----------------------------------------------------
Tranzistor - prvek (aktivní součástka) elektronických obvodů vyrobený z polovodičů a používaný jako spínač nebo zesilovač. V předtranzistorových dobách měly v elektronických obvodech tyto funkce elektromechanická spínací relé a vakuové elektronky. Elektronky byly výrobně náročné, měly velké rozměry, malou životnost a žhavené katody vyzařovaly do okolí značné množství tepla.
----------------------------------------------------
První tranzistor byl sestaven v roce 1947 v Bellových laboratoří firmy AT&T. Byl to hrotový tranzistor tvořený kontakty přitisknutými ke germaniové destičce. Princip jeho činnosti vysvětlil v následujícím roce W. Shockley. Shockley navrhl také praktičtější plošný tranzistor tvořený dvěma p-n přechody uvnitř krystalu polovodiče. Plošné tranzistory, které byly podle jeho návrhu v roce 1950 vyrobeny stály na počátku masové výroby polovodičových součástek. Rychlému rozvoji tohoto odvětví průmyslu pomohlo i antimonopolní řízení, které už roku 1951 donutilo firmu AT&T prodávat licence na výrobu tranzistorů jiným firmám (za 25000,- $). Dalším důležitým momentem vývoje bylo zahájení výroby tranzistorů na bázi křemíku u firmy Texas Instruments v roce 1954 a také objev jedinečných vlastností oxidu křemičitého (křemene).
V roce 1958 přišel k Texas Instruments mladý inženýr. Pracoval na tzv. mikromodulech. Cílem byla výroba složitých elektronických obvodů stavebnicovým způsobem z jednotlivých obvodů jednodušších. Tím se měla výroba zjednodušit a zlevnit. Jednotlivé díly stavebnice však byly dále sestaveny z množství diskrétních součástek. Velké množství malých součástek a kontaktů mezi nimi představovalo nadále velkou pravděpodobnost poruchy. Mladého inženýra jménem Jack Kilby napadlo vyrábět všechny součástky z polovodičů. Kromě diod a tranzistorů tedy i pasívní součástky - odpory a kondenzátory, které se vyráběly z levnějších materiálů než tehdejší polovodiče. A když už budou všechny součástky obvodu vyrobeny na bázi jednoho materiálu, mohly by být také umístěny na jednom kusu polovodiče. První tři funkční integrované obvody - oscilátory, germaniové destičky o rozměrech 11x2 mm byly předvedeny vedení firmy ještě v roce 1958. 6. února 1959 podala Texas Instruments patentovou přihlášku a poté předvedla vynález veřejnosti.
Myšlenkou integrace součástek se nezávisle na Kilbym zabýval u firmy Fairchild semiconductor Robert Noyce. Předtím krátce pracoval pro firmu Philco (výroba tranzistorů) pak přešel k firmě Shockley Semicinductor. Spoluvynálezce tranzistoru W. Shockley však byl špatný šéf a tak Noyce po čase odešel a spolu s osmi bývalými spolupracovníky od Shockleye založil Fairchild Semiconductor. Počátkem roku 1959 tu vyrobil křemíkový integrovaný obvod planární technologií, která je pro levnou masovou výrobu mnohem vhodnější než Kilbyho řešení. První patent díky velmi podrobně zpracované přihlášce Fairchild Semiconductor snažící se nepřekrývat s podobným vynálezem u Texas Instruments byl udělen v roce 1961 Noycemu. Kilbymu byl udělen až v roce 1964. Následovaly patentové spory, které skončily smírem a Kilbyho prvenství bylo uznáno.
O integrované obvody nebyl zprvu na trhu velký zájem. Byly oproti obvodům sletovaným z jednotlivých tranzistorů na plošném spoji dražší. Firma Texas Instruments proto během dvou let vyvinula (vývojový tým řídil Jack Kilby) elektronický kalkulátor aby předvedla výhody nové součástky výrobcům elektronických zařízení. K rozšíření integrovaných obvodů přispěl též v šedesátých letech program Apollo. Integrované obvody umožnily vyvinout vhodné řídící systémy pro lety na Měsíc a jejich zvýšený odbyt (IO) tak zase umožnil snížit jejich cenu.
