Vy se divíte, my se divíme - v sobotu 21. listopadu proběhlo v Plzni setkání ataristů pořádané bratry Křivánky (doufám, že to píšu správně) jménem Freecon '98.
Akci nepředcházela téměř žádná reklama (upoutávka byla snad jen na Internetu), my v redakci Narsilu jsme se o ní dozvěděli víceméně náhodou, asi týden před ní. No a protože od nás je to do Plzně co by kamenem dohodil, vzali jsme svoje redakční éčko, harddisk, přítel Barbárek zapůjčil barevný monitor a vyrazili jsme.
Po poněkud zdlouhavém průjezdu Plzní, v němž hrála roli i moje znalost silnic Plzně před 12-ti lety, jsme šťastně nalezli budovu autoškoly, kde se vše odehrávalo.
I přes již zmíněnou minimální reklamu, byla účast slušná. Už při našem příjezdu kolem 10-té hodiny dopolední, byla místnost o rozměru asi tak 5 krát 6 metrů obložena kolem dokola počítači, u nichž postávaly hloučky ataristů.
Vyžebrali jsme si stolek a elektrickou přípojku, vybalili náš strojový park a spustili demíčko na reklamu Narsilu a produktů firmy FAEN. Asi šest lidí se mě okamžitě začalo ptát, kde že je Head. Ujistil jsem je, že se staví po poledni, protože jsme se před akcí domlouvali telefonem.
Na každém podobném setkání se objeví mnoho lidí činných v Atari scéně a jinak tomu nebylo ani zde.
Objevil se zde třeba nestor osmibitových Atari Jiří Richter, který předváděl novou periferii, která umožňuje na osmistovce stereo zvuk. Také víceméně "rozdával" datasety - 50Kč za jeden, to je skutečně zadarmo.
Byl tu Petr Jandík s počítačem Apple (BEA a Barbar mu pomohli se stěhováním konfigurace a prohýbali se pod tou tíhou :-) , na němž prezentoval nejnovější Calamus SL'98.
Dál tu bylo JAY software, Zdeněk Valtr, v jednu chvíli se tu mihl Petr Šeba a další a další známí i neznámí lidé, včetně několika dlouholetých předplatitelů Narsilu...
K mému zklamání ovšem většina z nich holduje hardware a užitkovým programům, gamesníka aby člověk hledal lupou. I když... Jednoho z nich prozradil horečnatý pohled upřený na náš monitor, kde jsem ukazoval první díl hry Switchblade, který jsme přivezli z Atari messe. Když jsem mu nabídl joystick, prokázal výkon, kterým se okamžitě prozradil :-)
Byl to Robert Cimrman, tvůrce arkanoidu jménem "Noid 4". Slovo dalo slovo a protože byl přítomen i zástupce JRC, která Noid 4 původně distribuovala, získali jsme pro Narsil povolení distribuovat tuhle hezkou gamesku v našem PD sektoru. Roberte, ještě jednou dík!
S několika lidmi, například s Jirkou Kubrichtem, jsem zapředl i rozhovor o rubrikách Narsilu, načež jsem zjistil, že zřejmě nejoblíbenější rubrika je "Redakce vs čtenáři". Zajímavé byly i názory na rubriku "Gamemaster", kterou by někteří lidé v Narsilu radši vůbec neviděli, jiní ji zase zbožňují.
O Gamemasterovi jsme dlouho mluvili i se Sleepym. Vysvětlovali jsme si navzájem, jak je možné dosáhnout neuvěřitelných výsledků ve hrách Gods a Stone age. Skončili jsme tím, že je to neuvěřitelné. :-)
Co se týče strojového parku, s lehkým pobavením jsem zjistil, že když pominu dvě osmistovky a jednoho Jaguára (k němuž majitel donesl bedničku s cartridge a neustále na něm běžely hry jako Wolfenstein, Alien versus predator, či Kasumi ninja), je redakce Narsilu jediná, kdo tu měl stroj třídy ST. Všichni ostatní tu pochopitelně měli Falcony - dokonce i ty od firmy C-lab.
Zdeněk Valter sice později přinesl MEGA ST, ovšem s turbokartou, která jeho výkon odkázala až někam k mašinám TT.
Byl tu i člověk, který předváděl TOS kompatibilní systém Milan. Když jsme přijeli, ještě mu příliš nešlapal, ale ke konci to už byla bomba.
Jeden profesionální hudebník tu měl s sebou i klávesy a elektrickou kytaru a předváděl práci se svým C-labem. Jenom mě mrzí, že nás později odtrhli od sebe a já se ho už nestačil zeptat, jestli by nedokázal udělat nějakou hudbu pro Narsil.
Kolem osmé hodiny večerní už bylo jasné, že Head zřejmě nepřijel :-)
Z hlediska Narsilu se jednalo o akci vysloveně povedenou. Prodal jsem několik starších čísel, nějaký ten shareware, Smrštíků jsem rozdal nepočítaně, a přihlásil se mi dokonce i nový předplatitel. Takže i po odečtení nákladů na benzín mi zbylo pár korunek do redakční kasy. A co by člověk měl chtít víc ?
JIRI (poznámkami doplnil BEA)