Opět se jednou spiklo veškeré zlo proti lidstvu. Zlaté časy pro hrdiny.
Kdo má rád fantasy a barbarskou literaturu (o barbarech Conanech atd.), nechť se podívá do archívu na disku. Mělo by v něm být intro z této hry. Tam si může počíst (v anglickém jazyce) o zlých kouzelnících, belzebubech, a podobných výlupcích zla, kujících pikle proti světu dobra a lásky.
Deathbringer (Smrtonoš) je hra ve stylu Barbarian II, nebo Wrath of the Demon, o nichž se v Narsilu psalo již před časem.
Neohrožený hrdina se probíjí územím plným nebezpečných potvor, nepřátel a divoké zvěře. Potýká se s neschůdným terénem. Má jakési tajuplné poslání. Kamsi má dojít a něco tam udělat. Někoho zabít, nebo někoho vysvobodit. Většinou obojí najednou.
Celkem běžný námět počítačových her. Nad konkurenčními produkty podobného typu je proto důležité vyniknout kvalitou zpracování.
Nutno přiznat, že Smrtonoš je zpracován perfektně. Animace a grafika jsou excelentní. Vtipné intro, v úvodním screenu lze zaslechnot MODovou hudbu vystihující podstatu děje (BUM,TŕÍSK). Ve hře uslyšíte mnoho nejrůznějších samplovaných zvuků ve stejném duchu.
Váš hrdina může jít z úvodní obrazovky oběma směry. Na každém z obou konců na něj čeká nějaká větší obluda, kterou musí svým mečem zdolat, aby se dostal dál. Obludy (obři, drak, had atd.) se dají zneškodnit celkem snadno a jsou opravdu dobře nakreslené a animované.
Po zneškodnění obludy se octnete uprostřed nové krajiny (láva, podzemí, jarní krajinka atd.) a opět se můžete vydat oběma směry. Z každého konce se dostanete jinam a podle mě je podstatou hry najít tu správnou cestu. Na cestách je plno nebezpečí a nejlepší je ho přeskočit nebo utéci. Meč používej jen z nezbytí.
Reakce postavy na pohyb joystickem má maličké zpoždění, což trošku znesnadňuje ovládání při soubojích. Pokud klesneš na cestě, či v souboji s obludou, jsi odpočítáván a pokud během odpočítávání zmáčkneš fire, pokračuješ znova od začátku posledního levelu. Když to nestihneš, můžeš se podívat na záznam svého pohybu neůspěšným levelem a poučit se ze svých chyb. Začínat musíš ovšem znovu od začátku prvního levelu. Něco na způsob Save, load, password jsem ve hře neobjevil.
Hra je skoro ve všem srovnatelná s oběma výše zmíněnými hrami, bohužel i v hratelnosti. Jediná vyjímka je způsob scrollingu nebo pohybu pozadí. To je vyřešeno opravdu zajímavě a doposud jsem nic podobného na ST neviděl. Na rozdíl od W.O.T.D., kde je obrazovka rozdělena na pruhy (jakési kulisy) které se různou rychlostí posouvají do stran (vzdálenější pozadí se pohybuje pomaleji a předměty v popředí rychleji), čímž vzniká iluze pohybu v prostoru, je iluze v Deathbringeru mnohem dokonalejší. Pozadí mění perspektivu plynule a velmi jemě. Nejpůsobivěji to vypadá na potocích nebo cestách které směřují od vás směrem do dálky.
(ÍKS)
Chcete vědět, kam až jsem se ve Smrtonošovi dostal? Nijak moc daleko:
země na koncích <- směr směr -> JILLICA obři ROCNOS SCALDIA SCALDIA drak BULLOS MEDES ROCNOS ohňovec ELIXICA BULLOS BULLOS ohňovec ---?--- IGNIA
MEDES had BULLOS ---?--- ELIXICA obři ---?--- ---?--- IGNIA ---?--- ---?--- ---?---