Atariáda jak jsem ji viděl já
(z deníku závislého pozorovatele)
Byl jsem požádán (takto se v demokratickém světě označuje ultimativní nařízení šéfredaktora), abych se s vámi i já podělil o své jistě nevšední zážitky z nedávno proběhnuvší Atariády v Českých Budějovicích. Budiž tedy stvořeno pár řádek.
Účast na Ataridádě jsem přislíbil již na Atari hodech v Brně, neboť do Českých Budějovic to mám z mého milého Jindřichova Hradce nepoměrně blíže než do Brna či Prostějova. Dokonce mi bylo umožněno přivézt si s sebou svého věžovitého Falcona, což jsem vzal s povděkem. Pročež jsem také v inkriminovaný den kolem 11 hodiny dopolední skutečně v pořádku dorazil na místo.
Uvítalo mne skromně z mraků vykukující slunce a již z předchozího ročníku známý sál v budově Jintesu. Co do velikosti sál jistě dostačující, což se mimo jiné projevilo tím, že bylo všude dosti místa pro všechny přítomné počítače i jejich majitele. Na druhou stranu je třeba přiznat si fakt, že ani jedněch nedorazilo nijak veliké množství.
Akce v ČB byla vždy prezentována hlavně jako setkání všech 8-bitů a až pak ostatních Atari počítačů. V praxi se pak tento trend spíše potvrdil, 8-bitová Atárka převládala nad vícebitovými, 8-bitoví nadšenci převládali nad vícebitovými. To se ale dalo všechno předem čekat, kdo čte konferenci nebo udržoval kontakt s Petrem Lieblem, musel být v obraze.
Poté co jsem dorazil do sálu a rozkoukal se, nanosil jsem na jeden volný stůl veškerou dovezenou techniku a jal se zapojovat. Konečně jsem také mohl zhodnotit, kdo všechno se na akci dostavil. Vícebitových osobností tam nebylo tolik, aby si je nešlo zapamatovat, pro jistotu ale stejně vyjmenovávat nebudu, jistě se o tom zmíní někdo jiný v nějakém jiném článku. Dorazili i zástupci Narsilu, jak jinak, tentokráte ovšem bez hardwaru, což jak se nakonec ukázalo, vůbec nevadilo. V České republice se poslední dobou strašně málo čte, zejména co se aktivních Ataristů týká. Těžko říci které faktory v tom hrají roli, jistě to ale nebude cena Narsilu.
Ale zpět do ČB. V poloprázdném sále se brzy vytvořily různě se měnící hloučky lidí diskutující tu o tom, tu o něčem jiném a předvádějící možnosti šedých bedýnek na stole. ŕešilo se skutečně všechno možné, jednu chvíli se mne dokonce Zdeněk Burian pokoušel přihlásit do soutěže hraní hry na osmibitu, což jsem mu naštěstí jako nehráč rozmluvil. Jinak z mého pohledu byla akce úspěšná. BEA mi přivezl několik objednaných CDček, viděl jsem v akci a poté i získal poslední verzi CD ovladače ExtenDOS Gold, abych později doma zjistil, že mi nejde nainstalovat, zřejmě protože nemám nic na SCSI sběrnici, ač software podporuje SCSI i IDE. Dalším úspěchem pro mne bylo, že jsem si konečně mohl objednat redukci na Falconní SCSI sběrnici. A jako další nezůstala nepovšimnuta moje aktivita v překladu více i méně známého software (trocha reklamy nikdy neuškodí: www.geocities.com/nova_domus), díky čemuž jsem konečně získal i jeden známý tabulkový procesor, asi nejlepší na Atari počítačích. Přitom se též vytvořily základy budoucí spolupráce, mnou neoficiálně zvané "1. českomoravská překládací", jejímž cílem by měla být určitá konvence v českých překladech cizího softu, spolupráce při výběru softu k překladu a v neposlední řadě bude jistě fungovat i jako záruka kvalitně odvedené práce. Nyní se všichni Ataristé mohou postupně těšit na tuny známého softu v českém jazyce.
Když nastal čas oběda, zaplnila se menší restaurace přímo v objektu samými Ataristy. Nutno podotknout, že někteří se v restauraci cítili téměř jako doma před i po obědě. Jídlo bylo chutné, kaloricky dostačující, cenově odpovídající a pivo jako v Budějovicích - dobré. Otevřená restaurace přímo v objektu se ukázala velkým přínosem celé akce.
I po obědě pokračovala Atariáda výše zmíněným scénářem. Bohužel jsem byl nucen opustit ji poněkud dříve než nastal ohlášený konec, i tak si ale myslím že přes menší počet lidí měla své opodstatnění. Přijet více vícebitů, vše by rozhodně bylo ještě zajímavější. Zřejmě se ale všichni chystají až do Prostějova (letos 28. dubna).
Kdybych měl několika objektivními slovy na závěr zhodnotit Atariádu v Českých Budějovicích, musel bych říci asi toto: dostačující prostory, odpovídající zázemí, dost málo lidí (zejména ST-čkářů a Falconistů, největší mínus celé akce), převaha osmibitů, osobně akce spíše úspěšná. To už je asi nějak zakořeněno v myslích většiny ST-čkářů, že České Budějovice jsou určeny pro osmibity. Těžko říci zda by se situace příště zlepšila, kdyby byla prezentována minimálně rovnocenně pro 8- a vícebity, resp. pro všechna Atari. Nejsem však v tomto ohledu příliš velký optimista.
Pokud si někdo po přečtení tohoto nebo jiných stejně zaměřených článků řekne, "hm, nakonec nevadí že jsem tam nebyl", nebo "ještě že jsem tam zbytečně nejel, když tam skoro nikdo nebyl", tak to je naprosto ŠPATNĚ, s tímto přístupem pak nelze dosáhnout ničeho, ani pokračování vydávání Narsilu, ani alespoň částečně světlé budoucnosti počítačů Atari.
Neznámý vojín