------
DÍL 4.
------
Kolemjdoucí lidé mi plivali do tváře a mlčeli.
Byli klidní a mírně znudění.
Bylo to nepříjemné a hrozivé.
Nyní mě budou přibíjet na kříž.
To bude pouze nepříjemné.
Už abych to měl za sebou.
Shangri la . . .
---*X*---
'
'
'
'
'
'
'
'
'
Slunce pálí.
V dálce se tetelí horký vzduch.
Modrá obloha je nekonečně hluboká.
Přitahuje mě.
Padám vzhůru do chladivé modři.
Svět se pomalu pohupuje na vlnách horka a chladu.
Shangri la . . .
---*X*---
'
'
'
'
'
'
'
'
Padám.
Otvírám oči.
Vidím jen rozmazané šmouhy.
Ne, jsou to lidé.
Slyším hlasy.
Toho vedle mě spouštějí k zemi.
Pro něj výlet do nebe končí.
Shangri la . . .
---*X*---
'
'
'
'
'
'
'
'
'
Tlak, tíha.
Zhmotňuji se?
Cosi mi buší a tepe v hlavě.
Vzpomínka.
Ne, nevrátím se.
Pryč, vzhůru, rychle.
Shangri la . . .
---*X*---
'
'
'
'
'
'
'
'
Něco se ke mě blíží.
Pomalu a neodvratně.
Jen ještě chvíli neotvírat oči.
TEĎ.
Náraz.
Je to jen skutečnost.
Propána, kolik je hodin?
Shan . . .
-JS-
'