Budu vám dnes zase vyprávět jeden příběh.
Bylo nebylo, dávno tomu, vedl v Narsilu TM Dyk rubriku jménem "Zmrzlík". Byla to rubrika v níž si pařani vylévali své slzy - pojednávala o hrách, ve kterých se někomu podařilo "zatuhnout", tedy nedosáhnout z nějakého důvodu zdárného konce.
Svého času jsem Dykovi poslal silnou slohu papírů, kde byl souhrn všech mých herních neúspěchů. Všechny se do Zmrzlíka nikdy nedostaly, protože Dyk pár listů někde propil, ale o několika závažnějších se tam zpráva objevila. Zbytečně, protože mi stejně nikdo neporadil.
Jedna z her, o kterých se tam mluvilo, nesla název "The Immortal". Pokud ji neznáte, prozradím vám, že se jedná o izometrickou chodičku s kouzelníkem, akční adventure s fantasy námětem.
Do téhle hry jsme byli tenkrát s přítelem BEA strašně zažraní. Měli jsme kopii originálky, bez manuálu. Při dotazech na manuál jsme zadávali náhodná písmena a psali je do sešitu - časem jsme si vytvořili docela slušnou zásobu správných odpovědí a dokázali hru hrát bez věčného resetování. Vlastními silami (pochopitelně já u páky a BEA kibic) jsme se probojovali až do sedmého levelu.
Tam je velice vtipná mezihra - kouzelník pádluje (pomocí kouzelné berly :-) na sudu podzemní řekou. Může spadnout do víru (tuhoš) nebo doplout k obrovské chobotnici a chvíli před ní zdrhat (taky tuhoš, ale o něco později). Nedokázali jsme s tím hnout. Jediným výsledkem bylo zjištění, že před chobotnicí se dá při troše štěstí unikat až k žebříku, kterým se do patra vstupuje. Bohužel, když kouzelník vyšplhá po žebříku do vyššího patra, ukáže se jen demo, jak ho z žebříku strhává chapadlo (a zase tuhoš).
Hru jsme s pláčem odložili k ledu.
Bylo nebylo, dávno tomu, vycházel počítačový časopis jménem "Excalibur". K jeho devatenáctému číslu byl přiložen útlý sešitek s názvem "Excalibur plus" a v něm se nalézal návod od Jana Eislera (řečeného ICE) na hru "The Immortal". Jaká náhoda !
Natěšeně jsme se s BEA začetli do popisu sedmého levelu. Zde si dovolím část příslušné pasáže citovat:
" Na sudu jsem dopádloval ke konci chodby, kde odpočívala již zmíněná příšerka - gigantická a velmi ošklivá chobotnice. Po chvíli se mi podařilo ji vydráždit a přimět ji k tomu, aby se vydala za mnou. Pádloval jsem jako o život a v poslední chvíli se mi podařilo vyskočit na žebřík, kterým jsem do této úrovně vstoupil. Když jsem se vrátil, chobotnice byla ta tam, asi chudinka utonula v obrovském víru. V každém případě to ale znamenalo jediné; cesta do poslední úrovně je volná!!! "
Následoval popis osmé, poslední úrovně, včetně platného passwordu (což se nedá říct o hesle do levelu sedmého, protože tam chyběla jedna nula a tedy nefungoval).
Nevěřili jsme vlastním očím. Znovu jsme vytáhli náš sešit s hesly z manuálu a já nacvičil jízdu na sudu s přesností na desetinu vteřiny. Pochopitelně marně - vždycky byl výsledkem jen kouzelník lezoucí po žebříku a chapadlo z hlubiny (a tuhoš).
Hru jsme s pláčem odložili k ledu a já poslal onen dopis do Zmrzlíka.
Uplynulo mnoho vody v řekách, přešlo mnoho ročních období a lidské osudy se řádně promíchaly.
Bylo nebylo, je tomu pár dní, na mezinárodní datové síti zvané Internet jsem narazil na krekovanou verzi hry "The Immortal". Byla to verze maníka od Replicants (kdysi si říkal Delight). Z nostalgie (a z radosti že už nemusím vytahovat sešit s kódy) jsem k ní zasedl a pracně lovil z paměti vzpomínky na ovládání téhle tuhé gamesy. Zastavil se i přítel BEA, který si též rád zavzpomínal na mnoho svých plodných rad z tehdejší doby.
Nebudu to protahovat. Přišel jsem na to za půl hodiny a řešení celého problému je až triviálně jednoduché.
