HARLEQUIN
Pokud se mezi čtenáři Narsilu nachází nějaký cimrmanolog, jistě ví, o čem se hovoří, když se zmíním o slavné mistrově "frustrační" kompozici.
Neznalým vysvětlím, že se jednalo o způsob, kterým český génius Jára Cimrman skládal své operety - periodicky v nich střídal prvek očekávání a prvek zklamání. :-)
Tak nějak je to i s hrou, o níž budu dneska psát. Stejně jako Cimrman zaznamenal se svou stěžejní operetou Proso úspěch (pravda, trochu jiným způsobem, než by se dalo očekávat), tak i hra Harlequin je přes svou frustrační kompozici zatraceně dobrá.
Mluvím tu skutečně o hře Harlequin, ne o známém užitkovém programu podobného jména. Firma Gremlin graphics vydala Harlequina v roce 1992, jedná se tedy o jedno z posledních děl, které na naši platformu produkovala. Skupina programátorů, která hru vymyslela a vytvořila si říká Warp factory, ale to vám asi moc neřekne...
Harlequin je "platformová" skákačka, tedy postavička, plošinky, plošinky a zase plošinky. Náš hlavní hrdina, frustrovaný klaun, se moc nesměje. Co si budeme vykládat, občas má výraz téměř ďábelský. Není divu, je uvězněn v snové zemi zvané Chimerica. Je tam úplně sám a nikdo ho tam nemá rád. Z toho by zblbnul každý.
Chimerica je obrovská. Jedná se o dost zvláštní komplex budov, obsahující třeba i věž s hodinami, televizní studio s virtuální televizí, ponuré temné sídliště, nebe, peklo a aztécký kamenný chrám. Na průzkum tu čekají desítky levelů, každý o rozloze dalších desítek obrazovek. A na to na všechno je tu jen jeden malý klaun, de facto jediný normální humanoid v šíleném světě a zároveň jediná kladná postava. Všechno ostatní si ho buď nevšímá a nebo ho chce zabít.
Už začínáte chápat atmosféru té hry ? Poklidně procházíte obrovské prostory - není tu nic přehnaně akčního. Koukáte na okolí a přemýšlíte, co na vás ještě autoři vymyslí (prvek očekávání). Naleznete ale jen další a další páky, které musíte přehodit, aby se otevřely další části Chimericy (prvek zklamání). Celé vám to spolu s poněkud ponurou hudbou zalézá pod kůži. Nakonec se sami cítíte být tím nešťastným harlekýnem, postavou na pokraji šílenství, která odevzdaně postupuje za neznámým cílem, protože nic jiného vlastně ani dělat nemůže...
Cíl mohl být pravda neznámý jen mě - nevlastním bohužel od této hry originální kopii, takže jsem nečetl manuál. Vyjasnilo se mi to až na úplném konci "harlekýnády" - úkolem bylo sesbírat kousky zlámaného srdce. Konec hry není méně šílený než hra sama. Já vám ho neprozradím, ale věřte, že stojí za to, se tam dostat.
Po technické stránce toho nelze hře mnoho vytknout. Postavička je docela velká, což ale ve spojení s malým oknem (je menší než standartní atari okno) způsobuje, že vidíte skutečně jen její nejbližší okolí. Možná to ale byl záměr, dá se na to zvyknout.
Od smrti dělí harlequina poměrně vysoký sloupec energie a jestě další dvě "continue", které navíc přibývají sbíráním hraček a cukrovinek. A co je ještě lepší - kdykoliv a kdekoliv si ve hře můžete uložit pozici na disketu !
Na jednom disku lze mít současně až šest pozic. Bez ukládání se stejně neobejdete. Poprvně budete hrát hru tak dva, tři dny...
Když občas nevíte kudy dál, je poněkud zdlouhavé procházet už známé části Chimericy a hledat, kde se co změnilo. Nicméně nudit se asi nezačnete, alespoň mě se to nepodařilo. K zajímavosti přispívá i velké množtví dárkových bedniček. Jsou v nich sendviče doplňující energii, paraplata pro bezpečné pády z velkých výšek, dvojitá střelba (harlekýn používá jako střelivo malá srdíčka), raketka obíhající postavičku a zabíjející nepřátele, ale i skákací nafukovací míč, nebo rybička - díky ní se náš hrdina může změnit v rybu a prozkoumávat prostory zatopené vodou.
Pokud bych měl hodnotit hru samu, dostala by bez váhání 100%. Dostane ale jen 95% s ohledem na několik technických maličkostí.
Tak za prvé, je na nesystémové disketě, takže ji nelze nainstalovat na harddisk. Pozice se musí ukládat na jiný disk, ale není tu podpora druhé mechaniky - v jednom kuse tak hrajete "mariáš" s disketami.
A za druhé - má několikanásobnou ochranu proti kopírování. Jednak musíte zadávat heslo z manuálu a jednak se kontroluje přítomnost originálního disku, a to fikaně až téměř v polovině hry, aby se na to nepřišlo. Je to sice jen standartní ochrana firmy Gremlin, ale je to poněkud novější verze, takže k jejímu odstranění už se nedá použít krekovač od Medway boys, je nutná "ruční" úprava.
Harlequina doporučuji každému - takhle pěkná a hratelná hra, nemůže nikoho urazit.
Pokud už se rozhodnete hru hrát, doporučuji sehnat si verzi od skupiny D-bug. Data v ní jsou v systémových souborech. Z harddisku sice stále neběží, ale pokud máte víc jak 2Mb paměti, vytváří se ramdisk, aby hra nemusela tak často přistupovat na disketu.
Rozhodně nezkoušejte hrát z verze od skupiny ICS - v polovině hry není odstraněna disketová ochrana a celé vám to "spadne"...
JIRI