Firma Intel začala dodávat procesor Pentium III (Coppermine) s frekvencí 1,13 GHz za 990 dolarů. Chvíli na to přichází i AMD s rychlejší verzí svého procesoru Athlon (K7). Ten pracuje na frekvenci 1,1 GHz a jeho cena je 853 $.
Společnost Intel oznámila že nové procesory Pentium 4 (dříve označované jako Willamette) by měly být k dispozici do konce roku 2000. Pentium 4 má mít tyto parametry: 0,18 mikronová technologie výroby, 256 KB L2 cache na čipu, frekvence 1,3 - 1,5 GHz. Dodávat se má v 423 a 479 pinové verzi.
Intel připravuje pro rok 2001 další procesory. Nejdříve má přijít Prescott s 0,13 mikronovou technologií. Po něm přijde procesor Tulloch na frekvencích 1,6 a 1,7 GHz.
Dnešní procesory jejichž pracovní kmitočty neustále rostou, se již neobejdou bez aktivního chlazení. Taktéž moderní akcelerační grafické karty musí své procesory aktivně chladit a tak se PC skříně plné ventilátorů pomalu mění ve velmi účinné vysavače. A tudíž i na zásobníky prachu (prachů).
A za kolik se prodávaly procesory letos v červenci u nás (bez DPH):
AMD K6-II 500 MHz/ kolem 2 400 Kč
AMD K6-II 550 MHz/ kolem 2 900 Kč
AMD K7 Athlon 550 MHz/ kolem 4 700 Kč
AMD K7 Athlon 600 MHz/ kolem 5 600 Kč
AMD K7 Athlon 700 MHz/ kolem 6 700 Kč
AMD K7 Athlon 800 MHz/ kolem 9 800 Kč
AMD K7 Athlon 900 MHz/ kolem 18 000 Kč
AMD K7 Athlon 1 GHz/ kolem 44 000 Kč
AMD K7 Duron 600 MHz/ kolem 3 600 Kč
AMD K7 Duron 700 MHz/ kolem 6 800 Kč
AMD K7 Thunderbird 700 MHz/ kolem 7 200 Kč
Intel Celeron 366 MHz/ kolem 2 900 Kč
Intel Celeron 400 MHz/ kolem 3 200 Kč
Intel Celeron 500 MHz/ kolem 3 500 Kč
Intel Celeron 600 MHz/ kolem 5 000 Kč
Intel Celeron 700 MHz/ kolem 9 000 Kč
Intel Pentium III 500 MHz/ kolem 6 000 Kč
Intel Pentium III 866 MHz/ kolem 25 000 Kč
Firma IBM oznámila, že vzáří začne prodávat disk Microdrive s kapacitou 1GB za 499 USD. Tyto miniaturní harddisky jsou určeny převážně do digitálních fotoaparátů, MP3 přehrávačů a kapesních počítačů.
National Science Foundation vybrala dvě společnosti (Compaq Computer a Pittsburgh Supercomputing Center) aby vybudovaly největší superpočítač na světě určený pro nevojenské vědecké účely. Zakázka v hodnotě 35 miliónů $ bude obsahovat 682 čtyřprocesorových systémů Compaq Alpha Server. Celkem 2728 procesorů (každý s 1GB operační paměti) zajistí superpočítači výpočetní výkon přes šest biliónů operací s pohyblivou řádovou čárkou za sekundu (teraFLOPS). Systém bude používat 50 TB diskové paměti a operační systém Compaq Tru64 Unix.
Nejrychlejším počítačem světa ovšem nadále zůstane supersystém IBM RS/6000 ASCI White za 110 miliónů USD, který používá americké ministerstvo energetiky ke kontrole zásob amerického jaderného arzenálu. SP ASCI White má výkon 12,3 teraflops a skládá se z 512 samostatných počítačů spojených vysokorychlostními přepínači. Celkem je použito 8192 měděných mikroprocesorů, 6 GB paměti a 162 TB diskové paměti. K jeho přepravě bylo zapotřebí 28 kamiónů a vyžaduje napájení 1,2 MW.
