KGMD, krok za krokem, jednoduchá instalace
verze 2 z 24-02-97
napsala K. Ellis
=-=- Nejdříve -=-=
(1) Vezmi KEMD.ZIP, unzipuj ho, velmi pečlivě si přečti všechen text, který je tam přiložen (jedná se o anglický překlad toho, co vám teď předkládám, HEAD).
(2) Vezmi INSTFLPY.ZOO
(3) Vezmi celý adresář BASIC (na našich distribučních discích budou nutné soubory přímo na disku a budou se prostě jmenovat BASIC.*, NET.* apod.), tudíž o adresáře se nemusíš starat).
(4) Vezmi celý adresář NET (takže, tady by spíš mělo platit sežeň si, než vezmi :).
*Poznámka* Když je tvůj link z mé stránky příliš pomalý, zkus nějaké ftp (vřele doporučuji, HTTP přístup je většinou pomalý, HEAD), například nic.funet.fi (tam jsem to stahoval i já, stačí napsat get BASIC.TAR, get NET.TAR a pokud jste ve správném adresáři, začne se vám stahovat celý jeho obsah k vám domů).
(5) Dej všechny tyto soubor do jednoho adresáře nazvaného například KEMD. (Pozor! Celá instalace KGMD by měla ještě obsahovat MANUAL.*, COMPILER.*, X11.*, ostatně o tom si přečtetě jiný článek ;), každopádně tato instalace bude méně paměťově naročná pro harddisk.
Mělo by to vypadat nějak takhle:
Kterákoliv GEMDOS (atari)
partition\KEMD\basic.aa
partition\KEMD\basic.ab
partition\KEMD\basic.ax
partition\KEMD\net.aa
partition\KEMD\net.ab
partition\KEMD\net.ax
partition\KEMD\instflpy.zoo
(6) Na disku C, přesněji na tvém boot disku, vytvoř adresář nazvaný MULTITOS (nech ho prozatím prázdný).
(7) Rozpakuj INSTFLPY.ZOO v adresáři KEMD s parametrem -e (-e jako expandování archívu).
(8) Překopíruj soubory z KEMD.ZIP do hlavního adresáře KEMD. Jsou to soubory SETUP, MINT.CFG, KGMD.TXT a README.NOW
(9) Ujisti se, že jsi během bootování počítače nespustil žádný auto program nebo accesory.
(10) Rozjeď KGMDINST.TOS dvojklikem. (Počítač se tě zeptá na pár otázek).
=-=- Otázky -=-=
Jsou sice v angličtině, ale jsou natolik jednoduché, že pokud na ně nedokážeš odpovědět, nedoporučoval bych ti ani instalovat KEMD, protože riskuješ, že se v něm utopíš, dokážeš-li na ně odpovědět (dotazy, jako maximální délka názvu souboru (vol jen 32 a 64), na který disk se má KGMD instalovat apod.), prošel jsi základním testem inteligence a můžeš pokračovat :).
(*1) Hostname je jméno tvého počítače, nazvi ho jak chceš, třeba "Falcon" nebo "Station1", vyber si sám....
(*2) Pozor, nemůžeš instalovat KGMD z disku třeba D (gemdosového) na disk D, protože před započetím instalace jsou data na tomto disku nenávratně smazána, tudíž by nebylo odkud instalovat. Prostě nemůžeš použít tentýž disk, jak pro umistění instalačních souborů, tak pro provedení samotné instalace.
=-=- Dál -=-=
(1) Zkopíruj správný MINT.PRG, v závislosti na tom, který stroj máš, z adresáře minix/boot do boot partition (obvykle disk C) /AUTO.
(2) Zkopíruj soubory sockdev.xdd, slip.xif, minix.xfs z adresáře minix/boot/multitos do adresáře /usr/multitos folder. (ty ostatní drivery použij pouze, když máš enthernet kartu, nebo něco podobného, podívej se na dokumentaci v mintnetu 1.01 (není přiložena), abys získal více informací.
