Literární experiment
Část poslední
Dnes tu tedy máme poslední část našeho psaní na pokračování. Autorkou poslední části je Siddie.
Povídka na pokračování - závěr?
Sam otevřel oči a marně se rozpomínal na svůj podivný sen. Ano, nějaký pes,dívka... Určitě se mu už pletou myšlenky, jak je sám na téhle lidmi zapomenuté planetě! Jestli se odsud hned nedostane, asi se tady zblázní.
Rozhlédl se po zamračené obloze-horizont měl tmavě fialovou barvu, která se mu vůbec nelíbila. Asi přijde zase bouře, pomyslel si, doufám, že se to tady nebude opět tak skvěle houpat jako tenkrát v mojí představivosti. Co se mi sto vlastně všechno zdálo? Dívka v raketě, zemětřesení na planetě s mořem, domov...
Pohlédl znovu nahoru a v očích se mu zaleskla vláha-třeba už svůj domov nikdy nespatří, možná tady bídně zahyne, na téhle nejposlednější výspě kosmu...
Začal litovat, že kdy poznal kapitána. Teď už by byl vyléačen z toho svého idealizmu, jen kdyby dostal ještě šanci - jen se odsud vrátit!
Nebem probleskla bouře. Samovy myšlenky najednou nabraly na otáčkách a vtom si to uvědomil! Není žádný pes, raketa a kybernetka, obchodníci se zářením, piráti - nic z toho, co považoval za skutečnost, tak proč by měla existovat tahle planeta?! Hm, jenže ona existuje, stojí na ní rovnýma nohama a nemůže se z ní hnout. Tak zdá se mu to nebo ne?
Moment, tamhle stojí ta pirátská raketa a je prázdná...
Siddie