ST DRAGON
Pokud podle názvu soudíte, že hra, o které píšu, je vytvořena výhradně pro stroje Atari ST, tak na to zase rychle zapomeňte. Nejenže od ní existuje verze pro Amigu, ale existují i verze pro osmibitové CBM 64 a Spectrum.
To St znamená něco jiného - je to zkratka anglického "saint". Česky by se tedy hra jmenovala "Svatý drak".
Co nám na úvod řekne herní manuál ? Na vzdálené planetě začíná poslední bitva. Mírumilovná mimozemská rasa byla přepadena a zotročena nelítostnými kyborgy - tvory vzniklými spojením stroje s živým organismem.
Jejich smrtící síle nemůže nic odolat - pouze oni sami. A to je problém, je tu jeden osamělý bojovník, rebel. Zčásti drak, zčásti stroj. Ozbrojený hrdina, který přešel na druhou stranu válečné fronty - "Svatý drak".
Chráněn svým pancéřovým ocasem, vyzbrojen ohnivým dechem, musí proletět pěti úrovněmi roznášejíc nekonečnou destrukci. Pouze zničení všech kyborgů může zachránit nevinné...
V licenci firmy Jaleco naprogramovali v roce 1990 pro distribuční firmu Sales curve tuto hru lidé, kteří si říkají Random access. Jsou to v jádru ti samí lidé, co se podepsali třeba i pod hru Silkworm nebo Swiv.
ST dragon je ze strany viděná střílečka, až neuvěřitelně podobná klasice všech klasik, hře R-type. Trochu míň je zde dbáno na pozadí. V R-type "pozadí hrálo", jak se říká, člověk musel s raketkou kličkovat mezi stěnami. Zde jsou pouze dva pruhy skrolujícího terénu na horním a dolním okraji obrazovky, o které se dá drak rozbít.
Drak sám je rozdělen na dvě části - hlava, která i střílí, je jeho jedinou zranitelnou částí. Obrněný ocas se táhne za hlavou vždy ve směru jejího pohybu, zasáhnout se nedá a dají se s ním ničit příšery a jejich menší střely.
Drak nemá bohužel žádnou energii. Jediný dotek dračí hlavy se střelou či příšerou znamená jeho smrt. Hra se pak vždy o kousek vrátí a musíte letět poslední úsek znovu. Úseky jsou poměrně dlouhé, což dost snižuje hratelnost.
Přídavné zbraně ani zde nechybí. Začínáte s jednou malou střelou dopředu, ale sbíráním písmenek, které se občas na obrazovce objeví, ji můžete až zpětinásobit. Kromě toho můžete používat vždy jednu ze speciálních přídavných zbraní - ohnivý oblak, laser, bouncer a nebo tvz."turret" (to jsou jakési hvězdičky nasměrovatelné do libovolného směru), který se ovšem vyskytuje pouze v posledním, pátém levelu.
I přídavné zbraně se dají až třikrát posílit. Jako další bonusy se tu vyskytuje i zvyšování rychlosti draka, chvilková nesmrtelnost a životy navíc.
Výhodou je trvale zapnutý autofire - není nutné stále mačkat tlačítko joysticku, stačí držet, drak střílí sám.
Nepřátel je mnoho druhů. Naprostá většina z nich se nese ve znamení kovu - snýtované plechy, pancíře, z nichž tu a tam vykukuje nějaký ten organický doplněk :-) Narazíte tu na mechanické pumy, hady, buvoly i věci které se nedají identifikovat. Střelbou je podporují klasická děla a nejvíc dají pochopitelně zabrat velcí strážci na koncích levelů.
Nepřátelé mají ve zvyku objevovat se na obrazovce ve velkých skupinách a to mívá za následek naprostý chaos, v kterém se mnohdy nelze zorientovat. Většina z nich vydrží velké množství zásahů. Ani silné zbraně někdy nepomáhají a je nutné opatrně nalétávat na potvory dračím ocasem, který má rozhodně nejvyšší útočné číslo ze všech přídavných zbraní.
Hraní Svatého draka prostě žádný med není. Letět jen tak a doufat, že se prostřílíte je pošetilost. Musíte si prostě na mnoho pokusů zjistit kde se jaká potvora kdy objeví a zapamatovat si to.
Pokud bych měl srovnat R-type a St Dragon, pak R-type by zvítězila ve všem, kromě grafiky. Ta je opravdu pěkná, vidíte ji na obrázcích.
Zvuky se přehrávají jen přes Yamahu a není na nich nic zajímavého. Hudba se poslouchat dá, ale je všech levelech stejná a brzo se omrzí.
Hra má i několik technických nedostatků. Předně pohyb pozadí. Pokud je na obrazovce málo objektů, je přirozený a plynulý. Pokud je jich ale víc, nebo se objeví nějaký větší objekt, začne "trhat".
Dále je tu jakýsi problém se zbraňovými systémy. Když draka rozbijete, předpokládal bych, že zbraně buď zmizí všechny, nebo se o jeden stupeň sníží jejich síla. Zde ale je to jaksi náhodné - někdy se síla skutečně sníží, někdy se nestane nic a někdy se dokonce o jeden stupeň síla zvýší. Nechápu...
Poslední nepříjemností je věc, které autoři říkají DLS - Dynamic Loader System. Stejně jako to dělá hra Swiv, program neustále přistupuje během hry na disk a dotahuje data. Motorek mechaniky se nikdy nezastavuje a pokud je vaše disketovka trochu hlučnější (jako je ta moje), brzo to člověku začne lézt na nervy.
No, abychom to uzavřeli - ST Dragon je i přes určité nedostatky a vysokou obtížnost poměrně pěknou hrou. Hráčům stříleček srdce zaplesá a ostatní se mohou alespoň kochat grafikou.
Na loňské Atari messe se tahle legrace dala koupit za pouhých osm marek a ještě jste k ní dostali plakát a "placku" s obrázkem draka. Nekupte to...
JIRI