Na cover disku, přiloženém k tomuto číslu najdete soubor pojmenovaný jako SOUTEZ.MOD, a nějaký přehrávač MODové hudby (nejspíš od Griff of...). MOD obsahuje hudební skladbu od jedné slavné západoněmecké skupiny 70. let, která (zpočátku ovlivněna Johnem Cage a Pink Floyd) experimentovala s elektronickým soundem a dostala se až ke stylu elektronický disco rock - další kapely následující touto skupinou se potom dostaly až k technu, což je podle mě po hudební stránce úpadková záležitost.
Vaším úkolem je uhádnout jméno skupiny která skladbu HOMECOMPUTER natočila a vydala na albu jménem COMPUTER - WORLD v roce 1981. Myslím, že už jsem vám napověděl dost. Čtenář, který první pošle na adresu redakce správnou odpověď, vyhraje sampler pro Atari ST a software pro editaci digitalizovaného zvuku pro Atari ST (SOUND - MERLIN v. 1.02).
V současné éře mastodontů s názvem PC s úsměvem vzpomínáme na idilické časy prvních počítačových nadšenců a zjišťujeme, že všechno už tu bylo. Ano i na ST se digitalizoval zvuk v dobách, kdy standardní PC umělo jen pípat a první SoundBlaster ještě nebyl na světě. (mírná nadsázka)
Na současných PC (zvukových kartách) je už digitalizace zvuku snadná věc - já na svém PC nahrávam (a potom zase mažu) skoro každý den něco (stovky MB, hlavně z rádia). Poprvé jsem se však digitalizací zvuku zabýval před časem (několika lety) na ST. Výsledkem mého tehdejšího snažení je právě onen MOD na cover disku který je sestavený z nasamplovaného zvuku ze skladby HOMECOMPUTER.
Snad vás bude zajímat jak jsem při tom tehdy postupoval.
Prvním popudem k akci mi byl poslech podobných (kratších) MODů s digitalizovanou hudbou Jimmyho Hendrixe a pod. Tehdy mě napadlo, že k nacpání do MODů by se nejlépe hodila hudba některých elektronických kapel. Proč? Pro svojí relativní monotónost a strojovou přesnost - neustálé opakování jednoho tématu s mírnými obměnami. Zapůjčil jsem si tedy u přátel vše potřebné - sampler plus software a desky (LP), počítač i gramofon jsem už měl svůj.
Jelikož jsem na udivené dotazy co s tím vším hodlám podnikat všude rozhlašoval, že budu nahrávat LPéčka na diskety, nezdar byl předem vyloučen. Zapojení sampleru k mému ST probíhalo takto: sampler zasunut do paralerního portu (na ST je označen tiskárnou), konektor napájení připojen na joystick, zbylý kablík s JACKem strčen na zesilovači do výstupu pro sluchátka.
Chvilku jsem si hrál a učil se pracovat s editorem a pamatuju si, že jsem se velmi bavil. Poprvé jsem si mohl poslechnout lidskou řeč pouštěnou pozpátku apod. Doslova jí vidět. Po nějakém čase se naučíte rozlišovat jednotlivé hlásky mluvené řeči nebo zvuk hudebních nástrojů podle kmitočtu, amplitudy a útlumu křivky. Mimochodem čeština mi pozpátku připomíná nejvíce japonštinu - podle mojí teorie je to tím, že čeština klade přízvuk (důraz) převážně na konec slova, kdežto v japonštině je to naopak. Napadlo mě, že by bylo zábavné nahrát si například několik prezidentových projevů a poněkud pozměnit slovosled, ale moje tehdejší technické vybavení to neumožňovalo a dnes mám jiné starosti.
Po nabytí dojmu, že se už v ovládání software dostatečně orientuji, přistoupil jsem k výběru nejvhodnějších skladeb. Několikahodinový soustředěný poslech ve mě vzbudil dojem, že bych si měl půjčit dalších deset LP s ještě monotónnější hudbou, ale nakonec jsem přece jen vybral tři nejvhodnější skladby.
Zvolil jsem samplovací frekvenci 13 kHz, nastavil potenciometr hlasitosti na zesilovači, zapnul gramofon s deskou a nastavil přenosku na začátek vybrané skladby, pustil přenosku a kliknul myší na start sampling. Velikost RAM na mém ST (1 MB) stačila při zvoleném vzorkovacím kmitočtu na záznam asi 45 sekund. Skladba však je šestiminutová, takže jsem skladbu nahrával na osm pokračování. Skladbu jsem se musel naučit doslova nazpaměť a při nahrávání z desky soustředěně počítat a vědět kdy přesně mám začít uprostřed skladby samplovat další pokračování.
Nejspíš vás napadne, že by bylo jednodušší použít magnetofon, ale ten jsem neměl k dispozici. Osm velikánských samplů jsem postupně uložil na diskety a pustil se do jejich editace. V podstatě jsem měl za úkol vystříhat ze skladby (velikánských samplů) několik pokud možno co nejkratších samplů (motivů které se ve skladbě opakují a z kterých je vlastně sestavena). Zde mi v orientaci kromě poslechu velmi pomohlo zobrazení samplu v grafické podobě. Po nějaké době se mi podařilo s pomocí editoru vystříhat 25 samplů o celkové délce 548 kB, jeden 45 kB, dvacetdva 22 kB a dva 7 kB.
Nyní už zbývala jen maličkost - vše opět správně složit. Opustil jsem tedy editor samplů a přestěhoval se na nějakou dobu (nikterak krátkou) do editoru MODů (Digicomposer). Zde jsem si musel osvěžit paměť opakovaným přehráváním skladby z desky a soustředěným počítáním. Nakonec jsem z 25 samplů sestavil 30 různých paternů. Těchto 30 paternů se při přehrávání MODu různě opakuje, některé jednou, některé víckrát a celková délka (lenght) MODu je tedy 97 paternů. Dokonce i časově vyšla délka MODu skoro na sekundu stejná jako u originální nahrávky.
Celkem jsem takhle zpracoval dvě skladby. Při nahrávání první skladby (5 minut) jsem však měl úplně stažené obě korekce na zesilovači, čehož jsem si všiml až později a což je znát. Pokoušel jsem se to napravit zvýšením dynamiky MODu - každý sampl je přehráván současně ve všech čtyřech kanálech. Ale přece jen jsem zkusil nasamplovat ještě jednu skladbu (6 minut), tentokrát s korekcemi na maximum - zvuk je méně zastřený a v porovnání s prvními samply výrazně lepší. Do třetice všechno nejlepší se však nekonalo, neboť jsem honem všechny vypůjčené věci vrátil majitelům aby mě nenapadlo zase něco samplovat.
-JS-