odvodů. Ještě jedno upozornění: Na trhu existuje rovněž řada Hi-Fi vypalovaček, které používají pouze speciální média pro záznam zvuku (v jejich ceně je zahrnut poplatek organizaci GEMA za užití práv). Ve vypalovačce v osobním počítači nemusíte používat tato média - pro osobní kopie jsou naprosto legální CD-R bez poplatku organizaci GEMA. Plně legální je i jejich použití v drahých přístrojích pro zvuková studia.
CD se softwarem: Licenční ujednání těžko obejdete
Autorský zákon nedefinuje pro software žádné zásadní svolení ke kopírování. Mnohem důležitější jsou smluvní ujednání. Výrobce softwaru vám může kopírování zcela podle své chuti povolit nebo zakázat. Existuje ovšem poznámka, která relativizuje obvyklé licenční podmínky. Podle zákona jsou v zásadě povoleny kopie pro "zabezpečení využití v budoucnosti" (Ô 69d autorského zákona).
Přesto existují rozsudky soudů zakazující kopírování, ovšem jsou neobhájitelné - i CD může v průběhu doby vykazovat vady a před tím se smíte chránit. Podle licenčních podmínek většinou nesmí být software instalován na více počítačích současně. Když chcete nainstalovat program na jiný počítač, musíte jej z prvního počítače smazat. Tato úprava zakazuje například "půjčování" originálního CD nebo kopie - pokud ovšem program na vašem počítači nesmažete a vypůjčitel jej rovněž nesmaže po vrácení CD. Upozornění: Někteří výrobci povolují současné používání na notebooku, pokud oba přístroje nepracují současně.
Každý aplikační nebo herní CD můžete půjčit, prodat nebo darovat, pokud k němu přiložíte i záložní kopii a smažete originál ze všech počítačů. Pokud licenční smlouvy obsahují jiná ustanovení, jsou neplatná. Naproti tomu není povoleno půjčování. Zvláštním případem je freeware. Tyto programy můžete libovolně kopírovat, pokud za to nepožadujete peníze a dodržíte určitá další pravidla. Většina tvůrců softwaru definuje ovšem své smlouvy jinak.
Herní CD: Ochrana proti kopírování vyžaduje zvláštní postupy
U běžného softwaru už není ochrana proti kopírování obvyklá, u her je ale naprosto běžná. Přesto je povoleno i kopírování CD chráněných proti kopírování, pokud dodržíte důležitou podmínku: Datové nosiče chráněné proti kopírování můžete kopírovat, pokud k tomu nejsou nutné ani zásahy do originálu (cracky) ani do použitého zařízení (výměna BIOSu pro režim RAW). To znamená: Když je možné "z výroby" přepnout mechaniku CD a vypalovačku volbou v softwaru do příslušného režimu, potom je to v pořádku. Naproti tomu použití cracků z internetu povoleno není.
Shrnutí: Pět zákonů legálního kopírování
1. Ze zvukových CD je povoleno sedm kopií pro soukromé účely.
2. Z každého aplikačního nebo herního CD můžete vytvořit jedinou záložní kopii.
3. Tuto kopii nesmíte v žádném případě použít, ale pouze archivovat.
4. V žádném případě nesmíte kopii darovat, prodat nebo půjčit, aniž byste současně přidali originální CD a aplikaci nebo hru odstranili ze svého počítače.
5. Cracky a záplaty z Internetu jsou nezákonné, protože dochází ke změně softwaru.
SONY PLAYSTATION - Také už není bezpečná
Každou hru pro Playstation lze jednou zkopírovat pro vytvoření záložní kopie.
Vhodné programy jsou CDRWin a CloneCD. Aby na Playstation běžely zkopírované programy, musí tato být vícenormová. To zajišťuje takzvaný obvod MOD, který ŕada obchodníků nabízí pro dodatečné zabudování. Obvod včetně návodu pro zabudování naleznete na několika adresách, které získáte z českých vyhledávačů pod hleslem "MOD playstation". Otevřením Playstation samozřejmě zaniká záruka. -----------------------------------------------------
příště: PC koutek opět bude