Obliba Palmtopů neustále roste
Tyto počítače do dlaně nemají klávesnici a ovládají se s pomocí několika tlačítek, tužky a dotykového displeje. Používají operační systémy Palm OS od společnosti Palm Inc. nebo Windows CE (v současnosti 3.0) od Microsoftu (Pocket PC) a lze na nich provozovat nejrůznější aplikace (diář, e-mail, kalkulačka, slovník atd.). Paměť Palmů se pohybuje od 2 do 8 MB a jsou vybaveny infračerveným rozhraním, které Palmtopům umožňuje komunikovat mezi sebou, s PC nebo mobilními telefony. Tyto počítače mají ve svém výrobním programu i velké firmy jako Compag, Hawlett-Packard, Casio (Pocket PC s Win CE), nebo IBM, Sony (Palm OS).
Společnost Sony podepsala již před delší dobou licenční dohodu na operační systém PalmOS a nyní představila prototyp kapesního počítače (PDA) s tímto systémem. Od ostatních Palmů se liší použitím slotu pro karty Memory Stick. Ty mohou mít kapacitu až 128 MB. Počítač dále obsahuje tlačítko pro snadné ovládání jednou rukou a barevný displej.
Co způsobil Napster?
Napster je malý prográmek určený k vyhledávání a stahování komprimovaných hudebních nahrávek (formát MP3) z internetu. Proč však tento program vzbudil tak velkou pozornost počítačové veřejnosti?
Formát MP3 (viz Narsil 31) se stal velmi oblíbeným a na síti se časem objevily servery plné nelegálních (porušení autorských práv) empétrojek. Tyto tzv. pirátské (FTP) servery však lze celkem snadno ze sítě vytlačit (nefungující odkazy apod.). Potom se však objevil Napster. Původní myšlenka autora (Shawna Fanninga) - snadnější šíření hudby nezávislých hudebníků prostřednictvím internetu se však neprosadila. Místo toho se Napster stal nástrojem pirátského šíření hudebních nahrávek mezi komunitou jeho uživatelů.
Každý uživatel Napsteru může hledat svou oblíbenou hudební skladbu a zároveň všem ostatním uživatelům Napsteru nabízet ke stažení svoje skladby. Aby systém fungoval bylo nutno k síti připojit několik (postupem času až 100) Napsterovských serverů které obsahovaly informace o aktuálním stavu sítě. To znamená - kdo je právě teď připojen, jakou má jeho připojení kvalitu a jaké skladby právě nabízí. Vlastní data (skladby) se nacházely jen na počítačích koncových učastníků a výměna dat (MP3) probíhala jen mezi dvěma uživateli. Napsterovský server celou transakci jen zprostředkoval. Okruh uživatelů Napsteru velmi rychle rostl, až v krátké době dosáhl několik desítek miliónů. Situace byla v podstatě totožná s tím, jako kdyby se na síti najednou objevilo několik desítek miliónů pirátských serverů (každý uživatel Napsteru). Nakonec bylo na firmu Napster podáno několik žalob za nelegální šíření hudebních nahrávek na internetu (asociace RIAA, skupina Metalica apod.).
Po Napsteru se objevil program s názvem Gnutella od známé firmy Nullsoft (vyrobce populárního WinAmpu). Nullsoft je součástí počítačové firmy AOL - ta se snažila Gnutellu zarazit. Bylo však již pozdě, Gnutella se začala šířit internetem a je možné ji získat v podstatě pro jakýkoliv OS.
Gnutella pokročila o něco dále. Umožňuje šíření jakýchkoliv dat (tedy ne jen MP3) a s její pomocí si může každý ze svého počítače vytvořit vlastní free server a na něm nabízet svoje data nebo stahovat data z jiných serverů.
Zatímco Napster čelí soudním žalobám a Gnutella získává nové uživatele, objevuje se další program: FreeNet.
