Odvrácená tvář Ataristy II.
Tak nějak to dnes funguje. Časem sežloutlá kastle stařičkých počítačů se krčí kdesi v koutech místností. V lepších případech jsou hýčkány a pravidelně čištěny s láskou, kterou málokdo pochopí. V dnešním hi-tech věku to ani jinak nejde. Lidé jsou různí a různé jsou i názory. Slova však čas nezastaví (prozatím ne) a zatím co tady tak tlachám, věda pod mým oknem prosvištěla svým mílovým krokem o další rok vpřed. Mě se však číslice na hodinách z minutové pozice čísla dvanáct přesunula pouze na třináctku. Stihnul jsem jen polknout.
Když jsem se usadil na své celkem nepohodlné židli a opřel záda do již chatrnáho opěradla (rada pro všechny, pořiďte si posezení s opěradlem pro celé záda jinak zkusíte jako psy) dokončoval operační systém poslední kontrolu s ověřováním jména a hesla. Domovská stránka poskytovatele připojení, World Online, se načetla celkem svižně. Úvodní informace ani nevnímám, zpravodajství, sport, všechno na jedno kopyto. Občas narazím na zajímavý odkaz, ale v pravdě nejsem moc velký hltal internetového dění. Zítra bude stejně vše zapomenuto. Senzace, aféry, žal. Jakou opravdovou cenu to má pro každého z nás? Staneme se lepšími? V čích očích? Do sebe vidí jenom každý sám. Proto jsem se o vědění celého světa moc nezajímal a nechal jsem si vypsat obsah pošty. Spousta mailů je na vyhození ani je nečtu a jenom důvěřuju svému AVG s poslední aktualizací, že udělá vždy to, co se od něj požaduje. Už jsem kvůli tomu musel několikrát formátovat pevný disk. Není pomoci, zněla diagnóza. Ani jsem se nerozpakoval a se škodolibou radostí jsem v DOSu vyťukal příkaz k formátování. Úleva. (Znáte ten vtip o Norton Comanderu: Nalevo disk C, napravo disk C. K čemu mi jsou dva disky? Jeden sformátuju.) Opravdu, pokud někdy provedete tuto rekonstrukci dat bude se vám zdát, že je váš systém svěží a lehký jako vánek. A je to tak. Čím déle používáte svůj systém, tím více stárne. A je jako šnek z reklamy na QUICK. V těchto chvílích vzpomínám na Atari a jeho relativní neškodné viry, nekonečně dlouhé čtení z disket (nemám k němu hardisk) a hlavně jeho spolehlivost.
Zadávám do vyhledávače klíčové slovo Atari. S podivem nemusím používat rozšířené hledání, na dotaz se vypsalo docela hodně odkazů. Nejvíce se jich týká legendární konzole Atari 2600. Probírám se dalšími odkazy na Atari Lynx, Jaguára (Toho jsem kdysi vlastnil. Jestlipak ještě funguje Heade, hm?), dále osmibity. Kdysi jsem měl doma Atari 400 a koukal jsem na to jak blázen, membránová klávesnice na plošáku, čtyři vstupy pro pákové a jiné ovladače, Basic jsem našel v cartridge, svým způsobem mi to imponovalo. Když jsem se pokoušel dělat svou první textovku a počítač mi oznámil nedostatek paměti, donutila mě 16kB paměť přesedlat na Atari 800 XL se svým Turbem 2000 v datarekordéru. Potom se mi zase nepodařilo načíst textovku z kazety a to mě donutilo přistoupit ke konečné fázy proměny - na Atari 1040 STE. Hezké roky strávené u jeho klávesnice, pravda. Konečně nacházím pár odkazů týkající se řady ST, TT a Falcon. Prohlížím jednotlivé položky jednu po druhé a zjišťuji, že Ataristé vedou dost čilí život, soudě dle aktualizace jednotlivých stránek a výměnné poště na BBS. Můžete si zde zjistit informace z jednotlivých skupin zabývajících se Atari. Historie jednotlivých projektů, seznamy, odkazy, nákup software, ale pro mne nejzajímavější, emulátory Atari pod PC platformou. Emulátorů je celá řada (asi šest), ale vybral jsem si jenom dva. Vzpoměl jsem si na BEA z Berouna a jal jsem se stahovat PaCifiST. Po chvíli zápolení jsem dospěl k závěru, že tento emulátor pro mě nebude tím pravým ořechovým, i když má tak skvělou recenzi. Sáhl jsem tedy po tom druhém. WinSTon. Tento program šel velice jednoduše rozchodit, snadná instalace, ovládání i celková přívětivost. Člověk si může myslet (když si okno hodí přes celou obrazovku), že se ocitnul před pravým ST strojem. Stačilo si z nabídky stáhnout systém TOS ve verzi 1.4, 1.62, 2.06 či verzi 3.00 (není pro ST). Je pravdou, že to zcela nenahradí stařičké ST, ale když jsem si stáhnul a spustil hru Turican II., přesvědčilo mě, že to není vůbec špatné. Na 17-ti palcovém monitoru vše vypadá velice dobře a emulace zvuku je také věrohodná, jako i všechny neduhy TOSu. Je pravdou, že diskety z klasického ST nemůžete strkat do mechaniky PC neboť WinSTon tuto mechaniku nedetekuje. Je nutné celý obsah diskety převést na virtuální disk (soubor) s příponou .MSA či .ST. K tomu mi pomohl program MakeDisk, který si zde můžete také stáhnout. Problémem jsou různé formáty disket, které se na Atari hojně vyskytují. Příjemné ovšem je, že si na Internetu můžete stáhnout velkou databázi dem a her jako např. trilogii ISHARu, ELVIRU a pod.. Jak tedy hledat a najít? Velice dobrým se ukázal web "The Little Green Desktop". Jeho plocha má podobu pracovního prostředí TOSu. Veškeré informace jsou zde (v angličtině) přehledně seřazeny a vysvětleny. Radost k pokoukání. Pokud by to bylo opravdu málo můžete zvolit další a další linky, které vás nenechají vydechnout. Můžete tak strávit několik hodin surfováním po stopách Atari, že vás pak ůčet od Českého Telecomu nepříjemně překvapí.
Jaký je můj názor teď, když se číslice na minutové pozici opět přepsala na dvanáctku (avšak o hodinu později)? Ať si věda utíká třeba sedmimílovými kroky je jasné, že nejméně dalších dvacet let tu budou lidé co Atari upsali svou duši. Lidé pro které bude tento stroj věcí zajímavou a hodnou jejich času. Smělé dohady? Možná, ale i když tito lidé budou stále ubývat a bude překážet jazyková bariéra, bude na každém zvlášť jak se s tím srovná. Toto měl být příklad. Jedna z mnoha možností, jak čas od času, strávit příjemné chvíle u systému, s kterým člověk vyrůstal.
GEORGE