(3) Přejmenuj soubor MINTKGMD.CNF na MINT.CNF v adresáři /usr/multitos.
**NOTE** Když používám slovo MINIX, myslím tím partition, která byla vytvořena během instalace.
(4) Rebootuj tvůj systém.
(5) Ujisti se, že MINT.PRG je na posledním místě v auto adresáři (případně použij autosort.prg na přeřazení tvého auto adresáře).
=-=- VOLITELNĚ: Instalace AESu -=-=
(1) Zkopíruj adresář AES na disk C. (je to praktičtější).
(2) Edituj soubor C:\MULTITOS\MINT.CNF. Přidej řádek SETENV AESDIR c:\tvůj adresář s aesem (ne spustitelný soubor, jen ten adresář). Přidej všechny další setenv, které potřebuješ, třeba když používáš THING, měl by přidat řádek setenv THINGDIR adresář na něj (opět ne spustitelný soubor, jen cestu, kde je aplikace umístěna).
(3) Každopádně bys měl přidat na řádek setenv tyto adresáře PATH \bin ;\usr\ucb a pokud možno i ; \sbin; \etc; \usr\sbin; \usr\local\sbin ;\usr\local\bin (pozor bez mezer mezi středníky, já je sem jen přidal, aby to bylo trochu rozmístěné na řádku).
(4) Taky bys mohl zakázat přístup na drive A z disku U přídáním ren: u:\b u:\.b
Tento příkaz přejmenuje drive b na .b, díky čemuž se nebude U disk dožadovat disketové mechaniky pokaždé, když ho otevřeš.
(5) Změn řádek cd u:\ na cd c:\ a řádek INIT by měl volat obvyklou partition, ne tu minixovou. Například:
INIT=c:\multitos\init.prg místo použití U cesty.
**Poznámka**: Ulož MINT.CNF jako standardní IBM/ATARI textový soubor (s CR+LF na konci řádky). Odteď, pro každý UNIXový soubor budeš muset ukládat bez CR, takže si najdi tuto volbu v tvém oblíbeném textovém editoru (mělo by to být něco jako save in LF only nebo unix standard).
(6) Edituj CNF soubor tvého AESu tak, aby fungoval korektně, myslím tím cesty k souborům apod.
(7) Rebootuj s Mintem.
(8) Edituj passwd soubor s editorem vi: napiš vi /etc/passwd, abys toho docílil.
**Poznámka** editor vi je při prvním používání opravdu obtížný. (Raději se mu vyhněte, pokud to jde, HEAD)
(9) V tomto souboru přejmenuj všechny jména tcsh nebo sh na bash. Bash bude jednodušší pro spouštění AESu pro prvních pár pokusů.
(10) Rebootuj znovu Mint (teprve potom se stanou změny platné).
(11) Abys mohl nahrát AES, musíš být na KONZOLE (alt F10), zaloguj se jako root a vypiš cestu+aes (může se vlastně jednat o kterýkoliv aes co používáš, n_aes.sys, gem.sys apod). Pozor! Uvedení celé cesty je velmi důležité.
**Poznámka** AES lze náhrát pouze na KONZOLU (alt F10).
**Poznámka** Tvé atari je rozděleno na virtuální konzole a jednu hlavní konzoli. Virtuální konzole jsou přístupné stikem alt F1 až alt F9. KONZOLA je na alt F10.
Jestliže jsi needitoval ještě /etc/ttytab, máš k dispozici pouze dvě virtuální konzole + KONZOLU. Můžeš toto nastavení změnit přidáním dalších.
Dále zkopíruj drivery které chceš z minixové partition. Například PPP požaduje ovladače socket.xdd a slip.xif. Všechny ostatní drivery, které byli zkopírovány již dříve, samozřejmě zůstávají kde jsou.
** TIP **
Jestli chceš nahrávat AES přímo z loginu na KONZOLE, přidej následující řádek do /etc/passwd
gem::0:0:The AES:/home/root:/celou cestu k aesu a spustitelný soubor.