FreeNet je plně decentralizovaná (peer-to-peer) počítačová síť, jejíž hlavním cílem je umožnit připojeným uživatelům efektivní sdílení a výměnu souborů prostřednictvím internetu bez jakékoliv cenzury. Autorem myšlenky FreeNetu je Ian Clarke, který ji rozpracoval ve své ročníkové práci na univerzitě v Edinburgu. V roce 1999 zveřejnil svojí práci na Internetu a za pomoci mnoha nadšenců z celého světa myšlenku realizoval. FreeNet je obdobou programu Gnutella, ale v mnohém jí předstihuje. Pro vytvoření dalšího uzlu v síti FreeNet stačí počítač s přístupem na Internet, na kterém se spustí program FreeNet server. Uživatelé FreeNetu vyhledávají informace prostřednictvím klíčových slov, která jsou zasílána do uzlu, ke kterému je uživatel připojen. Pokud informace není na nejbližším uzlu nalezena, je o ní požádáno do okolních uzlů a tak stále dokola. Když je hledaná informace nalezena, putuje stejnou cestou zpět k uživateli, který si jí vyžádal. Vzhledem k tomu, že se nikde neukládá informace o tom z jakého uzlu byla informace získána, ani data o uzlu, ktery si informace vyžádal, je zaručena anonymita uživatelů FreeNetu. FreeNet vnímají hudební vydavatelství jako hrozbu srovnatelnou s Napsterem, avšak FreeNet nelze v současnosti nijak omezit, natož zakázat (jedna se o "open source" technologii). Zdá se tedy, že FreeNet představuje doslova pirátský ráj. V současnosti je téměř nemožné zjistit od koho jste si právě stáhli nejnovější hudební hit, MP4 film nebo kraklou počítačovou hru.
Philips eXpandium - značkový discman a MP3-CD přehrávač
Umí přehrávat běžné zvukové CD, všechny obvyklé CD-ROMy (CD-R i CD-RW) s vypálenými MP3 soubory. Adresáře přehrávač rozeznává jako alba, mezi nimiž se lze rychle pohybovat pomocí vyhledávacích kláves dopředu/ dozadu. Na CD mohou být i jiné soubory než MP3, přehrávač si jich nevšímá. Soubory přehrává v pořadí v jakém jsou na CD uloženy, pokud nezvolíte náhodné přehrávání. Umí přehrávat MP3jky v kvalitě od 32 do 320 kd/s a poradí si i se soubory s proměnným datovým tokem VBR. Chybí podpora ID3 tagu nebo alespoň názvů souborů. Přehrávač je napájen ze dvou článků AA nebo přes síťový adaptér. Alkalické baterie by měly vydržet deset hodin hraní MP3 souborů, u zvukových CD by měly vydržet déle. A cena: kolem 200 USD.
Společnost Sensory Science představila nový MP3 přehrávač, který jako paměťové médium používá diskety Clik! firmy Iomega které mají rozměry okolo 5 cm a kapacitu 40 MB. Diskety stojí okolo 10 dolarů a jsou tedy levnější než paměťové karty typu flash, které používá většina ostatních kapesních přehrávačů. Kromě přehrávání MP3 souborů lze na přístroj RaveMP také ukládat hlasové poznámky. Byaterie vydrží 10 hodin provozu.
Společnosti Motorola a DIALOG4 uvedly na trh rozšiřitelný přenosný digitální recordér/přehrávač audia. Toto zařízení se jménem Sountainer má plně programovatelnou a na softwaru založenou architekturu a může být tedy kdykoliv prostřednictvím internetu aktualizováno pro nové digitální zvukové formáty (tedy nejen dnes nejvíce používaný MP3). Sountainer obsahuje digitální signálový procesor řady Symphony. Sountainer lze použít pro grabování hudebních CD přímo do MP3 formátu v reálném čase (k dispozici je linkový vstup), jako stereorekordér (vstup stereo MIC), diktafon s přístupem na síť prostřednictvím univerzální sériové sběrnice (USB), přehrávač souborů MP3, zvukový procesor pro přeměnu stereosignálu na virtuální prostorový zvuk k akčním hrám a jako externího zvukového zařízení pro hifi věž. Doporučená maloobchodní cena Sountraineru je pod 200 USD.
