Setkání s ATARI
===============
-toto není "reportáž", ale pozorování organizátora "zevnitř". Reportáže píší ostatní-
Půl roku uplynulo jako voda a my po ní pádlujeme vstříc dalšímu srazu Ataristů v Českých Budějovicích. Proč jen půl roku? Hlavně kvůli tomu, že přípravy opět již tak brzo začaly. Optáním se na místo, vytvořením a vytištěním letáků a 16.září rozdáním první várky na srazu v Brně. Následně vymyslet, čím vylepšit ten sraz, aby byl lepší než v Prostějově. Soutěž. Kámoš prodává Atárko za tři stovky i s příslušenstvím. Už leží doma. Název. Pro případ, že bych zval zahraničí, tak lehko přeložitelný. Pravidla soutěže. DLOUUUUUHO řešená s Radkem Štěrbou z PVAK. Nakonec asi 14 dní předem doladěna. Doluvit sál na konkrétní datum. V polovině ledna. Povedlo se, jen den za námi tam byl nějaký maškarní či co, takže jen tak tak... Zaplaceno ň ihned pět stovek za těch 8 hodin. Příprava WWW stránky.
To je veškerá příprava z dlouhodobého hlediska.
Další legrace začaly 14 dní předem.
Zkoušky na VŠ dávno splněny, takže domluva se Zdeňkem Křelovcem na pomoci s přípravou sálu a odvozem věcí, dotiskem další várky letáků a jejich vyvěšení na VŠ, v menze a v jednom či dvou obchodech s počítači, především konzolemi. Sepsání pravidel a otázek do soutěže. 1-3 dny předem.
Konec.
A rozjíždíme den předem.
Škola končí po 10h, ve dvanáct jsem doma. Zdeněk, který měl přijet nejdřív ve čtyři volá před 13tou hodinou, že "stojí u nějakého obchodu" blízko mého bydliště. Tak jsem je (s "kamarádkou") pozval dál a 3 hodiny jsme debatovali o všem možném. V 16 vyrážíme do JINTESu, se zastávkou v počítačovém obchodě. V JINTESu nenalézáme vedoucího, který onemocněl, ale i tak jde vše bez větších problémů. Jen každý z místních ví jen kousek, někdo nic. A tak opět nosíme stoly, stavíme kolem sálu, nosíme židle, vykládáme a "instalujeme" naše počítače. Zkoušíme domluvit zapůjčení nějakých televizí. Úspěšně. Otvírá se nám archiv z dob dávných komunistů, kdy budova sloužila jako něco jako DDM, tzn. ATARI Klub, Sinclair Klub, Didaktik Klub... dokonce i jedna Amiga 500, pár starších PC a vícero televizí. Některé nefunkční, tak jsme si dvě vybrali a zbytek byl opět uzamčen kvůli sporům s původními majiteli. Loučíme se, je asi 18 hodin, domlouváme se na otevření v sobotu a jedeme domů. Následuje večeře a Policejní Akademie v televizi. Potom spánek. Já osobně asi v 23:00 kvůli dobalování drobností na zítřek.
Sobota, 24.2.2001, den Setkání s ATARI.
Vstáváme kolem osmé hodiny. Balíme balíme a v 9:00 vyrážíme a v 9:07 přijíždíme k JINTESu. Já samozřejmě trochu nervózní, v kůži těch, co už tam nejspíš stojí.
Skutečně. Stojí tam Olda a BeWe a výprava s Chebu. Ale to nic, sál je otevřen, soukáme se dovnitř, zároveň se objevují další lidé. Jako by čekali v záloze. Usaazuji sestru do pokladny, dávám jí instrukce a vstupenky, a jdu se věnovat akci. Stoly spočítány "přesně", jen bylo nutno ještě dva donést, ale naštěstí dříve, než přijeli ti, kterým by chyběly.
Kromě již zmiňovaných přijeli postupně výprava z Prostějova, EXMINSY, Bohdan Milar s Maruškou, Jindra Kubec, Narsil, Martin Musil a Jirka Richter. To nejsou všichni, kdo byli přítomni, to jsou jen "vedoucí" každé z výprav. Byli ale i tací, kteří před pohodlím auta dali přednost pohodlí vlaku či autobusu. Za takové mohu jmenovat např. Viktora Lošťáka, Milana Kleibla, nebo někteří místní jako pan Talíř a pan Máca, a dokonce i minimálně dva kluci (později jsem zjistil, že Playstationisti), kteří se "chytli" na leták. Zdá se, že na srazy jezdí čím dál tím víc dívek a žen. Moje sestra (v pokladně), moje kamarádka Petra, Zdeňkova "kamarádka" (já nevím přesně co) Gábina a s Bohdanem jako vždy Maruška.
