playSID v 2.0
Abysse a Taem z Creamu (c)97
Vrátíme-li se do historie, vzpomeneme si, že kdysi existovaly tzv. 8-mi bitové počítače. A jelikož tehdy nebyl v žádném případě dostatek paměti, nemohli se autoři příliš roztahovat se svými hudebními tracky. Tenkrát byla hudba ve skutečnosti program o délce asi tak 4 až 25 kb. Ačkoliv se to nezdá, tak některé hudby a zvláště hudebníci, byli už tehdy fenomény pro ostatní hráče. Vzpomeňme například Warhawk a především Robba Hubbarda, bez kterého by tato hra zapadla v zapomnění, dodnes se mi více líbí verze pro Atari 800 než pro ST, kde se jim právě hudba na Yamaze příliš nevydařila. Dále s nadšeně dětinským výrazem v očích vzpomínám například na Ghostbusters, tehdy jsem si dokonce po každé, kdy se objevila v textu písně slova Ghostbusters, buďto stiskl Space, a počítač mluvil, nebo si ho sám imitoval :). Velmi dobrým dílkem bylo například i Blue Max 2001, ale i spousta dalších, které hrám prostě dodaly styl, občas dokreslovaly atmosféru a někdy musely táhnout celou hru.
Doba těchto kraťoučkých programů je už dávno pryč, ale retrospektivně se k ní můžeme vrátit, pokud máme přinejmenším Atari STE a program playSID. Bohužel nebudeme moci přehrávat hudby z Atari 800, ale i u konkurence na C-64 měli velmi dobré, občas naprosto totožné :), autory.
Program má velmi jednoduché ovládní, buďto ho přímým kliknutím na desktopu spustíte a pomocí jeho vlastního file selectoru zvolíte hudbu, nebo prostě nastavíte v desktopu koncovky a kliknete přímo na hudbu. Pomocí šipek, čísel a některých kláves na numerické klávesnici to pak celé ovládáte.
Pokud máte k dispozici Falcona, nemůžete sice ovládat různě basy a výšky přes microwire, ale zato lze zapnout surround zvuk, který si v době samotného C-64 asi ani nedokázali představit. Pak je to opravdová bomba, přehrávaná přes 50 Khz / 16 b bitů. Přehazování mezi STEREO / MONO / SURROUND lze provést klávesou UNDO.
Jen pro upřesnění, co vlastně tento program dělá. Tak především musí emulovat procesor 6502, což se může zdát jednoduché, ale po zkušenostech s programováním vlastní emulace vám mohu říci, že přes 0.5 Mhz se autoři patrně nedostali :). Dále se emulují speciální zvukový obvod C-64, který se právě jmenuje SID. Pak se to celé nějak zmixuje a pošle na zvukový výstup, nebo ještě prožene přes DSP, aby to znělo realističtěji.
K funkčnosti programu snad jen tolik, vše běhá bez problémů, hudby zní velmi dobře a kdo si chce opět vychutnat zvuky z raných let herního věku, má možnost. Kdybych byl autor, pokusil bych se patrně o ACC či rezidentní verzi celého produktu. Nic však nevím o náročnosti jejich emulace, takže by tady snad mohl být i problém s rychlostí zbytku systému.
Každopádně playSID se vám opravdu vyplatí ;).
HEAD