Recenze na demoverzi této hry vyšla již v Narsilu č.15, ale teprve nyní se nám podařilo navázat kontakt s Robertem Megicksem, autorem hry. Plná verze putovala přes kanál k nám do redakce neuvěřitelné dva dny ! A pak že služby našich pošt za nic nestojí (o anglických poštách nemluvě, ty jsou svojí přesností a rychlostí vyhlášené).
Demoverzi Realms of reality jsme kdysi spolu s BEA získali z anglického L.A.P.D. (zásilková služba podobná našemu PD sektoru) a pamatuji si, že mi okamžitě padla do noty. Klasická hra ve stylu Dungeon mastera ! Takových mnoho není. Mé nadšení bylo ovšem rychle zchlazeno, když jsem dorazil do druhého patra a nevěděl jak dál. Pracně jsem tehdy přelouskal všechna přiložená TXT-čka v angličtině a konečně zjistil, kde je zakopaný pes - vlastním pouze hratelnou demoverzi, plná verze bude dohotovena v blízké době...
Tajnůstkář Robert Megicks zapomněl tuto skutečnost zdůraznit přímo ve hře a počítám že ještě dnes je mnoho lidí, kteří žijí v domnění, že vlastní plnou verzi :-)
Jak už jsem nakousl, R.O.R. je dungeon. Dungeon tak klasický, že byste těžko hledali klasičtější.
Malé městečko Nalutar žilo dlouhá léta klidně pod ochranou magického artefaktu (Orb of Lalion) , který disponoval neuvěřitelnou ničivou silou. Jednoho dne se však do městečka vetřel temný kouzelník Bandoth a artefakt zcizil za účelem vlastního obohacení.
A protože jeho plány do budoucna jsou okázalé, věnuje se nyní rozšiřování chaosu v blízkém okolí a artefakt sám uložil pro další použití v jednom malém podzemním doupěti. Zřejmě z obavy před jinými kleptomanskými kouzelníky na něj seslal prokletí, takže kdokoliv se pokusí artefakt sebrat z jeho místa, zemře strašlivou smrtí.
Prokletí neúčinkuje pouze v případě, že osoba která ho vyjme z výklenku má na sobě mystickou Eldarovu zbroj. Přesné místo, kde je tato zbroj uložena není známo, ale zřejmě nebude od artefaktu daleko...
Úkolem hráče je najmout dva žoldáky z dobrodruhů, kteří jsou zrovna v městečku přítomni a s jejich pomocí získat artefakt zpět.
K výběru postav je ve hře přítomen přehledný editor. Není sice možné vytvořit postavu s vlastními hodnotami, ale výběr již "hotových" postav je dostačující. Navíc je možné změnit postavě jméno a překreslit její portrét, stejně jako tomu bylo ve hře Chaos strikes back.
Postavy mohou získávat zkušenost ve třech povoláních: bojovník, kouzelník, mnich. Většina postav má ale možnost zdokonalovat se hned v několika povoláních najednou, vyjímkou nejsou ani takové, co zvládají všechny tři.
Systém magie je velice přímočarý - nacházíte svitky s kouzly, které postava "načte" má li dostatek zkušenosti. Název kouzla se pak objeví v malém menu a kouzlo samotné se sesílá pouhým kliknutím myši. Odpadá tedy zdlouhavé sestavování magických formulí z run, což já osobně jen vítám.
Ovládání hry je také velmi blízké hře Dungeon master - všechny akce se odbývají v hlavním herním okně (sbírání věcí, mačkání tlačítek...). Trochu mě jen mrzí, že tu nejsou ikonky pro pohyb skupiny - ten je možné řídit poze přes klávesnici, nikoliv myší.
Grafika je pěkná, jen textury stěn by zřejmě zasloužily víc pozornosti. Hudba chybí, ale jako FX jsou použity roztomilé samply. Každý druh potvory má vlastní hlas. Rozesmál mě Beholder (koule s okem uprostřed), používá totiž sampl králíka ze hry Knightmare.
A hratelnost ? Tentokrát nebudu napínat, je vysoká. Kromě klasických fint, které se používají v každém dungeonu, tu narazíte i na naprosto nové. Je to díky tomu, že vaše skupina dvou dobrodruhů se dá rozdělit. S každou postavou je možné chodit odděleně, vzájemně se mezi nimi přepínat, přičemž ta, kterou zrovna nehlídáte je schopná i se sama bránit v případě napadení.
Přibližně polovina všech problémů, na které ve hře narazíte, se musí řešit právě pomocí rozdělení skupiny. Např: jedna postava zatíží spínač, čímž se otevřou dveře. Druhá dveřmi projde a z druhé strany zatáhne za páku, která otvírá stěnu, aby mohla projít i postava zbývající.
Behem hry jsem si mockrát vzpomněl na hru Shadowlands, ve které se řešily podobné problémy.
Příjemně mě překvapila i délka hry: deset nepříliš velkých pater vystačí přesně na tu dobu, než se hra omrzí a stane se fádní.
Některé lidi možná zarazí určitý nedostatek přesných charakteristik postav (jak říká BEA: "málo čísel"). Z tabulky postavy se víceméně dá pouze zjistit na jakém zkušenostním levelu se postava nachází a její síla.
I síla útoku a tedy i kvalita zbraně se jen těžko zjišťují - žádná čísla se při úspěšném seknutí do nepřítele neobjevují (ono se i vlastně nedá zjistit, které seknutí bylo "úspěšné").
Také se zde vyskytuje poměrně dost technických "nedotáhnutostí". Například dveře - pokud v nich stojí nepřítel, nedají se vůbec zavřít, ale pokud v nich stojí jedna z vašich postav, dokážou jí při zavírání velice rychle zabít. Dále třeba předměty - pokud na čtverečku přímo před vámi stojí nepřítel, nemůžete odložit předmět z kurzoru na zem ani na svůj vlastní čtvereček, v němž stojíte !
Takových nedomyšleností je víc, pokud vás zajímá kompletní výčet, přečtěte si návod, který vyjde zřejmě v příštím čísle. Naštěstí žádná z těch věcí není "fatální" a některé vlastně i hru usnadňují.
Není se ale čemu divit, když si uvědomíme, že Robert Megicks programoval celou hru naprosto sám stylem "in house" a navíc jen s pomocí STOS basicu. Ano, zní to neuvěřitelně, ale celý program je ve STOSu a to ještě nezkompilovaném, protože jak autor říká: "některé rutiny se po zkompilování ukázaly být příliš rychlé".
Celou hru včetně grafiky dával autor dohromady dva roky. Mnozí lidé mu prý tvrdili, že STOS je pro tento typ hry zcela nevhodný a nestačí program "uhýbat". Sám Megicks říká že byl až překvapen jak je STOS výkonný a že podobnou hru by musel zvládnout naprogramovat každý, kdo umí basic.
Tady bezpochyby trochu přehání :-) Já smekám před jeho umem - zahrajte si R.O.R. a vsaďte se, že vás ani nenapadne, že hra je programována v tomto jazyku.
Plnou verzi distribuuje v současnosti L.A.P.D., ale snažíme se domluvit s autorem na možnosti jejího šíření přes náš Gamemarket nebo PD sektor, uvidíme jak to dopadne. Mě nezbývá než doporučit Realms of reality všem milovníkům dungeonů a dračích doupat, nemohou být zklamáni.
JIRI