Nedávno jsme při čtení MF DNES narazili na zajímavý článek o počítačové inteligenci. Rozhodli jsme se ho přetisknout v plném znění, snad se na nás autor a zmíněné noviny nenaštvou...
O MALÉ NORNY SE ZAJÍMÁ I ARMÁDA
V počítači se vyvíjí další inteligence
Myšlenku bojových strojů, které samy bez lidské pomoci plní zadané úkoly a samy se rozhodují v kritických situacích, popsal již roku 1976 špičkový polský autor sci-fi literatury Stanislaw Lem v knize Mír na Zemi. Později napsal Lem povídku, ve které se geniálnímu konstruktérovi podaří vyrobit civilizaci na matematickém základě. V současnosti se Lemovy vize téměř naplnily.
První Nornové postavili na planetě Albii stromový domov. Uvnitř něj je schována líheň a obří počítač, který pomáhá řešit problémy. Pomalu se začali učit, jak se na planetě žije a kdo je jejich nepřítelem, takže další pokolení získávalo poznatky, které prvnímu chyběly.
Nornové jsou počítačová stvoření, která se prohánějí na monitorech. Podobají se mutaci mezi křečkem a dobromyslným medvědem, ale jejich inteligence a schopnost učit se je zvedá vysoko nad tyto tvory.
Norn nemá naprogramován každý pohyb - rodí se jen s pocitem hladu a touhou objevovat. Tak jak nachází předměty a používá je, učí se a zdokonaluje. Vše, co na své cestě udělá, si zapamatuje a používá k dalším akcím.
Jestliže čerstvě narozený Norn neví, k čemu je míč, může už jako několikadenní jedinec zjistit, že se s míčem dá bouchat o stěnu. Jeho potomci získávají "geny" rodičů a desáté pokolení je chytřejší a vnímavější než první.
PROGRAMÁTOR STVOŕITELEM
Norny vytvořil jako počítačovou hru anglický programátor Stephen Grand. Dnes už dobyla srdce uživatelů ve většině zemí světa.
"Když jsem Norny vymýšlel, vzal jsem si příklad z přírody a její konstrukce člověka. Umístil jsem do nich 300 počítačových genů, které rozhodují o všem od Nornova mozku až k jeho chování," popisuje "otec" Nornů vývoj počítačové bytosti.
Nornův mozek je softwarově-neuronová síť - množství vzájemně propojených uzlů. Každý z uzlů má vlastní vstup a výstup a předává informace dál, jakmile do něj nějaký podnět dorazí.
Norní síť má tisíc uzlů rozdělených do devíti center. Jedno z nejdůležitějších center je "soustřeďovací" centrum, ve kterém se ukládají informace, které Norn získává při svém putování po Albii.
Podle nálady nebo nečekané situace vysílá mozek Norna impulsy různé síly do patřičných uzlů. Příslušný algoritmus kontroluje sílu impulsů a vybírá z nich nejsilnější, podle kterého se Norn zachová.
Jakmile je Nornova pozornost upoutána, začne mozek sbírat signály ze všech smyslů - rozeznává pach, barvu a tvar, které má každý objekt zadány. Hodnotí jejich intenzitu, podle které s předměty naloží.
Když tedy program nebo uživatel před Norna položí mrkev, Norn prozkoumá zda má hlad a jestli pro něj není výhodnější jít si pinkat s míčem - to v případě, že je nasycen. Norn ale nemusí mrkev sníst, může ji vzít a odnést do domečku.
SOFTWARE ŕÍZENÝ CHEMIÍ
"Samotné neuronové sítě tu již byly několikrát, ale vždy se chovaly podle předem naprogramovaných instinktů. To jsem radikálně změnil díky využití softwarové chemie - chemických sloučenin, které se vytvářejí podle momentálních potřeb Norna," vysvětluje Grand tajemství svého stvoření.
Jestliže má Norn hlad, tak v jeho žaludku vznikne látka, která i u člověka působí pocit hladu a nutí Norna hledat jídlo. Když ho najde, je nasycen a vyprodukuje glukózu. Výsledkem nasycení je pocit spokojenosti, a tak se Norn učí, co je pro něj dobré a co ne. Pro každou potřebu Norna existuje jiná chemická sloučenina, kterou se řídí jeho chování.
Celkový počet techto sloučenin je 255, což znamená stejný počet chutí a přání či potřeb. Jako by všeho nebylo dost, Norn má i vlastní počítačovou DNA, Která se skládá z 320 sekcí, jež obsahují základní charakteristiku o Nornově povaze. Při otěhotnění se náhodný počet sekcí oddělí a přejde do mladého Norna, který tím získá základní poznatky a instinkty.
NORNY ČEKÁ VELKÁ BUDOUCNOST
Ačkoli Norn působí jako neškodný mazlík, armáda ho chce. Vyvíjí totiž autopilota, který by neměl omezený rozsah akcí, jako je tomu u většiny simulací, ale učil se z protivníkových manévrů a chyb. Na základě technologie předložené Grandem vytvořil speciální vojenský tým prvního simulovaného pilota, který měl v programové matici zadané pouze základní manévry.
Využitím popsaných možností získala organizace zabývající se umělou inteligencí čtyřicet pilotů, kteří se dají používat k simulaci soubojů ve vzduchu. Tento namáhavý proces za sebou nechal 400 nepoužitelných generací pilotů v různých stupních vývoje. Zatím poslední verze je schopna uhýbat před protivníkem, manévrovat v mezních situacích při zrychlení, kdy by to bylo pro člověka nemožné. Syntetičtí piloti tak dávají neuvěřitelné možnosti nejen pro letecké souboje, ale i pro další vojenské technologie. Naplnění se tak může dočkat i temná vize filmu Terminátor, v níž si počítač SkyNet uvědomí sám sebe a rozpoutá válku proti lidem.
Zatím však vědci plánují, že vytvoří umělý svět, který už nebude jen na obrazovce počítače. Ve zkušební laboratoři se mají pohybovat skuteční umělí inteligentní živočichové. Digitální včely by měly obletovat silikonové květy a pod nimi se budou procházet usměvaví Nornové. Lidé při praktickém využití takovéto "hračky" mohou předem naplánovat třeba osídlení jiné planety.
PAVEL DOBROVSKÝ