Co se dělo.
Do deseti hodin příjezd Ataristů, vybalování, zapojování, zkoumání kde je kdo. Mj. jsem si převzal i "výpomocné ceny" do soutěže od Bohdana a EXMINSY. Po desáté jsem začal s výměnou kazeťáku, Aritmy a s pokusem o přetažení dat mezi dvěma PC (bez mojí fungující disketovky). Následovala projížďka s Jindrou Kubcem po bazarech, za účelem koupě nových her a příslušenství pro jeho sbírku konzolí.
Po návratu asi v poledne zajišťování oběda. Ano. S vedoucím jsme se domluvili, že pro nás bude otevřena restaurace, ale z důvodu předpokládané nížší účasti jsme se domluvili na "větším" společném jídle, kterým byl hovězí guláš s chlebem. Nikdo si nestěžoval, a chvála se s plnou pusou těžko říká. Jediná "stížnost" byla, že místo příborů mohly být lžíce. Na to se ale snad rychle zapomnělo. Jinak restaurace stále otevřena s menším jídlem i pitím stále. Dalo sice práci lidi na oběd "nahnat", byl objednán na 12:30, ale pak zase dalo práci je přivést zpátky. (;-)
Počítače.
Martin Musil s Falconem, NARSIL s STčkem, Petr Maršálek s PC, ale se spuštěným Magic PC, Zdeněk Burian s osmibitem a Falconem, já s PC a 130kou, Zdeněk Křelovec podobně, Olda a BeWe každý jeden komp a disketovku, Jirka Pecher osmibit, Exminsy notebook, Jindra Kubec i Ctirad osmibita a jeden notebook. Jindra dále ještě ATARI Lynx, Jaguar -i s hrami-, a nějakou "hračku" od asi od Segy. Co dělali v růžku Falconisti nevím. Ani Zdeněk ale tentokrát neseděl u svého tak často jak bývá zvykem. Viktor stále pobíhal (či pojížděl na koloběžce) jako nějaký Šílený Atarista po sále a nevěřícně koukal po Atárkách a furt se dožadoval nějakých oken. Naneštěstí pro něj v sále byly jen dveře. Na mém a Zdeňkově osmibitu se soutěžilo. BeWe nic "nového" od Prostějova nevytvořil a tak většinou pouštěl dema či kopíroval nebo se toulal u ostatních. Jirka Pecher opět jako vždy obklopen, jen mě zas nezbyl čas. A co prováděl Jirka Richter s Jindrou a Ctiradem emám vůbec ponětí. Z akce existují i fotky a videozáznam.
Následovalo soutěžní odpoledne.
Už od rána ležel u pokladny zápisový list a u něj pravidla soutěže. Soutěžilo se ve hraní her, které jak jsem předpokládal nikdo neodmítne a každý bude znát. Doufal jsem, že se sníží náklady na akci přihlášením aspoň 20ti lidí a zaplacením 10Kč "startovného". Chyba. Přihlásilo se a hrálo jich jen 7. Ale ani to nevadilo, větší počet bych asi těžko zvládl, když se tak dívám zpět. Hrály se hry Arkanoid (kdo dřív "vystřílí" 1.kolo) a River Raid (kdo nasbírá víc bodů za pět minut, uletí víc mostů a ztratí míň životů). Zamýšlena byla ještě hra Montezuma's Revenge, ale později jsem zjistil, že tato hra zas není tak známá, jednoduchá a časově nenáročná. A tak byla vypuštěna. Následně spustil Jirka Bernášek síťovou hru pro 8mibity MultiDash pro 8 hráčů, samozřejmě taky s cenami. "Moje" soutěž pokračovala "testem Ataristických znalostí". Sehnal jsem na hromadu všech 7 soutěžících, vysvětlil změnu pravidel, rozesadil s tužkami do jedné řady ke stolu a rozdal papíry s otázkami. "Na odpovědi čekám na druhé straně sálu.", řekl jsem a šel se konečně podívat na Jaguara a hru Alien vs. Predator. Moc podbné se hrou na PC to není, zvláště ta rychlost, ale na dobu vzniku a rozšířenosti her tohoto typu se mi to líbilo a zdálo VELMI pěkné. To už začali přicházet soutěžící, většinou s polovinou otázek nezodpovězených, někteří i zapomněli otočit. (Kdybych měl hodnotit, kdo ATARI scénu zná nejlíp, byl by to Jindra Kubec, který sice nesoutěžil, ale po shlédnutí otázek na všechny