Axelovo magické kladívko
Půl roku po vydání návodu Hlípy se mi do rukou dostala hra, která mi Hlípu silně připomněla. V originále se nazývá Axel's Magic Hammer a u nás na domácí scéně je překládaná jako Axelovo magické kladivo. Opravdu jsem byla ráda, že to byla verze, kde se mohla zapnout nesmrtelnost, protože jinak je obtížně dohratelná. Bohužel nejde ukládat pozice, pouze si můžete klávesou Ctrl stopnout momentku obrazu.
V čem mi připadá jako Hlípa? Kdo obě dvě hry zná, dá mi určitě za pravdu, že jsou si podobné svým "Kolumbovským syndromem", tím chci říci, že si při nich musíte pamatovat trasu, kudy procházíte. Pro horlivce je samozřejmě možné dělat si zápisky v podobě map /doufám, že se s nimi jednou na těchto stránkách setkáme/ a tak nad hrou strávit mnohem více času.
Na stručné seznámení s dějem mi postačí několik desítek stránek - ne, to byl žert, průvodní idea je poměrně stručná: kovář Axel vyzbrojený kladivem se vydává přes osm zemí, aby osvobodil svoji milou Lucy ze spárů draka sídlícího v takzvaném Mystickém hradu. My si však o jeho úkolu a trase řekneme ještě něco více....
Začátek hry se odehrává již na cestě, v zemi první, kterou charakterizují zelené traviny. Ty se jako Axel na joysticku snažíš projít tuto trasu beze ztráty života /nový získáš jenom čtyřikrát/ a nasbírat co nejvíce bodů. Nejdůležitější však je najít /většinou rozbitím kostek/ různé bonusy v rozlišných podobách, které dříve či později použiješ pro občerstvení energie nebo jako klíče pro vstup do tajných místností. Při každé ztrátě života přijdeš o zesílené zbraně /nasbírané bonusy/ a dostaneš se na nejnižší výzbroj, stříbrné kladivo. Je zajímavé, co všechno si lze vymlátit....
Nakonec projdeš po zničení velkého nepřítele teleportační bránou do dalšího levelu. Používáš přitom pouze své kladívko a vynalézavost - ne vždy je moudré okamžité zničení kostek. Rovněž hojně využiješ obratnosti při spolupráci se joystickem...k tomu dodávám, že můj bratr, přestože nesportuje, byl ve hře dokonalou baletkou....
Axel se rozhodně nenudí, je zasypáván překvapením doslova na každém kroku - někdy až na druhém, třetím, dobrá, ale nebuďme detailisté, prostě občas neví, před čím má uhýbat dříve a co si může vzít jako bonus než ho to sežere. Mám pocit, že to velmi brzy zjistí, neboť málokdo se spálí dvakrát, že?
Takže co se mi líbilo a co méně? Líbila se mi bezpochyby barevná grafika, uživila by se určitě v pěkném animovaném filmu, neměla jsem nic ani proti překvapivosti a rozmanitosti, s níž se objevují a mizejí tajné místnosti, jenom mi vadil občasný scrolling, který nemají moje oči v oblibě, a také mi připadalo divné, že jedním z nepřátelů mezi hady, pavouky a moly je také bílá holubice. Asi má každý jinou představu o ošklivých tvorech, předpokládám jenom, že autoři měli něco společného s Greenpeace, protože sice zvolili jako nepřátele zvířata, ale také například zelené kapky kyselého deště.
Jinak hra je velmi pěkná a není ani přehnaně dlouhá, jak bychom mohli předpokládat, obsahuje jen dvě stě obrazovek, což se dá zvládnout poměrně snadno. Hudba je jednoduchá, možná až moc a omezuje se většinou na zvuky spojené s údery nebo pády do smrtících jezer. Alespoň nás neruší při soustředění.
Žádný z levelů není stejný, každý nás zavede do odlišné části světa, od zelených pahorků a horké lávové sutě, přes egyptské pyramidy až k tučňáckým ledovým jeskyním a do útrob hradu, který má podobu obrovské továrny.
Hra je spustitelná automaticky, dokonce i na TOS 2.06, a vystačíte si s jedním joystickem a časovou rezervou okolo tří hodin, ovšem pokud už víte, kudy. Takže přeji hodně šikovnosti a nenechte se odradit!
Siddie