Ogg Vorbis - konkurence formátu MP3
Vzhledem k rostoucím licenčním poplatkům za používání patentovaného formátu se hledají nová řešení. Tím by mohl být nový "open source" kompresní formát, který by neobsahoval petentovanou technologii a za jehož používání by nebylo nutné platit licenční poplatky. Takový formát představila firma iCast (která celý projekt financuje) na summitu MP3.com v San Diegu. Formát s koncovkou *.OGG dosahuje při stejné rychlosti datového toku srovnatelné kvality s nejrozšířenějším formátem MP3. Navíc obsahuje některá vylepšení. Podporuje tzv. bitrate scaling, díky kterému je možné libovolně měnit rychlost datového toku (bitrate) bez potřeby dekódování a zpětného kódování .OGG souborů. Dále podporuje více audio kanálů pro komprimaci surround nahrávek a zvukových efektů. Obsahuje rozšířený header pro uložení informací popisujících komprimovaný zvukový soubor. Firma iCast se snaží pro prosazení svého formátu udělat maximum. Podpora ve stávajících verzích nejrozšířenějších přehrávačů digitálních audio nahrávek je zajištěna prostřednictvím plug-inů, které lze stáhnout z internetu. V následujících verzích přehrávačů WinAmp, Sonique, FreeAmp a XMMs bude podpora formátu OGG přímo součástí zdrojového kódu. Kromě vlastního kodeku bude možné vytvářet OGG soubory i freewarovými kodeky BladeEnc a LAME. Jednání o podpoře formátu mezi výrobci hardwarových přehrávačů stále probíhají.
Nejvíce si firma iCast slibuje od prosazení svého formátu mezi firmami nabízejícími komerčně hudební nahrávky ke stažení (eMusic.com ad.), které u nahrávek MP3 platí nezanedbatelné licenční poplatky. V praxi by to mohlo znamenat pokles cen a zvýšení prodeje komprimovaných hudebních souborů.
Vývoj standardů MPEG pokračuje.
Původně připravovaný MPEG-3 byl přeskočen a novým mezinárodním standardem se má stát formát MPEG-4, který byl poprvé publikován v roce 1998,1999. Tento multimediální standard je zaměřen na digitální televizi, počítačovou grafiku a interaktivní multimédia. Na internetu může být použit ve formě stáhnutelných souborů i on-line vysílání (streaming). Zatímco předchozí standardy byly zaměřeny na komresi, MPEG-4 přidává další funkce. Zvuková složka umožňuje kombinovat zvukové efekty. Může obsahovat digitalizovaný zvuk i zvuk syntetizovaný. Formát využívá pro kódování nahraných zvuků různé metody v závislosti na požadované kvalitě. Kvalitní MPEG-4 s vysokou rychlostí datového toku (bitrate) může být přiměřeně zpomalen (část frekvenčního rozsahu může být pominuta) aby vysílaný datový tok (stream) zůstal plynulý i při pomalém spojení. To umožní, že každý bude schopen použít stejný proud bez ohledu na rychlost spojení. Díky oddělení jednotlivých zvuků si může posluchač vybrat jen některé (například vypuštění zpívaných částí nahrávky apod.). V rámci syntetizovaného zvuku MPEG-4 podporuje umělou řeč na základě textu kde lze nastavit jazyk, dialekt, věk, pohlaví a rychlost řeči syntetického řečníka, V rámci MPEG-4 bude možné vytvářet zvuky na základě strukturovaných jazyků zapisujících hudbu (SAOL). Oproti MIDI, ve kterém jsou zvuky nástrojů závislé na přehrávacím zařízení může MPEG-4 obsahovat informace podle kterých přehrávací zařízení vytvoří zvuk přesně specifikovaný tvůrcem. Autor si může vytvořit nové nástroje a vlastní efekty. Takto uložená hudba zabere samozřejmě mnohem méně místa. Praktické využití formátu MPEG-4 je závislé na tom, zda v brzké době vzniknou dostupné programy budou všechny jeho nové schopnosti podpoří.