Kouzelník musí dopádlovat k chobotnici, vylákat ji a pak rychle unikat - to bylo správné. Jenže nesmí vylézt na žebřík. Musí dopádlovat až k obrovskému víru a spadnout do něj (tuhoš). Chvíli po něm tam zahučí i chobotnice (druhý tuhoš v pořadí :-)
K překvapení mému i vašemu hra nekončí. Díky smrti chobotnice už nic nebrání vašim přátelům goblinům (znáte je z předchozího děje) v přístupu k fontáně s živou vodou. Oživí znovu vaši mrtvolu a můžete pokračovat ve hře.
To je konec celého příběhu. Zbývá jen poučení, které musí každý správný příběh obsahovat.
Až zase někdy uslyšíte někoho rozplývat se chválou nad články a návody v starších číslech Excaliburu, můžete si společně se mnou pomyslet: "Není všechno zlato, co se třpytí" a vědět své.
Já bych se neodvážil otevřeně říct, že ICE je blb. Vím totiž, že v tom nebyl sám. Podobných "pseudonávodů" naleznete v nejstarších číslech Excaliburů mnoho. Nelze nevzpomenout na Andrewa a jeho "skvělé" návody na oba Cadavery (píšu o tom jiný článek, možná ho naleznete už v tomto Narsilu) nebo Petera Leeho a jeho "nedostižný" návod na hru Colorado. V té mám mimochodem zátuh dodnes - nikdo mi zatím nebyl schopen říct, jak donést děcko zpět do indiánské vesnice.
ŕeknu vám, co si o návodu na Immortal myslím já - ICE zatuhl na tom samém místě co my s BEA. Kód do posledního levelu vyčetl z nějakého cheateru (já sám vlastním asi tři zahraniční cheatery, kde se všechna vstupní hesla nacházejí) a napsal kompletní návod s tím, že je to přece drobnost a hráči si na to přijdou sami. "Vždyť kouzelník přece na žebřík vyleze, je to jasné, jen se musí pádlovat rychleji, hlavně že má pověst "superpařana", na které si s Andrewem tak zakládáme, neutrpí..."
Tento příběh byl poněkud hořký, ale neplačte. Vypněte počítač a jděte se někam opít. Proti nespravedlnostem světa to sice nepomůže, ale aspoň se tím chvíli zabavíte :-)
Nakonec se ještě pro úplnost zmíním o dvou problémech, o kterých se též psalo ve Zmrzloňovi a jejichž řešení je mi dnes už známo.
FIRE AND ICE - V zóně s velrybou jsme společně s TM Dykem nemohli najít šestou část klíče. Přesně, jak jsem vždycky předpokládal, verze od skupiny Elite, kterou jsme používali, byla špatně kreknutá. Program používal kontrolní "checky" Roba Northena a při hře z kopie "vymazával" z úrovně s velrybou koncovou příšeru, ze které šestá část klíče vypadne.
Už před delší dobou se mi podařilo sestavit ze dvou různých kreknutých verzí (Elite, Cynix) 100% funkční verzi hry. Pokud ji chcete nahrát, napište. Nemyslím, že by dnes, v době kdy tisíce programů na ST seženete na internetu, ještě někoho pohoršilo, že vám ji poskytnu.
MAGIC POCKETS - nikdy jsem neprojel poslední level, není v něm východ. Nebyl jsem sám, kdo si této podivnosti všiml. Nedávno jsem z internetu stáhl verzi hry od skupiny Superior (má původní verze byla opět od těch bastličů z Elite, ti si pochopitelně nevšimli ničeho). Kreknul ji JINX a všiml si téhož problému. Prostudoval důkladně všechny diskové rutiny, jasně že "made in Northen", ale nic nenašel. Podle jeho názoru se zřejmě jedná o originální bug od Bitmap brothers - v posledním levelu jako by chyběla jedna potvora. Northenovy ochranné součty prý hlídají jen počet stříbrných hvězd, které postavička nasbírá, ale žádnou potvoru z levelu nevymazávají.
Jinxova verze byla tedy upravena tak, že postavička získá teleportační helmu po sebrání zlaté hvězdy (normálně dostane helmu na nezranitelnost). Helma na nezranitelnost se objeví při sebrání zlaté hvězdy až v případě, že postavička předtím sebrala hvězdu stříbrnou. Získání obou helm je tedy vlastně "prohozeno" mezi sebou. Tak je možné se v posledním levelu teleportovat a zdárně ho ukončit.
JINX se domnívá, že pokud jde skutečně o originální bug, je jeho verze hry možná jediná, kde se lze dostat až do úplného konce. Já dodávám, že se klidně o originální bug jednat může - originální hra nemá pochopitelně možnost nastavení nesmrtelnosti a dojet ji je kvůli vysoké obtížnosti stejně nemožné. Třeba se nám Bitmap brothers ještě dnes vysmívají...
JIRI