* W A R N I N G S *
Vítejte v nejnovější Narsilovské rubrice jejíž realizaci umožnila šťastná shoda okolností. Totiž nedostatek jiných příspěvků.
Rubriku můžeme doporučit ovšem jen velmi otrlým a dlouholetým čtenářům takzvané brakové literatury. Za jakékoli mentální úrazy, jež by snad mohly postihnout čtenáře méně zkušeného v důsledku nadměrné zátěže jeho nervového systému při konzumaci zde poskytované duševní potravy, redakce ani autoři nenesou žádnou odpovědnost. Při prvních příznacích nevolnosti okamžitě přerušte čtení. Bude-li nevolnost trvat, proplachujte mozek aspoň 30timinutovou četbou Karafiátových Broučků z vaší literární lékárničky. Ale i odolnějšímu čtenáři bych doporučoval při čtení používat ochranných pomůcek. Například hroší kůži apod.
Vítáme jakékoliv příspěvky. Nebuďte přehnaně sebekritičtí. To je největší mor literatury. Kolik perel světové literatury zmizelo v koších nesmělých literátů jen kvůli jejich nulové sebedůvěře. Kolik, dnes již klasiků světové literatury, bylo objeveno jen díky náhodě je dnes již všeobecně známo a i největší mistři literárního řemesla dnes želí svých definitivně ztracených prvotin. Vzpomeňme též základní poučky literární vědy: autor bez talentu píše stále stejně, kvalita děl talentovaného autora má vzestupnou úroveň, ale literární génius napíše své stěžejní dílo hned napoprvé. Další jeho pokusy již jen rozvíjí a doplňují myšlenku, jež byla vyslovena v jejich prvotině a nikdy již nedosáhnou jejích kvalit.
Jak se nejlépe bránit ztrátám prvotin? Napadá vás teď jistě pojišťovna. Samozřejmě, ale která pojišťovna může penězi vyvážit neexistenci například Shakespearových her? ŕešení je však prosté. Své prvotiny uveřejnit. Pravda, v renomovaných nakladatelských domech mohou autoři prvotin narazit na jisté nepochopení, ba dokonce smích. Tyto praktiky prestižních nakladatelství jsou samozřejmě motivovány zištnými záměry. Mají za cíl začínajícího autora, neznalého zákonů branže, znejistit a tudíž co nejvíc na jeho prvotinách v budoucnu vydělat. Samozřejmě že každému je jasné, že má před sebou budoucího laureáta Nobelovy ceny. Ale proč mu to hned dávat najevo, naopak, sugerují mu pocit bezvýznamnosti.
V této rubrice uveřejníme vaše díla velmi rádi, bez jakýchkoli připomínek a zcela nezištně. Nemůžeme vám proto pochopitelně vyplatit honorář. Prosíme však o příspěvky pokud možno v elektronické podobě, tj. ASCII text na disketě v souboru *.TXT. Cože? Teď zrovna nějaké své literární pokusy házíte do koše? Zadržte a pošlete je k nám do redakce, značka RECYCLED. My se na to kouknem a přinejhorším je do toho koše vyhodíme za vás.
Prvním začínajícím autorem, který nám svěřil několik svých prvotin je shodou okolností vedoucí redaktor rubriky. Ano, přiznávám napsal jsem to já. Je to sice už 15 let a nic se neztratilo, ale člověk nikdy neví. Poslední dobou už dost zapomínám, mohlo by se stát, že zapomenu kde bydlím. A abychom trochu vyvážili tohle množství suchopárné prózy nabízím teď jednu svojí krátkou báseň:
Postindustriální báseň
----------------------
Utichly stroje,
skončila směna.
Lidé jdou domů.
V 6 přijdou znova.
Blbost, žejo. No nic, nevadí. Zkuste si teda přečíst některou z povídek. Ale opatrně, všeho s mírou. Jo a abych nezapoměl. Kdyby se kdokoliv prostřednictvím naší rubriky proslavil, či dokonce zbohatl, má morální povinnost nějaký ten drobet koláče nechat i nám na bohulibé účely. Dost, bodka.
Jiří Suchánek, v. m.