V roce 1968 založil Robert Noyce spolu s G. Moorem společnost Intel. Na Intel se v roce 1969 obrátila japonská firma Busicom, která potřebovala pro svojí kalkulačku na složitější výpočty vyrobit 12 typů specializovaných integrovaných obvodů. Smlouva byla podepsána a práce byla svěřena mladému vědci jménem Ted Hoff. Ten projekt posoudil a došel k závěru, že to nebyl dobrý obchod jelikož dělat pro každou aplikaci nové obvody je velmi nákladné. Navrhl tedy nové řešení: vytvořit univerzální obvod schopný provádět základní logické operace, který by byl v každém přístroji ovládán potřebným programem uloženým v pevné paměti (ROM). Busicom souhlasil se změnami projektu a v roce 1971 byl hotov první 4bitový mikroprogramovatelný počítač na čipu: Intel 4004. Tento mikroptocesor, který se však pro původní účely ukázal jako velmi pomalý, nabídla firma Intel řadě uživatelů. Intel 4004 byl na trhu úspěšný a tak firmy Intel a Texas Instruments začaly nezávisle na sobě pracovat na 8bitovém procesoru. Počínaje rokem 1972 začaly vyrábět mikroprocesory i další firmy, například Rockwell, Fairchild, National Semicinductor, Signetics, Toshiba a AMI. Ve výrobě 4bitových procesorů se nejvíce rozšířil procesor TMS-1000 od Texas Instruments. V roce 1972 Intel představil osmibitový čip 8008 a v roce 1974 8080. Procesor měl 256 instrukcí a 64 kB adresované paměti. Dosáhl široké popularity a stal se standardem mezi 8bitovými mikroprocesory. Poté následoval 6800 firmy Motorola s jedním napájecím napětím (8080 tři). Intel zareagoval v roce 1975 typem 8085 s jedním napájecím napětím a integrujícím na jednom čipu řadu dalších funkcí, čímž se redukovalo množství dalších čipů v počítači. Od Intelu odchází několik zaměstnanců a zakládá firmu Zilog. Ta v roce 1976 uvádí mikroprocesor Z80. Tento 4MHz čip s rozšířeným instrukčním souborem obvodu 8080, jedním napájecím napětím, vyší rychlostí než 8080, funkcí bez dalších podpůrných obvodů a vestavěnou podporou pro obnovování (refresh) DRAM, se stal velice populární. Vývoj však postupuje závratným tempem dál. V roce 1978 Intel ohlašuje první 16bitový mikroprocesor: I 8086. Brzy se však objevily konkurenční šestnáctibity: Z8000 od Zilogu, M 68000 od Motoroly, TI 9900 od Texas Instruments, MN 601 od Data General, INS 8900 firmy National Semiconductor a další. Potom přicházejí 32 bitové procesory, CISC procesory, Transputery atd., atd., a...
Hoffův nápad zkrátka spustil lavinu, která se valí dodnes a v dohledné době se (podle Moorova zákona) jen tak nezastaví. Autor myšlenky mikroprocesoru Ted Hoff se u Intelu zúčastnil vývoje čipů 8008 a 8080. V 80. letech byl technologickým ředitelem firmy Atari a dnes je technickým vedoucím Teklicon, Inc.
----------------------------------------------------
Moorův zákon: Množství komponent na čipu (hustota integrace) vzroste každý rok (18 měsíců) přibližně na dvojnásobek.
----------------------------------------------------
1900- v USA je 1.350.000 telefonických přístrojů
1906- vynalezena vakuová trioda
1912- polovodičové krystaly používány jako AM detektory v radiopřijímačích (krystalkách)
1927- první zvukový film
1931- A. H. Wilson vysvětlil rozdíl mezi vodiči a polovodiči
1936- AT&T položila první koaxiální televizní kabel
1939- první pravidelné TV vysílání v USA
1940- objev p-n přechodu v Bellových laboratořích
1946- první digitální počítač (Eniac) obsahuje 17468 vakuových elektronek, hmotnost 30 tun
1947- v Bellových laboratořích objeven tranzistorový jev
1948- dlouhohrající deska (33 otáček za minutu)
1950- Y. Nakamoto vynalezl floppy disk (licence prodána IBM)
1952- první výrobek s tranzistorem (naslouchátko)
1954- první tranzistorové rádio
1954- první počítač bez elektronek (AT&T - TRADIC)
1954- v prodeji barevná TV
1955- vyvinuto optické vlákno
1956- Nobelova cena pro objevitele tranzistoru (Bardeen/Brattain/Shockley)
1956- první pevný disk IBM RAMAC (5MB - velikost dvou ledniček)
1957- první jehličková tiskárna (IBM)
1958- první integrovaný obvod
1959- Xerox prodává první kopírky
1960- první funkční laser
1961- FM stereo vysílání
1962- integrované obvody v prodeji
1963- v Stanford Research Institute je vyvinuta myš
1967- první kapesní kalkulátor
1970- první jednoduchá počítačová síť ARPAnet
1970- první RAM - Intel 1103, 1 kB
1971- první mikroprocesor - Intel 4004 (výkon jako ENIAC)
1973- Nobelova cena za objev supermřížky a tunelových jevů (Esaki/Giaver/Josephson)
1974- na trhu 8bitový procesor Intel 8080
1975- v ARPAnetu je zapojeno už 50 počítačů
1977- v prodeji počítače Aplle II
1978- Fujitsu prodává 64kBitovou paměť DRAM
1978- 16bitový procesor Intel 8086
1980- počátek internetu (vyvinut komunikační protokol)
1981- první PC (IBM) s procesorem 8088
1984- první CD-ROM pro PC
1984- laserová tiskárna (Hawlett-Packard)
1985- Nobelova cena za objev kvantového Hallova jevu (K. Klitzing)
1990- v CERN vyvinut HTTP a HTML
1998- Nobelova cena za objev zlomkového kvantového Hallova jevu (Laughlin/Störmer/Tsui)
2000- O nobelovu cenu za fyziku se podělil Jack Kilby (návrh a realizace integrovaného obvodu) a Ž. I. Alfjorov s H. Kroemerem (vyvinutí polovodičových heterostruktur používaných ve vysokofrekvenční elektronice a optoelektronice)
podle časopisů Elektronika (1990) a Vesmír (1/2001) zpracoval JS