Spy Who Loved Me
Všichni majitelé počítačů STE vědí že jméno agenta 007 "Bonda, Jamese Bonda" je prokleté. Téměř žádná hra vytvořená na námět filmu s legendárním hrdinou totiž na jejich mašince neběží. Mohou si sice zahrát hru "Sly Spy", tam ovšem Bondovo jméno nefiguruje (podrobnosti viz. Narsil 36). Závody s motorovým člunem pod názvem "Live and Let Die" si ovšem nezahrají a střílečku "Licence to Kill" pouze v případě, že si seženou speciální "patchovanou" verzi od krekerů.
"Agent který mě miloval" je světlou vyjímkou - proti TOSu 1.6 nemá výhrady. Zato já mám výhrady k němu...
Asi tak před šesti lety se mi dostala do ruky demoverze této hry. Zahrál jsem si jí, dojel a konstatoval, že je to příjemná střílečka a neškodilo by vyzkoušet její plnou verzi. Od té doby jsem vyzkoušel celkem tři různé krekerské verze, z nichž, jak správně tušíte, fungovala na 100% teprve ta poslední.
Za všechno opět může známý "ochranář" Rob Northen, který ošetřil diskové rutiny tak důkladně, že se mu tentokrát dostalo místa i v úvodních titulcích hry. Ano, SWLM od firmy Domark je další hrou, kterou si platící uživatel nemohl zkopírovat a navíc byl ještě obtěžován ochranou z manuálu. Ať žije kapitalismus!
Ale přestaňme se zabývat blbci a pojďme k věci.
SWLM je multihra - jsou tu tři různá herní prostředí, která se střídají level po levelu. Levely na sebe navazují podle děje stejnojmenného filmu, ovšem to se dovídáme jen z psaných titulků.
První část hry tvoří jízda shora viděným automobilem. Zpočátku se to zdá roztomilé, jenže brzy přijde první ouha. Trasa je klikatá a jsou na ní olejové skvrny - autíčko dokáže jet vskutku vysokou rychlostí a tutíž také vskutku rychle vyjet ze silnice, což se vždy rovná smrti. Energie totiž sotva stačí na vyrovnání kolizí s jinými autíčky, na jízdu trávou ne. V polovině levelu se auto vymění za loď, ale ovládání se nezmění. No, překousl jsem to, krokem (jako správný 007) jsem projel levelem a připravil se na další akci.
Level 2 - v ovládání se stále nic nemění, autíčko teď jen projíždí městem. V první třetině levelu přijíždí náklaďák, do něhož se dá vjet. V něm čeká Q (Bondův zásobovatel) od něhož si můžete KOUPIT lepší vybavení vozu a munici. To je dílo, co ? Ve filmu jsem si nikdy nevšiml, že by za Bondovy hračičky platil někdo jiný než daňoví poplatníci. No nic, alespoň se vysvětlilo, k čemu že to jsou ta malá Q-čka, která se sbírají cestou.
Dokoupím munici a jedu dál. Na konci levelu se objeví vrtulník, který do mě neustále střílí. Nekoupil jsem střely země - vzduch, takže mě sestřelí. Skřípaje zuby jedu level znovu od začátku. Koupím správné střely, ale když dojedu až na úplný konec levelu, objevuji se znovu na začátku. Bude tu asi nějaká jiná finta. Životy docházejí (je jich jen pět), takže zpátky na start a jedu celou hru znova.
Tentokrát si důkladně přečtu zadání na startu: musím se dostat k podmořské základně. Tak je to tedy! Skočím s autem do vody na prvním možném místě - a výtuh. Skočím na druhém (až u konce levelu) a výtuh. Spolu s jinými nehodami sečteno, dochází životy a tedy zpět na start a celou hru znovu.
Při další jízdě si povšimnu, že Q nabízí ve svém tiráku ke koupi "Sub capability". Aha, musím si tedy schopnost potápět se pro své auto teprve koupit ! Jenže tahle položka stojí 150 Q-bodů, na což nemám. Projíždím tedy druhý level stále dokola a sbírám body. Jde to pomalu, musím k tomu totiž ještě kupovat střelivo a energii. Konečně mám dost. Koupím ponorku, jenže cestou k vodě dochází k nehodě a auto vybuchne. A při restartu zjišťuji, že schopnost potápět se zmizela a kredity už pochopitelně nemám. Životy dochází - zpět na start a celou hru znovu.
Šuškaje si cosi o debilitě konečně projdu všemi nástrahami dvojky a na konci levelu skáču s autem do vody.
Konečně se mění ovládání - další level je podmořská střílečka. Autem můžu pohybovat do všech směrů, pozadí stále samo scroluje. Sbírám nové zbraně a likviduji různé ponorky. Že několikrát vytuhnu a začínám znovu od začátku levelu mě nepřekvapí. Jsem zvyklý, že u stříleček musí člověk nejdřív zjistit, kudy a jak se prostřílet. Jenže tady funguje všechno nějak podivně.
Ačkoliv vždycky seberu stejné zbraně a vždycky střílím na potvory stejným způsobem, někdy vybuchne velká ponorka po pár zásazích laserem, jindy do ní nasypu celou munici a nic. Kolikrát zmáčknu tlačítko fire a ačkoliv ukazatel střeliva poklesne, žádné moje střely vůbec nevyletí !! K tomu ještě většina nepřátel střílí řízené střely, kterým se nedá uhýbat.
Po mnoha návratech na úplný start hry (vezměte v úvahu že dostat se do tohoto levelu už trvá v průměru asi tak dvacet minut ) se mi podaří vymyslet způsob jak se prostřílet, ovšem je závislý na tom, jak se hra "vyspí" - zdárného konce se dočkáte tak v jednom případě ze tří. A to lepší způsob podle mě neexistuje !
Nyní se ovládání naposled mění. Další level je střílečka se zaměřovačem. Jste v podmořském hangáru a střílíte na potápěče. Kurzor se dá ovládat myší. Je to nejlepší část hry a také jediná hratelná.
Už jsem si skoro liboval, že situace bude už jen lepší, když naskočil následující level. Chvíli nechápavě koukám. Mám zadat jakési koordináty. Po chvíli mi konečně doklapne - za barevné znaky musím dosadit čísla. Napoprvé se to pochopitelně nezdaří. Došel mi čas a hra vtipně v této části nezohledňuje počet životů. Prostě - nezvládnete li to, je úplný konec.
Uspěl jsem až na třetí pokus. Jenže místo pokračování akce mám zadat ještě nějaké další koordiáty ! Ah tak - je to manuálová ochrana. Kódy jsem si z krekerského TXT-čka opsal už předtím, tak je začínám zadávat. Ouha - hra opět náhle končí. Nestačil jsem totiž vypsat kód v ZADANÉM ČASE !!!!
Vytrhávám disketu z mechaniky a jen moje úcta k archiváliím mi zabraňuje, abych ji nerozšlapal vzteky.
Máme tu tedy koncové zhodnocení. "Spy Who Loved Me" je kreténskou hrou s pěkným nápadem a roztomilou grafikou, slabší hudbou a absencí jakékoliv hratelnosti. Nedoporučuji naprosto nikomu. Když už nemůžete bez Bonda vydržet, zahrajte si jen demoverzi. Je asi tak 100x povedenější, než verze plná.
JIRI