kromě asi tří opověděl v pohodě dobře.) Při opravování jsem zjistil, že ne všechny odpovědi byly jednoznačné, ale dalo se rozeznat co tolerovat a co ne. Přece jen vím, co jsem očekával a co bylo správně. Kdo si co odnesl? Petr Hájek myš a pár příruček, Zdeněk Burian balík plných disket, Bohdan Milar nejspíš pár kazet, Jirka Bernášek ATARI 800XE na testování dalších síťových her, Jirka Pecher asi příručky, Fanny Semecký odjel než si mohl něco vybrat a Zdeněk Křelovec nejspíš myš a příručky. Taže mi zbyly 2 kazeťáky a několik příruček, kteréžto všechno jsem poslal po Zdeňkovi Burianovi do Prostějova, kde to plánuju doprodat. (Petr Hájek si ale prý jeden z kazeťáků vzal. No, to se ještě domluvíme, ty! (;-) )
Celková atmosféra srazu byla klidná, přátelská, každý vypadal, že má buď co dělat, nebo že si konečně odpočinul. A soutěže se celkem uchytily. Nejspíš Prostějov bude "centrální sraz", Trenčín "demosraz", Budějice "herně-soutěžní sraz" a Brno ten zbytek... především ST, protože do Budějovic se zase naučily jezdit především osmibiťáci a ještě nenaučilo jezdit moc STčkářů. Zastoupení počítačů (techniky): 3 Falcony, 1 ST, 3 PC, 2 notebooky, 9 8mibitů, 2 kamery a 2 foťáky. Někdo říkal, že se účastníci obracejí na organizátora, pokud je problém. Mám takový pocit, že se na mě obraceli jen tací, kteří se loučili. Že by? Ono to také mohlo být způsobeno "nízkou" účastí. Na akci měl být původně předveden i tisk z PC přímo na tiskárně TESLA BT100, naneštěstí se ale před akcí nepodařilo vyrobit plně fungující interface či upravit program, obojí nalezené na Internetu.
Blížila se čtvrtá hodina odpolední. Někteří se vytratili, ale celkem dost lidí, což je celkem zvláštní, zůstalo. Ani jsem moc netlačil na to je "vyhnat", protože pan vedoucí -ač nemocen- bývává shovívavý. A tak jsem jen v pět hodin prohodil "Balit!", a když jsem se v šest vrátil z domova, kam mi Zdeněk K. odvezl věci, našel jsem jen již Prostějovskou výpravu zmateně pobíhající po chodbě a snažící se to všechno nějak narvat do auta Zdeňka Buriana. Měli u mě totiž přespat. Nakonec jsme se těsnící se jako sardinky ve Felicii naložené jako kamion rozjeli ke mně domů, kde jsme prodebatovali uplynulou akci, pokecali o akcích dalších, najedli se a Zdeněk doslova vytuhnul. Já a Petr Maršálek jsme ještě poslali mail do konference a vyměnili pár dat a zapadli též.
Stejně jako minulý rok jsem v neděli vstával poslední. Uvařil jsem jim tedy čaj, přijmul dary (hmm...) a vyprovodil je. No, a to je k akci vše.
Náklady 500Kč za sál, 300Kč na ATARI jako cenu do soutěžě a něco málo za Internet.
Zisk 600Kč ze vstupného.
Celková bilance tedy mírně v minusu, ale ne moc. Žiju tak, na co zrovna mám.
Účast asi 30-35 lidí.
Jmenovitě: Martin Musil, Míra Koubek, Jirka Sladovník a třetí člen NARSILu, Zdeněk Burian, Bohdan Milar, Maruška Payerová, Petr Maršálek, Viktor Lošťák, Zdeněk Křelovec, Gábina, Olda Rezler, Jirka Bernášek, Jirka Pecher, pan Náhlovský, pan Lazar, Fanny Semecký, Jindra Kubec, Ctirad Fertr, Jirka Richter, Milan Kleibl, Petra, Milan, a několik dalších "neznámých" lidí...
Poděkování:
Každému z "personálu" JINTESu a restaurace, kdo nám aspoň trochu pomohl, panu vedoucímu Machovi za sál, Zdeňkovi Křelovcovi za pomoc před akcí, Radkovi Štěrbovi za pomoc s "předorganizací" a organizací soutěže -i když na akci nebyl, protože onemocněl-, a dále všem, kteří mi s akcí aspoň trochu pomohli (tj. skoro každý (;-) ), a všem, kdo přijeli či chtěli přijet a nejsou proti tomu přijet zas.
ATARI Zdar!
Petr Liebl