Tangram
Thalion 1991
Snad každý z nás ve svém životě slyšel o neobvyklých hrách, které se zrodily ve východní a jihovýchodní Asii - Go-Go, Tangram, šachy a tak dále. Jejich původ je zahalen tajemstvím, které již nikdo nezjistí....
Mnoho cestovatelů, mezi nimi Marco Polo, se na svých cestách Asií s těmito podivuhodnými hrami setkalo a popsalo je ve svých knihách.
Hry použité jako učení čínské filozofie se v evropské části světa začaly používat teprve kolem třináctého století a u tehdejších osvícenců si brzy získaly značnou oblibu. Nebylo se tomu co divit, vždyť Evropané zjistili, že se jimi rozvíjí opačná hemisféra mozku, která napomáhá obrazotvornosti a schopnosti logického i abstraktního myšlení člověka. Pro srovnání - Einstein prý využíval devadesát procent svého mozku /kdoví, jestli třeba tajně nehrál Tangram, když vymyslel teorii relativity/.
Tangram jako počítačová hra se zrodila ve firmě Thalion, která je proslulá svým zvučným jménem. Mně samotné se Tangram líbil - barevně sladěný a s exotickým designem se snadno vyrovná tomu nejlepšímu i v současné době. Dalo by se jí pouze vytknout, že není spustitelná také na monochromu, aby se mohla dostat do rukou úplně všem. Ale domnívám se, že dnes má převážná většina uživatelů spíše barvu.
S jeho nahráváním nezažijete problém, z "A" mechaniky se spouští z desktopu. Používá se jednoduše obyčejná mouse, zato střídavě obě její tlačítka. Milovníci joysticků si tedy na svoje nepřijdou.
A teď již k samotnému programu. Po pěkném úvodním obrázku si smíte vybrat, zda zasednete k počítači jeden nebo dva a také si navolit variantu pro nováčka s kódy nebo experta.
Poté se na obrazovce objeví zkřivená plocha a vaším úkolem je překrýt ji různými geometrickými tvary umístěnými stranou. Jste sice limitováni časem, ale s jistou dávnou vychytralosti lze využívat pauzy....No, není všechno fér...
Hra je z převážné části založena nejenom na přesnosti a představivosti, ale z vlastní zkušenosti samozřejmě na ostrosti obrazovky. Když vám vypadává kabel, příliš se nepobavíte....
Musím se přiznat, že mezi trpělivé a navíc puntičkáře rozhodně nepatřím, ale přesto uznávám, že Tangram skrývá dostatečné napětí, aby se jím člověk dokázal zabývat celé dny - jelikož se přitom nestihne najíst, vřele ho doporučuji pro redukční diety. Ale opět vážně - do kartotéky si ho praví pařani /vyrostlí na střílečkách/ asi těžko zařadí, neboť Tangram vyžaduje hodně času a klidnou ruku na myši.
Čínské hry se zřejmě nikdy nezmění, ať již existují v desátém nebo dvacátém století. Ani nyní, na prahu nového milénia, neztratily na svojí přitažlivosti. Proč také, lidé jsou stále dychtiví nějakou tu záhadu rozluštit! Na druhou stranu, kdo by se nechtěl dozvědět věčné tajemství Tangramu?
Siddie