Když jsem nedávno viděl v televizi film K2, hned jsem dostal chuť taky si na nějakou horu vylézt. Porozhlédl jsem se po nějakém vhodném cíli, ale jediné co bylo k mání byla nepříliš velká hromada písku. Nechal jsem si tedy zajít chuť na nějakou horolezecku výpravu a plně jsem se ponořil do víru anglické fotbalové ligy a úspěchů mého týmu. Ale jako správný vrcholový manažer se musím taky nějak odreagovat a odněkud z hodně velké hloubky jsem náhodou vyhmátnul hru Chamonix Challenge.
Matně si vzpomínám, že to byla jedna z prvních her, které jsme kdy měli. A taky to byla jedna a taky poslední hra, kterou jsme přeložili do češtiny. Originál byl totiž v němčině a ta mi v té době ještě tak moc nevoněla, ale pořádný slovník a nějaká ta improvizace vše napravilo.
Taky si vzpomínám, proč jsem tuto hru nijak zvlášť nepařil. Nepodařilo se mi totiž nikdy vyšplhat až na samý vrchol i té nejlehčí hory. A přitom zpracování hry je na své stáří poměrně zdařilé. Zevšeho nejdříve si vyberete s jakou horou se chcete poprat. Každá z šesti možností má jinou obtížnost a časovou náročnost. Snad nejznámější je Mount Blanc, ale jsou tady i jiné alpské vrcholky. Na "výpravu" si musíte také velmi pečlivě sbalit batoh. Pokud se nespokojíte s tím, co máte nadefinováno předem, je opravdu z čeho vybírat. Samozřejmostí jsou základní horolezecké pomůcky jako lana, stupačky, karabiny, teplé oblečení nebo kyslík. Pro klidný spánek se určitě vybavíte spacákem anebo si vezmete sebou rovnou celý stan (váží "pouhých" 66 kg.). Co mě ovšem velmi pobavilo, je mikrovlnka i se čtyřista metrovým kablem nebo dokonce kovadlina, kterou si můžete taky přibalit na cestu.
Ale dost bylo příprav, jdeme raději přímo na věc. Celá výprava čítá pouze jediného muže. Musíte se hold spolehnout sám na sebe. Zpočátku jde vše lehce, v poklidu se procházíte rovinatou krajinou na pozadí mohutných vrcholků okolních hor. Za chvíli určitě dostanete hlad a chcete si ohřát něco dobrého v mikrovlnce, kterou sebou vláčíte. Zapojíte kabel a ouha. Ono to má špatnou normu. Taže dnes jen studená strava. No nic, postavíte si aspoň stan a odpočinete si. Problém číslo dvě - nevzali jste sebou stanové kolíky takže celý stan taháte zbytečně. Po dalších pokusech a omylech zjistíte optimální výbavu na další výpravy.
Samotné zdolávání hory je rozděleno na tři druhy. Prvním je volná chůze po rovině nebo rychlejší poskakování. Tady není žádný problém. Dalším typem je šplhání po zasněženém kopci. V tomhle případě se nejlépe osvědčí používat stupačky. Na samotnou techniku jistě po chvíli příjdete sami a nebude vám dělat větší problémy. Posledním a nejnáročnějším typem je lezení po holé skále. Horolezce vidíte zezadu přitisklého ke stěně a vy manipulujete s jeho končetinami. Je dobré být vždy zapřen minimálně na třech bodech jinak po chvíli spadnete (tady nepomůže ani padák). Toto lezení jde pomalu a vyžaduje opravdu trpělivost. Trošku to zpříjemní, když si sundáte z nohou stupačky. Aby jste se dostali do svého batohu, musíte nejdříve použít zavěšovací lano jinak máte přístup jen k věcem, které máte na sobě.
O tom jak se právě váš horolezec cítí se dozvíte z obrázků, které se objevují podle momentální nálady. Může vám být zima nebo naopak horko, taky se můžete cítit unaveně a chce se vám spát (v takovém případě je nejlepší najíst se a odpočinout si) nebo to jednoduše váš horolezec rovnou zabalí a zhroutí se - tady je každá pomoc marná.
Velmi mile mě překvapila grafika. Horolezec se plynule pohybuje a okolí také nevypadá špatně. Pokud si zvolíte výstup v noci, tak můžete dokonce zažít svítání nebo pravou zimní vichřici. Jediná hudba, kterou můžete slyšet je z vašeho wolkmenu, ale máte jen jednu kazetu a postupem času leze na nervy. Co se týče zvuků, tak v samotné hře jsou asi dva, ale celkem je to dostačující. Neslyšíte sice kvílení větru ani supy čekající na kořist, ale to neubírá hře na dobré hratelnosti. Když už se jednou vydáte na výpravu, tak si nedáte pokoj dokud tu horu prostě nezdoláte. Zatím se mi to nepovedlo, takže vám nemohu popsat jak hra končí. Snad někdy příště, ale dost bylo relaxace na horách a hurá do manažerských poviností. Nechce někdo koupit Cantonu ? Zn.: spěchá, potřebuji splatit úvěr.