Několik knih které v posledních letech nejvíc zaujaly čtenáře:
* Jiřího Suchánka *
Poslední dobou čtu už jen literaturu popularizující přírodní vědy. Na jiné žánry už mi nezbývá čas a ani peněz není nazbyt.
Beletrii a literaturu z oblasti společenských věd však sleduji stále hlavně díky rozhlasu. V tomto směru je jedinečná veřejnoprávní rozhlasová stanice Český rozhlas 3 Vlatava a potom ještě ČR 2 Praha. A to hlavně díky četbám na pokračování, dramatizacím, inscenacím divadelních her, rozhlasovým hrám, dokumentům, přednáškám apod. Český rozhlas například letos uvedl rozhlasovou verzi divadelní hry Michaela Frayna Kodaň, která měla premiéru v roce 1998 v Londýně a ačkoliv pojednává o setkání dvou fyziků (Heisenberga s Bohrem) na počátku 2. světové války, vzbudila tam značný ohlas.
Ještě jednu rozhlasovou stanici čas od času poslouchám. A to ČR 6 Rádio Svobodná evropa, pro kvalitu zpravodajství a komentářů.
Ale zpět ke knihám, které mě zaujaly. Většinu níže uvedených knih jsem si koupil díky recenzím v časopise Vesmír. Nuže zde je tedy můj malý seznam:
* James Lovelock:
Gaia, živoucí planeta / MF, Praha 1994
Gaia je vědecká teorie o planetě Zemi. Země se svými oceány, pevninami, horkým jádrem, zaledněním na pólech, atmosférou a organizmy na povrchu se podle této teorie chová jako samoregulující se systém, směřující k stabilitě klimatu. Tak jako organizmy, které mohou žít jen pokud je stav jejich vnitřního prostředí v určitém úzkém rozmezí a které aktivně toto prostředí regulují v závislosti na vnějších podmínkách. Z tohoto hlediska se tedy Země jako celek chová na úrovni velkých časových měřítek jako živý organismus. V knize jedna kapitola pojednává o matematických modelech jednoduchých fiktivních světů sedmikrásek a jejich vývoje a schopnosti samoregulace.
Před časem autor prohlásil teorii Gaia, která Zemi pokládá za gigantický živý organismus za mylnou.
* Ian Stewart:
Čísla přírody / Archa, Bratislava 1996
Kniha popularizující matematiku. Hlavním tématem je aplikace metod manipulace s čísly na reálné jevy v okolním světě. Část knihy odhaluje jak věda s pomocí matematiky objevuje řád v chaosu.
Nakladatelství Archa mělo ve svém edičním plánu hodně lákavé tituly od předních světových popularizátorů vědy v rámci mezinárodní skupiny vydavatelů edice Mistři věd. Díky jakýmsi finančním podvodům však vydavatelství Archa zkrachovalo.
* Francis Crick:
Věda hledá duši / MF, Praha 1997
Podtitul knihy zní: Překvapivá doměnka. Má tedy trochu ironický nádech. Pro mnoho lidí je však dosud tvrzení, že veškeré jejich vzpomínky, pocity, představy, vědomí osobní identity a svobodné vůle jsou jen projevem činnosti obrovského množství nervových buněk a přidružených molekul v jejich tělech, opravdu velmi překvapivé.
Kniha se snaží vyložit, že je tomu opravdu tak. A to hlavně výkladem mechanizmu vidění. Od jednoduchého předzpracování zrakové informace ve smyslových buňkách oka, rozložení zrakové informace ve specializovaných zrakových centrech mozku, její opětné zkládání v celkový vjem až po uvědomění a pochopení viděného.
V knize autor též porovnává některé teorie z oblasti výzkumu umělé inteligence, například neuronálních sítí, s projevy živých neuronů.
Koho problematika fungování lidského mozku zajímá hlouběji doporučuji knihu Antonia Domasia Descartesův omyl (MF, Praha 2000) s podtitulem Emoce, rozum a lidský mozek. Domasio se snaží vysvětlit pomocí studia chování lidí z různě poškozenýmy částmi mozku jak se mozek a tělo navzájem ovlivňují a jakou roli tu mají různé evoluční tlaky.
Koho fungování mozku taktéž zajímá, avšak má obavy, že obě předchozí knihy by pro něj byly velmi těžko srozumitelné (zde musím přiznat, že knihu Antonia Domasia jsem dosud nedočetl do konce) doporučuji knihu Františka Koukolíka Mozek a jeho duše (Makropulos, Praha 1997), Kde je téma vyloženo poněkud obecněji, ale o to šířeji a srozumitelněji.