Nejnavštěvovanějším českým portálem je stále Seznam (seznam.cz). Nyní se však potýká se silnou konkurencí (Atlas: msn.atlas.cz, Centrum: centrum.cz). Za měsíc červenec se Atlas dostal v celkové návštěvnosti dokonce o kousek před Seznam. A jak to sype? Za rok 1999 dosáhl Seznam zisk před zdaněním přes 2 milióny Kč při obratu přes 12 miliónů Kč.
A co legislativa?
- Byl schválen zákon o elektronickém podpisu.
- 1. prosince letošního roku vstoupí v platnost nový autorský zákon. Došlo zde k podstatným změnám v uplatňování ochrany autorských práv, což se týká také počítačových programů.
- V září by mělo být jasno jaké DPH budeme(?) platit za software. Dle vládního návrhu sjednotit sazby s EU to znamená zvýšení dosavadního DPH z 5 na 22 %.
- Projednávat se má též návrh zákona o Home PC. Ten umožní odečíst od daňového základu náklady na pořízení počítače pro práci doma. (Totéž prý už funguje ve Švédsku a v Kanadě).
----------------------------------------------------
Jelikož se v tomto vydání ChaosNews objevilo více příspěvků z oblasti digitalizace a komprese zvuku zařazuji na závěr malý slovníček zkratek a základních pojmů.
ATRAC3 - metoda zvukové komprese, kterou využívá zařízení minidisk vyvinuté firmou Sony.
bitrate (rychlost datového toku) - počet bitů, které vyžaduje jedna sekunda zvukových dat. jednotkou je d/s (bit za sekundu). Pro MP3 se používá ve formě kb/s (kbps) - kilobit za sekundu. Čím vyšší je rychlost dat, tím je výsledný zvukový soubor kvalitnější, ale také větší.
CD grabber (ripper) - program pro grabování zvukových CD.
CDDB - internetová databáze kompaktních disků, pomocí níž mohou programy automaticky doplnit informace o CD a o jednotlivých skladbách.
dekodér - program nebo hardwarové zařízení které používá dekompresní algoritmus a z komprimovaných audio dat rekonstruuje původní nekomprimovaný zvukový soubor (např. WAV).
DSP (digital signal procesing) - zpracování digitálně uloženého zvuku s možností použití zvláštních efektů.
DAE (digital audio extraction) - digitální kopírování (extrakce) zvukových dat z CD.
ID3 tag - popiska uvnitř MP3 souboru s textovými informacemi o souboru v několika polích (název, interpret, album, rok, žánr, poznámka).
joint stereo - metoda používaná při kódování MP3, využívá podobností mezi oběma kanály a vytváří součtový (mid) a rozdílový (side) kanál. Dosahuje vyšší kvality zvuku s určitou ztrátou sterea.
kodek - kódovací a dekódovací algoritmus podle kterého se komprimované audio i video soubory vytvářejí (kódují) i přehrávají. Kodek může být hardwarový (chin) nebo softwarový.
kodér (encoder) - program nebo hardwarové zařízení sloužící ke tvorbě - kódování komprimovaných multimediálních souborů, pracují podle kompresního algoritmu.
LAVA (Live Audio Visual Animation) - 3D video efekty doprovázející hudbu a využívající program firmy Creative Labs.
Layer I,II,III - postupně vyvíjené algoritmy komprimace zvuku v rámci standardu MPEG. Nejdokonalejší je Layer III jenž je základem formátu MP3.
MPEG (Motion Picture Experts Group) - skupina vytvořená při Mezinárodní organizaci pro standardizaci (ISO) pro rozvoj a standardizaci metod komprese videa a zvuku.
