Zemřel jí v náručí (etuda)
******************
Chodba, nemocniční lůžko, židle.
Osoby: umírající na posteli v dosti zuboženém stavu, elegantně oblečená zvědavá paní, později se objeví uklízečka.
Haló, pane!
...Ano... (přerývaný dech)
Dobrý den!
Prý umíráte, je to pravda?
...Ano..., asi ano...
Promiňte, ale ještě jsem neviděla nikoho doopravdy umírat. Víte? Jen v televizi a to není ono. Mohla bych tu zůstat a dívat se. Nebudu vás vůbec rušit. Prosím!
...Jak... chcete...
Víte, dokážu se vcítit do hrdiny ve filmu, protože podobné pocity už jsem třeba zažila, ale umírající... Víte, láká mne to, nemohu si pomoci, potřebuji poznávat a zažívat stále nové a nové pocity, nikdy se jich nenasytím.
...
Ale copak, snad jste se neurazil, to bych nerada.
Haló! Tak řekněte něco. (plácá ho po tváři)
Ještě chvíli umírejte, no tak, udělejte to pro mě...
Hej vy tam, pojďte sem! Pomozte mi ho vzkřísit.
(mává na uklízečku v dálce)
...
Proboha paní, nedotýkejte se ho!
Víte co je to dýmějový mor!
...
Ach...!!!
scénická hudba a hlas hlasatele:
Zanedlouho paní zažije ten zvláštní, nezdělitelný pocit. Nebuďme však závistiví a přejme jí ho.