* Anton Markoš:
Povstávání živého tvaru / Vesmír, Praha 1997
Četbu této knihy mi velmi usnadnila předchozí znalost knihy od kolektivu autorů Život (MF, Praha 1987), kde jsou velmi srozumitelně vysvětleny některé základní poznatky molekulární biologie.
V podstatě lze podle mého názoru říci, že autor v knize Povstávání živého tvaru na řadě příkladů dokazuje, že otázka zda byla dřív slepice nebo vejce nemá smysl. Pro živý organizmus je informace uložená v DNA genů důležitá stejně tak jako mechanizmy a struktury pomocí níž tuto informaci dokáže správně interpretovat. Tyto struktury existují paralerně a nezávisle na této DNA.
Živý organizmus se projevuje na mnoha různých úrovních, od metabolických drah mulekul, proměnlivosti proteinů až po sociální chování jednotlivců ve skupině. Podle autora nelze vždy jednoznačně říci zda jsou určité projevy organizmu determinovány jen jeho geny, nebo snad ještě něčím jiným.
Možná chtěl autor dokázat něco jiného, nevím. Každopádně je v knize spoustu zajímavých věcí o proteinech, genech, mutacích, evoluci DNA, evoluci metabolizmu, disipativních systémech, morfogenezi atd.
* Bert Hölldobler, Edward D. Wilson:
Cesta k mravencům / Academia, Praha 1997
Kniha o životě mravenců a jejich obdivuhodné životaschopnosti. Co vlastně umožnilo vznik a evoluční vývoj této vysoce úspěšné skupiny společensky žijícího hmyzu. Jak to, že kolonie mravenců o několika miliónech jedinců se navenek chová jako jediný superorganismus. Proč jsou stěhovaví mravenci postrachem savan podobně jako nájezdní mravenci pralesů. Mají mravenci chemickou řeč? Pátrání po nejpodivnějších mravencích.
Knihu jsem četl jedním dechem, je totiž velmi dobře napsaná (a přeložená) a obsahuje mnoho ilustrací. Některé z nich a mnohé další můžete najít také v časopise National Goographics (číslo 6, june 1984) odkud byly převzaty. Překrásné ilustrace k článku Berta Hölldoblera Ways of the Ant tam vytvořil malíř John D. Dawson z Idaha.
* Richard Dawkins:
Sobecký gen / MF, Praha 1998
Teorie sobeckého genu se zhruba řečeno snaží říci toto: Organizmy jsou jen postupnou evolucí vzniklé nástroje genů určené k jejich co nejúčinnější replikaci a šíření. Gen který kóduje dokonalejší organizmus má větší šance ke své replikaci a dalšímu šíření na úkor genů jiných. Geny, které v této soutěži neobstály zanikly. Teorie sobeckého genu jednoduše vysvětluje některé jevy v chování organizmů. Například pohlavní výběr, altruismus atd. Mimojiné si zde můžete přečíst též o výsledcích soutěže různých strategií (programů) ve hře Vězňovo dilema, simulované na počítačích.
Dawkins je též autor pojmu mem. Mem je obdoba genu. Je to jakákoliv úspěšně se šířící informace mezi mozky lidí prostřednictvím jazyka (řeč, písmo), která je navíc primárně nutí ji opět replikovat a šířit dále (pyramidy atd.).
Kniha je velmi dobře napsaná a je plná příkladů ze života organizmů.
* Richard P. Feynman:
O povaze fyzikálních zákonů / Aurora, Praha 1998
Kniha obsahuje sedm populárně vědeckých přednášek:
1. Gravitace jako příklad fyzikálního zákona
2. Vztah matematiky k fyzice
3. Velké principy zachování
4. Symetrie fyzikálních zákonů
5. Rozlišení minulosti a budoucnosti
6. Pravděpodobnost a neurčitost - kvantově mechanický pohled na přírodu
7. Hledání nových zákonů
Jen pro zajímavost: Z tzv. Feynmanových diagramů pro jednoduché znázornění interakcí částic vyplývá, že pozitron (kladně nabitý elektron) je vlastně ekvivalentní elektronu pohybujícímu se v čase nazpět.