MPEG-1 - mezinárodní standard komprese videa a zvuku schválený v roce 1993
MPEG-2 - následující mezinárodní standard videa a zvuku publikovaný v roce 1995, součástí MPEG 1 i 2 je několik navazujících metod zvukové komprese nazývaných layer 1 až 3, layer 3 je základem formátu MP3
MPEG-2 AAC (MPEG-2 Advanced Audio Coding) - metoda komprese zvuku schválená jako světový standard v roce 1997, určený pro vícekanálový signál
MPEG-3 - vývoj tohoto standardu byl zrušen.
MPEG-4 - nový univerzální standard pro audio a video aplikace, publikovaný v letech 1998 a 1999, zahrnuje vedle komprimace další funkce včetně ochrany autorských práv. Využívá technologii MPEG-2 AAC.
MPEG-7 - nový vyvíjený multimediální standard, který se nezabývá kompresí, ale popisem obsahu audia a videa (Multimedia Content Description Interface)
MP2 - předchůdce zvukového formátu MP3, vychází z výše uvedeného standardu MPEG audio layer 2
MP3 - přípona používaná pro označení komprimovaných zvukových souborů formátu MPEG audio layer 3, v současné době nejrozšířenější komprese digitalizovaného zvuku.
MPE - zabezpečený formát MP3 vyvinutý firmou Destiny Media Technologies, kromě ochrany před kopírováním podle požadavků SDMI navíc může obsahovat grafiku a vložené texty.
samplerate (vzorkovací frekvence) - při vzorkování počet naměřených hodnot analogového signálu za sekundu, kvalitě CD odpovídá kmitočet 44.1 kHz.
RIAA (The Recording Industry Association of America) - organizace zastupující zájmy většiny amerických hudebních společností.
playlist - sestava skladeb k přehrávání, určené pořadí v němž se mají MP3 i jiné zvukové soubory přehrávat, playlist je možno uložit jako soubor (koncovka .M3U nebo .PLS).
plugin (plug-in) - zásuvný programový modul, program, který přidává funkce jinému programu (programům).
přehrávač (player) - program (např. WinAmp) nebo hardwarové zařízení, které přehrává MP3 a jiné multimediální soubory.
skin - grafické schéma pomocí něhož lze lehce měnit vzhled programu, používá se zejména u MP3 přehrávačů.
streaming - přehrávání na Internetu vysílaných komprimovaných souborů on-line, nejčastěji používanými systémy jsou RealMedia a Window Media
VBR (Variable Bit Rate) - proměnný datový tok, který se prosadil poslední dobou zásluhou firmy Xing. Na rozdíl od stálého datového toku se hodnota mění s průběhem signálu v závislosti na zvukové obtížnosti. V kritických místech se zvyšuje, aby bylo dosaženo maximální kvality, v nenáročných klesá, aby bylo dosaženo co nejmenší velikosti souboru.
SDMI (Secure Digital Music Initiative) - dohoda o ochraně proti nelegálnímu kopírování v nových digitálních multimediálních formátech inspirovaná organizací RIAA.
SHOUTcast - systém pro internetové on-line vysílání (streaming) MP3 souborů (například rozhlasových stanic).
VQF - kompresní audio formát od firmy Yamaha, s větším kompresním poměrem než MP3.
vzorkování (samplování) - převod zvukového signálu z analogové do číslicové formy.
WAV - přípona zvukových souborů, formát pro ukládání zvuku používaný v MS Windows.
WMA (Windows Media Audio) - komprimovaný zvukový formát, s nímž se snaží firma Microsoft nahradit MP3 a konkurovat v oblasti streamingu formátu RealMedia.
----------------------------------------------------
zpracoval Knedlík, čerpáno (dolováno) z těchto zdrojů:
Chip 8 2000
Chip 9 2000
http://www.audionet.cz
http://www.reboot.cz
http://www.cpunews.kgb.cz