Víte jak se dělá nápoj na vymývání mozku ? Vezmete jednu unci vizuelní paměti, dvě pinty logiky, polovinu lahve hratelnosti a kousek humoru. Celé to dobře promícháte, necháte chvilku odstát a můžete podávat.
To jsem si nevymyslel, jen volně přeložil z manuálu ke hře Teller od francouzské firmy UBIsoft. Že tomu receptu nevěříte ? Tak zkuste Tellera chvilku hrát a uvidíte že na tom něco bude...
Nějaká ta voda už uplynula v řece času od doby, co RADO napsal do Narsilu číslo 16 dojemnou recenzi na demoverzi. Tuhle demoverzi sehnal přítel BEA v roce 1990 a byla to vůbec jedna z prvních věcí, kterou jsem na ST hrál. Od té doby jsem jako šílenec a zcela marně sháněl plnou verzi. Štěstí se na mě usmálo až loni na veletrhu Atari messe. Když jsem odcházel od stánku francouzské distribuční firmy Innelec byl jsem sice o 20 marek lehčí, ale krabička s plnou verzí byla v mé tašce.
Do toho... Jste liliputánský kouzelník a nacházíte se za hradbami starodávného města Vardkar. Město je vystavěno na vysoké skále obklopené oceánem a není z něj úniku. Pouze těm nejlepším z nejlepších dovolí bohové občas město opustit a odplout lodí do širého světa.
Všichni kouzelníci v městě proto neustále soutěží mezi sebou a snaží se dokázat že pouze oni mají nejlepší inteligenci, obratnost, rychlost a hlavně paměť ! Vždyť budou muset po návratu vyprávět své zážitky ostatním.
Celé to soutěžení a vlastně i podstata hry tkví v ploše o velikosti pět krát pět čtverečků. V této ploše se vždy na nějakou dobu, cca:60 vteřin, objeví nějaký obrazec složený z malých dílků. Dílky jsou rozličné a je jich mnoho druhů - trojúhelníčky, kuličky, čtverečky. Navíc mohou mít i různé barvy. Během oněch 60 vteřin si musíte obrazec vtisknout do paměti, zahraje vám k tomu roztomilá trpasličí kapela.
Když obrazec zmizí, začíná práce pro malou figurku kouzelníčka. Z "nebe" vedle čtverečkované plochy padají dílky. Trpaslíček musí tyto dílky sbírat a sestavovat k sobě takovým způsobem, aby vytvořily daný obraz.
Aby to nebylo zase až tak složité, spadnou občas i speciální dílky. Například: malý modrý trpaslíček - ukáže na chvíli znovu skládaný obrazec, žolík - dá se vložit místo jakékoliv cihly, dvojitý oblouček - zkopíruje libovolný dílek už uložený v obrazu.
Cesta z Vardkaru není jednoduchá, nejprve musíte složit 25 obrazců na čas za sebou (MEMORY QUEST). Pokud se vám to podaří, získáte magickou číši, která je podmínkou vpuštění do chrámu Iozu - místa kde probíhá poslední test kouzelníka. Další podmínkou vstupu, kterou bohové ukládají, je vlastnit alespoň 1750 zlaťáků. Protože jako začátečník vlastníte pouze 350, nezbývá než pustit se do soubojů s jinými kouzelníky a o peníze je obrat (MEMORY FIGHT). Systém skládání obrazců je v tomto módu stejný, rozdíl je jen v tom, že se neskládá na čas, ale na to, kdo ze dvou kouzelníků složí obrazec dřív. Je možné určovat o kolik zlaťáků se bude které kolo souboje hrát, čím víc zlaťáků, tím je zvolen obtížnější obrazec.
Inteligence počítačových protihráčů je také rozdílná, závisí na počtu peněz, které má taková postava u sebe. Souboje jsou nejobtížnější částí hry, zaplaťpánbůh (téměř doslova :-) dá se stav vašeho konta po každém vyhraném souboji uložit na disk.
Když je kouzelník v balíku, je možné konečně požádat boha o vpuštění do Iozu (CONTACT GOD). Poslední bitva je něco mezi Arkanoidem a střílečkou. Ovládáte jakýsi pulzující mnohostěn, kterým odstřelujete velkou nestvůru. Musíte se mnohostěnem trefovat do malého bodu na její lebce a přitom se vyhýbat lanu s olovnicí, které se spouští přes obrazovku nahoru a dolů. Myslím že tahle část hry je nejzábavnější.
Po pěti zásazích se nestvůra poroučí a vy můžete konečně vyplout z města na zaslouženou dovolenou.
Pokud máte nějaké kamarády, s kterými hrajete na počítači, pak vás jistě potěší možnost zahrát si "deathmatch". Plná verze umožňuje hru dvou (TWO PLAYERS) i tří (MAD MOD) hráčů proti sobě. Tato hra je trochu odlišná od hry pro hráče jednoho, ale užije se při ní spousta legrace. Jsou tu i takové úlety jako složení obrazce pouze z žolíků či celá plocha 5 krát 5 čtverečků zaplněná náhodně naházenými dílky bez ladu a skladu.
Poslední výhoda plné verze, která mě skutečně příjemně překvapila je editor obrazců. Spouští se samostatně z desku a umožňuje sestavit si vlastní obrazy na skládání, použitelné ve hře pro dva nebo tři hráče.
Grafika programu se pohybuje na hranicích fantasie (ty úchvatné krajinky !), hudba je sice pouze v náznacích (trpasličí orchestr), ale všechny FX jsou zato samplované. Chyby hra samotná snad vůbec nemá, jediné co mě pořádně nazlobilo je jakási trapná ochrana proti kopírování, která jednak nesnese v paměti žádný rezidentní program (z toho důvodu nemají všechny obrázky v tomto článku tak úplně přesné barvy,sorry...) a jednak (protože neustále vyhledává v systému nějaké hnidy) způsobuje i občasné zhroucení hry během normálního hraní. Smutné.
Tak co, ještě pořád nevěříte tomu receptu ? Určitě děláte dobře, já Tellera hrál a můj mozek fňunguje stalee pirfekťňi bl bblle hkň fň!
Hodnocení: JIRI 90% BEA 95%
Zpráva pro RADA: ohledně konce tvé recenze na prewiev. Věř mi, že bych opravdu rád, ale neumím to. Na takhle zbastlený kus kódu se nechytám.