Nemám zrovna v oblibě strategické hry. Ty, co mám rád, se dají sečíst na prstech jedné ruky. Dneska bych vám ale chtěl představit hru, která se mezi ně také zařadí. Jmenuje se:
THE SECOND WORLD
Pod křídly firmy Magic bytes vypustila hru v roce 1990 do světa německá firma Mecom software. Já si jí přivezl z Německa už před rokem, ale čas na její hraní jsem si udělal až teď.
"Druhý svět" je "tahová" sci-fi strategie, zabývající se politickou a ekonomickou situací první kolonie, kterou lidstvo založilo na cizí planetě. Zpracováním mi připomněla jinou známou strategii jménem Millenium 2.2, která také patří mezi mé oblíbené.
Lidstvo založí svou první mezihvězdnou kolonii v roce 2011 (to už nebude dlouho trvat, že ?). Hyperprostorové spojení se Zemí vydrží ale jen několik let, pak se za podivných okolností přeruší.
Vy se nacházíte v roli vlastníka určitého počtu pozemků na nové planetě a po ztrátě spojení de fakto i v roli vládce lidí, kteří tam žijí. Úkolem je získat nadvládu (jedno jestli technologickou, politickou, nebo finanční) nad ostatními vlastníky, kteří kolonizovali planetu společně s vámi.
Hra je pro jednoho až čtyři hráče, přičemž jeden z hráčů musí být vždy člověk, místo ostatních lze zapnout počítač. Je zde volba několika obtížností, od "very easy" až po "expert". Pokud zvolíte nejjednodušší variantu a zapnete jen jednoho z protivníků, je hra opravdu dobře hratelná a těžko se vám podaří nevyhrát :-)
Všechno se ovládá myší a soustavou přehledných, graficky "nadupaných" ikonek. Funguje i spousta klávesových "zkratek", ale ty já většinou nepoužívám.
Pracuje se v čtvrtletních "skocích". Nejprve si prohlédnete různé statistiky - počet obyvatel, kolik mají jídla, počet důležitých budov postavených ve vaší říši, stav armády a další a další. Potom "přednastavíte" co se bude v příštím čtvrtletí dělat a potvrdíte konec tahu. To samé udělá protivník. Pak program propočte, co se za zmíněné čtvrtletí kde stalo a podá o tom zprávu. Znovu prohlížíte statistiky a přednastavujete a tak to jde dál a dál, buď k úplnému vítězství, nebo prohře.
Vaše možnosti se rozvíjí postupně, což hře přidává na napětí. Na startu nemůžete dělat nic jiného, než nakupovat a prodávat jídlo, které vaši obyvatelé pěstují a také spotřebovávají. Každé období přidá do vaší kasy nějakou tu korunku, ale nic slavného to není. Teprve po několika letech vyděláte tolik, že lze založit první banku.
To otevře mnoho možností: jednak poskytování úvěrů jiným hráčům nebo naopak možnost výpůjček, jednak obchodování s akciemi.
Když jsou hráči jen dva, obchod s akciemi vázne. Mnohdy jsem nepřemluvil computer k prodeji jeho akcií ani když jsem mu za ně nabídl dvojnásobek jejich prodejní hodnoty. K dohrání hry ale není naštěstí obchod s akciemi vůbec nutný. Kromě toho lze v bance ještě kupovat nová území a také uzavírat mírové pakty s ostatními hráči.
Jako další možnost se vám otevře budování různých staveb - letišť, nemocnic, továren, kasáren pro vojáky... Na letištích a továrnách se dá slušně vydělávat, ovšem jen za podmínky, že seženete dostatek kvalifikovaného personálu - když je v zemi zpočátku ještě málo obyvatel, nemáte šanci.
Příjemné je, že v této části hry už vstupuje do děje řada "náhodných" událostí. Například k vám přecházejí odborníci z jiných zemí, kteří si myslí, že jim u vás bude líp :-), charitativní organizace u vás sponzorují chod nemocnic a soukromé firmy staví vlastní továrny. Také se ovšem objevují záškodníci, udeří sucho a neúroda, vybuchne některá z továren...
Z finančních potíží nevybřednete nikdy. Trochu pomůže otevření možnosti regulace daní, ale jen do chvíle, než zjistíte, kolik budete muset platit na armádu a špióny. Tyhle dvě možnosti získáte až jako poslední.
Jednotliví špioni (chcete li to česky pak "vyzvědači" :-) mají mnoho funkcí. Kromě jiného je můžete poslat nepříteli škodit v jeho hospodářství, nebo mu krást peníze. K vašim službám je i speciální komando na vyvolávání nepokojů a revolucí. Země, kde proběhne revoluce se připojí k vašemu impériu - jsou tu skvělé komentáře v novinách: "Po pádu tyrana byla konečně nastolena spravedlivá vláda..." :-)
Možnost války s cizími mocnostmi lze v game menu úpně zakázat. Pokud hrajete s jinými "lidskými" hráči, musí s otevřením možnosti boje všichni souhlasit.
Samotných bojových strojů (tanky, džípy...) nemůžete vlastnit mnoho, ale lze jim dokupovat lepší výzbroj (odolnost, rakety...). Při hře proti počítači můžete jen poslat armádu na některou z nepřátelských zemí a dozvíte se výsledek střetu. Pokud ale hrajete s kamarádem, je tu možnost roztomilé akční mezihry, kdy po sobě dva tančíky střílejí v aréně. Je to vlastně variace na starou hru z osmibitů "Tanks".
Trochu mě rozladilo, že není možné budovat profesionální armádu. Nelze najímat žoldáky, musíte zavést odvodní povinnost pro obyvatelstvo (tedy jako v našem reálu, fuj, fuj..).
Second world je hra celkově opravdu pěkná, zvláště grafika oko potěší. Nevýhodou je totální absence hudby a zvuků a pak také skutečnost, že hra je v němčině. Tipl bych si ale, že verze v angličtině bude také existovat (všechny systémové hlášky i credits jsou i v této verzi psány anglicky). Navíc, pokud lze věřit manuálu, existují i verze pro Amigu, PC a C-64.
Nakukoval jsem tak trochu i "pod kapotu" programu, takže mohu prozradit že byl napsán v jazyce Pure C. Má takřka stoprocentní kompatibilitu se všemi TOSy, běží na ST, STE i TT a podporuje nízké i vysoké ST rozlišení obrazu. Lze bezproblémově nainstalovat na harddisk a neobtěžuje uživatele žádnou disketovou ochranou proti kopírování.
Přímo součástí programu je i malé systémové info, které vám "očichá" systém a nahlásí verzi TOSu a informace o procesoru. Je zajímavé, že na jednom mém STroji mi program nahlásil že neobsahuje Motorolu 68000, ale "padělek". To jsou mi věci :-)
Second World doporučuji všem hráčům strategií, ten nemůže prostě nikoho zklamat.
JIRI