Narsil č. 43

Recycled 3

↑

-Jméno?

...*...

-Jak se jmenujete?

Jmenuji se Grigorij Volkov.

-Kolik je vám let?

Jmenuji se Grigorij Volkov.

-KOLIK JE VÁM LET?!

Jmenuji se Grigorij Volkov.

-Jak jste stár?!

Jmenuji se Grigorij Volkov.

-KDY JSTE se..., Jak se jmenujete?

Je mi 89 let.

-Jak jste stár?

Bydlím v Uljanovsku, ploščaď Komsomolců 35.

-Kde bydlíte?

Za války jsem byl na frontě.

-Co jste dělal za války?

Po demobilizaci jsem pracoval v AK Uljanovsk.

-Co jste dělal potom, po demobilizaci?

Vzdělání nemám.

-Máte nějaké vzdělání.

Trpím vleklou artritidou levého laloku pravé chlopně.

-Jaký je váš zdravotní stav?

Jmenuji se Grigorij Volkov.

-Jak... se jmenujete?

Před týdnem mi zemřela žena, Anfisa Prochorovna.

-Jaký je váš zdravotní stav?

Už dlouho byla nemocná.

-Byla vaše žena nemocná?

I pan doktor mi říkal, že je to s ní špatné.

-Co vám říkal doktor?

Asi se měla víc šetřit.

-Co měla dělat vaše žena?

Bylo jí teprve 81 let.

-Jak se JMENUJETE?!

Poznal jsem jí za války.

-KDO JSTE, K SAKRU ?!!!

Měl jsem tenkrát vošklivý zranění a poslali mě až do okresní nemocnice.

-Mě z vás jebne!!!

A tam jsem jí poznal, byla tam ošetřovatelkou.

-Dobře. Uznán neschopným k nasazení do úderky. Navrhuji do důchodu... DALŠÍ!

Narsil RECYC003 – obrázek 1

Toto je neúplný magnetofonový záznam jednoho velmi zajímavého rozhovoru. Kazetu se záznamem získal za poněkud nejasných okolností pan Erich von Deniken. A to při své zatím poslední cestě na divoký východ. Pan Deniken tvrdí, že se mu podařilo konečně získat jasný důkaz o lidech s mimoidním vnímáním. Pan Deniken tvrdí, že první, velmi stručné, zprávy o existenci mimoidů dorazily na západ asi před třiceti lety. Takto postižení, či snad nezvyklými schopnostmi nadaní lidé reagují na vnější podněty tak, jako by jejich mozek jaksi přeskakoval mezi současností a budoucností. Všichni mimoidé byli údajně zaměstnanci poválečných supertajných podniků, které v Sovětském svazu vyráběly nové typy zbraní. Jeden z takových podniků byl i nedaleko města Uljanovsk. To jsou tedy fakta, ktrá prý nade vší pochybnost potvrzují doměnky pana Denikena. Těžko říci, seriózních informací o mimoidním vnímání náme i dnes minimum. Je pravda, že termín mimoid se poprvé objevil zhruba před třiceti lety. A to v souvislosti s článkem Akademika Petjakova. Petjakov ovšem krátce po uveřejnění svého článku zemřel. Nicméně fenomén mimoidního vnímání je zde popisován čistě hypoteticky, jako jedna z možných interpretací kvantově řízených struktur v mozku. Mimoid tam byl popsán jako příklad jednoho z možných následků jejich poruchy. Zdá se, že veškerý další rozruch okolo mimoidů způsobily západní zdělovací prostředky. Mluvilo se tenkrát o zásahu Sovětské tajné služby v souvislosti s únikem informací o výsledcích vojenského výzkumu.

Kazetou pana Denikena se tedy zabývalo několik předních expertů v oborech lingvistiky, sociologie, antropologie a několika dalších oborů. Jejich závěry však nejsou jednoznačné a vesměs se shodují pouze v jedné věci. A to, že na základě tak malého množství informací, nelze kvalifikovaně rozhodnout. Nicméně se nám podařilo získat aspoň neoficiální soukromý názor profesora B. Goetze. Podle něj záznam nic nedokazuje a za mimoida by mohl být klidně považován i tazatel. Ovšem za mimoida s poruchou: záměna současnosti s minulostí. Dle profesora Goetze lze ovšem vše vysvětlit daleko jednodušeji: Hory dotazníků které musel občan Sovětského svazu skoro na každém kroku stále dokola vyplňovat a doslova obludný byrokratický aparát, s kterým sváděl denně nerovný zápas, způsobily změny v chování průměrného občana. Pro člověka v takové situaci je doslova životně důležité dokázat se byrokracií efektivně probít a získat tak například důležité povolení. To co se nám zdá být mimolidskou schopností je ve skutečnosti jen obyčejný tréning a vhodná herní strategie. Pan Deniken tak sice nezískal nezvratný důkaz mimoidních schopností, ale neméně cenný důkaz lidské přizpůsobivosti a vynalézavosti v extrémně tvrdých podmínkách.

Narsil RECYC003 – obrázek 2

Které vysvětlení budeme považovat za pravděpodobnější tedy závisí na typu naší psychiky. Máte-li sklony k romantice, bude vám lépe vyhovovat teorie Erika von Denikena. Jste-li člověk se založením spíše racionálním, přikloníte se jistě k vysvětlení profesora Goetze.

Natur und wissenschaft