LINE OF FIRE
Hra Line of fire a já, to je nejklasičtější ukázka toho, jak obalová technika prodává. Červená krabička s hezkým obrázkem, pěkné screenshoty s vojenskou technikou, provedené ovšem tak, aby nebylo vůbec poznat v jakém stylu hra je - to byl jediný důvod, proč jsem si ji koupil, ačkoliv se jinak o hry s vojenskou tématikou příliš nezajímám. A zcela jsem ignoroval mohutný nápis "SEGA", který mě měl varovat předem.
Teroristé na středním východě získali nový typ rychlopalné ruční zbraně. Je zcela nemožné nechat ji v těchto rukou a proto nastupují do akce dva tvrdí "američtí" chlapíci ze speciálních jednotek. Úkol - šlohnout zbraň a prostřílet se s ní k záchranné helikoptéře.
Příběh zcela tuctový. Na jediný zajímavý aspekt jsem narazil při sledování úvodního dema. Hra totiž nezačíná vysazením vojáků do akce, ale až ve chvíli, kdy naleznou zmíněnou zbraň (respektive zbraně - dvě) a vyrazí s ní na útěk. To je nezvyklé.
Po odmáčknutí úvodu jsem dost dlouho koukal do černé obrazovky - to než se hra uráčila "nachrochtat" do paměti. Instalace na harddisk je pochopitelně nemožná - disketa je chráněna proti kopírování. No a teprve potom jsem konečně zjistil, co vlastně za hru jsem získal. Klasické střílení zaměřovačem.
Zpočátku jsem nevěsil hlavu, i některé hry tohoto typu nejsou špatné, ovšem tuhle má na svědomí SEGA...
Herní obrazovka je rozdělena na dvě části (pravá/levá). Každá přísluší jednomu hráči. Po celé obrazovce je možné přejíždět malým křížkem, který představuje zaměřovač. Hráč 1 hraje myší, hráč 2 joystickem (je pochopitelně možné hrát i jen s jedním hráčem).
Kvalitu vaší speciální zbraně poznáte okamžitě - má totiž neomezené střelivo :-) Kromě běžné střelby jdou ještě házet granáty, těch ovšem neomezeně není. Na obrazovce se v hojném počtu objevují vojáci, tanky, vrtulníky, kulometná hnízda, a kdoví co ještě. Všichni střílejí. Podle toho, v které části obrazovky střílí, spadává příslušnému hráči energie.
Hráč může dělat jen jednu věc - všechno rychle sestřelovat a občas "sestřelit" i nějakou tu lékárničku, která mu zajistí delší přežití.
To všechno by bylo v pořádku, co v mých očích hru "shodilo" je samotný design levelů, v nichž boj probíhá.
Hra je rozdělena do osmi úrovní a zdá se mi poměrně dlouhá na to, že vojáci běží pouze k vrtulníku.
Na začátku každé úrovně vyběhne mapa, po níž se pohybujete opravdu chaoticky a během cesty ještě jakoby "vyměňujete" dopravní prostředky - to se díky zpracování "ve vlastním pohledu" pozná pouze podle toho, že někdy se pohybujete "nad vodou" (modrá podlaha) nebo třeba "ve vzduchu" (světle modrá podlaha a chybějící stěny).
Celé je to zpracováno tak, že v obrazovce vidíte určité množství objektů (stromy, skály, domy...) a ty se "plynule" pohybují proti vám a úměrně k vzdálenosti se zvětšují. Potíž je v tom slově "plynule". Nevím jestli je Line of fire konverzí z automatů, ale zdá se mi to pravděpodobné. Tam snad byl výpočet tak rychlý, že jste skutečně získali dojem jemného pohybu. V této verzi však nic podobného nečekejte.
Obraz poskakuje po velikých kusech, animace jsou trhané a reakce střelby na stisknutí fire také není nijak rychlá. Grafika je slušná - jedete jeepem džunglí, člunem mezi skalami, letadlem létáte v oblacích... Ale ve spojení s oním "plynulým pohybem" ztrácí hra téměř všechnu hratelnost.
Zatím jsem ještě neměl možnost ověřit, zda to nevypadá lépe na nějaké turbokartě. Pokud by se totiž pohyb zjemnil, byla by to velice pěkná hra a rozhodně by si v hodnocení vysloužila nějakých těch 20% navíc.
A ještě trik: Pokud po nahrátí hry stisknete klávesu "HELP", objeví se tajné menu, kde si můžete vybrat, zda má hráč zrovna negativní karmu, nebo špatné vibrace :-)
Je to jen vtip od autorů, ničeho si nevšímejte a napište na klávesnici "WHAT A BUMMER" (s mezerami).
Během hry pak máte nekonečné kredity, pomocí čísel 1-8 volíte level, klávesa 0 ukončí rozjetou úroveň a hlavně - klávesou "DELETE" můžete zastavit pohyb obrazu a pak se pomocí kurzorových šipek rozhlížet po okolí. To je velice milá funkce.
JIRI