* John Gribbin:
Pátrání po Schrödingerově kočce / Columbus, Praha 1998
Námětem knihy je kvantová teorie. Šíří se světlo jako vlna, částice, nebo jako obojí? Paradox pokusu se dvěma štěrbinami. Neurčitost. Kolaps vlnové funkce. Paralerní vesmíry. Fyzika devatenáctého století si neví rady. Max Planck, Einstein, Bohr, Heisenberg, Dirac, Schrödinger. To jsou klíčové postavy historie vzniku kvantové mechaniky na začátku dvacátého století. A následky? Lasery, supravodivost, supratekutost, polovodiče, LEDky, mikroprocesory...
O této napínavé, skoro detektivní historii si přečtete v této knize.
* František Koukolík:
Machiaveliánská inteligence / Makropulos, Praha 1999
Kniha plná krátkých esejů z nejrůznějších oblastí současné vědy.
Nevíte jak vznikl První Murphyho zákon?
Co je to FPGA čip?
Jak myslí Norn z počítače?
A co takhle Turingův test?
...
Velmi čtivé a vtipné.
* Matt Ridley:
Červená Královna / MF, Praha 1999
Alenka v říši divů z knihy Lewisa Carrolla dostane od Červené královny moudrou radu: Musíš běžet ze všech sil, abys zůstala na místě. Jak to souvisí se sexem? Proč vznikla dvě oddělená pohlaví, když rozmnožování nepohlavní nebo jako hermafrodit je výhodnější? Za všechno můžou paraziti? A samozřejmě jsou tu ještě sobecké geny. A závody ve zbrojení můžou začít. Proč ženy preferují bohaté a společensky výše postavené muže a muži spíše mladé a zdravé ženy s těmi správnými proporcemi? A proč mají mladé ženy štíhlý pas? K čemu jsou dobré harémy? Co je to vnitrodruhový přírodní výběr? Proč má páv tak neprakticky velký chvost?
Odpovědi na podobné otázky najdete v této knize o evoluční biologii. A ještě jedno malé upozornění: Tuhle četbu nedoporučuji zamilovaným lidem s romantickými sklony. Pokud bych činil opak, mohlo by to být pokládáno za surovost.
* John D. Barrow:
Pí na nebesích / MF, Praha 2000
Co je to matematika? Kdosi slavný prý odpověděl toto: Matematika je to, čím se zabývají matematikové. Jsou čísla a matematika lidským vynálezem, nebo existují nezávisle na nás a my je jen objevujeme? Existuje platónský svět dokonalých ideí? Jak je to s filozofií matematiky? Proč je matematika někdy nazývána královnou všech věd? ŕíká vám něco Gödelův teorém nebo Cantorovo continuum?
Tak zajímavou a dobře napsanou knihu o matematice jsem už dlouho nečetl.
* John D. Barrow:
Vesmír plný umění / Jota, Brno 2000
Proč jsme takoví jací jsme? Proč se nám okolní svět jeví tak a ne jinak? Proč se nám něco líbí a něco zase ne? Klamou nás naše smysly? Souvisí to nějak s fyzikálními zákony nebo milióny let trvající evolucí člověka? Co je to vlastně umění? A může vytvořit umělecké dílo stroj, třeba počítač?
* John Gribbin:
Schrödingerova koťata / Columbus, Praha 2001
Autor napsal po deseti letech další knihu o kvantové mechanice. Tentokrát nás autor seznamuje s nejnovějšími poznatky na poli kvantové mechaniky, které přinesly snahy o její sloučení s teorií relativity. Další zajímavé otázky se objevily při nejnovějších důmyslných experimentech snažících se vnést trochu světla do jevu zvaného nelokálnost. Důkladně si tu tentokrát posvítil na světlo.
(zatím nemám dočteno)
* Brian Greene:
Elegantní vesmír / MF, Praha 2001
Podtitul knihy zní: Superstruny, skryté rozměry a hledání finální teorie. Autor tvrdí, že teorie superstrun je schopna poskytnout nový úhel pohledu na makro i mikrokosmos a ve svém rámci sjednotit teorii relativity s kvantovou mechanikou. Každá z nich sama o sobě velmi dobře popisuje vesmír na svých měřítkách. Relativita na velmi velkých a kvantová mechanika na velmi malých. Teorie superstrun oba základní kameny současné fyziky slučuje do vesmíru s několika skrytými svinutými rozměry. Autor sám přispěl k teorii superstrun několika významnými pracemi.
(zatím nedočteno)