Reservoir Gods patří k jedné z nejaktivnějších skupin produkujících pro Falcon hry a různý jiný zábavný software. Když prý někdy začátkem roku 1997 zrovna pracovali na své další, opravdu bombastické hře následující jejich předcházející produkty, uviděli kdesi na Internetu emulator Gameboye. ŕekli si, proč neudělat pro Atari něco podobného, a tak se do toho pustili. Avšak narozdíl od ubohých konverzí, které prostě jen vzaly data z Gameboye a pustili tutéž hru na obrazovce PC, Amigy nebo X-Windows se rozhodli pro zdokonalení každé hry natolik, aby alespoň trochu odpovídala kvalitám stroje. Takže ke každé konverzi přidali nějaké ty barvy, samplované efekty a digitalizovanou hudbu. Mimo jiné také neopomněli implementovat do samotné konverze i trenéry, aby to netrpěliví hráči neměli tak obtížné.
Jedná se vlastně o klasickou předělávku původní verze. Nic moc nového se v této hře neobjevuje. Prostě malý dráček má za úkol zničit všechny padouchy v bludišti a přitom nepřijít o život. Narozdíl od verzí pro ST a Falcona se však zde používá i skrolingu, ale většinou stejně úroveň není vetší než dvě obrazovky. Grafika, ale především hudba a zvuky působí opravdu roztomilým dojmem, a každého příznivce tohoto žánru dozajisté vcelku pobaví.
Hru lze stejně jako všechny následující buď ovládat z klávesnice nebo joypadem. Podobně jako u ostatních dílek lze také vypnout digitální zvuky a hudbu, tudíž poté uslyšíte, jak by to vše znělo na původním Nintendu. Tedy s jedním rozdílem, na Gameboyi je k dispozici LCD display a ten má určité zpoždění při vykreslování, tudíž bylo možné použít místo 40 celých 80 sprite, na monitorech však díky tomu bubliny, které dráček plyve, docela ošklivě blikají, to však není způsobeno chybou emulace, ale logikou Gameboye a jeho zobrazování.
Druhou klasikou je Mario Bros, těžko říci, kdy tato hra doopravdy vznikla. Já osobně hrál jakousi verzi už na ATARI 800, každopádně to co zažijete s Mariem tentokrát, to předčí všechna očekávání, nejdříve se projdete kolem nějakých pyramid a sbíráte předměty, potom vystoupíte z letajícího talíře, půjdete po nějaké planetě, projdete jeskyní plnou oblud a nakonec si zalétáte v letadle.
Všechno nakresleno opět v roztomilé grafice, doprovázeno hezkou hudbou a zvukovými efekty. Nic příliš revolučního, ale příjemně se to hraje, navíc nepřátele nepatří mezi nejinteligentnější, takže se jim dá docela jednodušše uniknout, případně je zašlápnout.
Třetím, a dle mého názoru nejpodařenějším dílkem, je právě Bomb Jack. Sice si neužijete žádného skrolingu, jako v předcházejících dvou případech, ale zato potkáte celou řadu záhadných příšer, počínaje netopýry, podivnými brouky, letajícícími talíři, duchy apod. Celé mi to trochu připomíná Crystal Castles ve 2D. Tak tedy, Jack má za úkol posbírat co nejvíce bomb, přičemž se nesmí dotknout žádné z příšer, které ho ohrožují. K tomu mu pomůže i jeho speciální oblek, umožňující ohromný výskok a let, ne nepodobný tomu batmanovskému. Scénář je tedy zadán, hra může začít.
Grafika příšer se mi tentokrát opravdu líbí, zvuky, které vydávájí, dokonale odpovídají pohádkové realitě. Osobně bych vyzvedl i animaci samotného Bomb Jacka, která je o poznání lepší než u předcházejících dílek.
Kupodivu je tato hra nejkratší ze všech, ale to jí v žádném případě neubírá na hratelnosti ani zábávě, pro hráče s F030 a bez Gameboye se jedná o naprostou nutnost ;).
HEAD