Teď, když napíšeš gem jako login jméno, nahraje se ti AES automaticky, aniž by se tě ptal na password.
**Poznámka** AES uživatel je chápán jako root a má stejnou moc a privilegia.
=-=- Volitelně: Jak nastavit PPP -=-=
(1) Z adresáře /etc/ppp/samples zkopíruj soubor home-dot-ppprc do /home/root a nazvi ho jen .ppprc.
(2) Do adresáře /home/root také zkopíruj soubor chat-script a přejmenuj ho na .chat-script.
(3) Musíš změnit ochranou tohoto soubor, napiš tedy chmod 600 .chat-script
=-= Editace .ppprc pro tvůj setup =-=
(A) Měl bys změnit modemový port:
-Když máš modem na portu 1, potom by se mělo jednat o /dev/ttya.
-Když máš modem na portu 2, mělo by být zapsáno /dev/ttyb.
(B) Nastav rychlost tvého modemu. *Poznámka* Z neznámých důvodů není rychlost 57600 podporována.
(C) Dále se musíš zeptat tvého interent providera na MTU a MRU pro tvůj PPP účet. Většinou to bude 1500 nebo 1006. A téměř pokaždé se MTU=MRU.
Když do tohoto souboru nic jiného nezapíšete, bude jako default (základ) zvolen MTU=MRU=1500.
Když máš internet providera jako já, tedy s hodnotou 1006, přidej do .ppprc souboru řádky:
MTU 1006
MRU 1006
**Poznámka* MTU nemusí být bezpodmínečně stejné jak pro SLIP tak PPP. Když se zeptáš providera na SLIP, můžeš dostat rozdílné číslo než pro PPP, proto by ses ho měl v takovém případě zeptat ještě jednou a chtít číslo pro PPP ;).
=-= Editace souboru /home/root/.chat-script =-=
(A) Změn atd tak, aby odpovídalo obvyklému volání na tvého providera.
(třeba já mám ATDT354900)
(Mimochodem, to číslo je označuje telefonní číslo.. Já jen pro jistotu...)
(V České Republice může být občas vhodné místo ATDT používat ATDP (jako půlsní vytáčení).
(B) Nyní příchází choulostivá část komunikace, musíme se pokusit vytvořit spojení pomocí PPP protokolu.
Třeba já musím napsat své jméno s P na začátku loginu, abych nastavila protokol na PPP, ale někteří provideři vyžadují zapsat PPP pro volbu protocolu. Použij obyčejný terminálový program a podívej se, jak vypadá login tvého providera.
**TIP**
Při dotazu nevyžaduj celý řádek zápisu. Třeba když tvůj provider vypíše login a password, nepoužívej celá jména, uřízni začátek, jinak by se taky mohlo stát, že to nebude fungovat vždycky korektně.
Například:
ogin: tvé login jméno
ssword: tvůj password
rotocol: PPP
nebo další příklad,
ame: tvé login jméno
key: tvůj klíč
rotocol?: PPP
nebo taky třeba bez protokolového řádku, když máš Plogin jako já.
Já to mám například takhle:
ogin: Pkellis
I přesto že mé skutečné login jméno je jen kellis, P označuje, že budu používat během spojení PPP protokol.
ssword: můj password
=-= Nastavení resolv.conf =-=
(A) přejmenuj /etc/resolv.conf.sample na /etc/resolv.conf. V tomto souboru by mělo být zapsáno jméno domény a její DNS číslo.
Tyto informace by ti měl dát tvůj provider.
Například já mám:
domain primenet.com
nameserver 198.68.32.10
**Poznámka** Toto číslo si nemůžeš nijak vymyslet, prostě se musíš zeptat providera.
(B) Přejmenuj soubor /etc/domainname.sample na domainname.
(C) Přepiš jméno domény na své, mělo by být na konci tvé adresy, většinou.
Já například používám primenet.com.
Když je tvá adresa třeba joe@aol.com, pak by jsi jako jméno domény měl mít aol.com.
(D) Udělej symbolický link na tvé V.konzoli (V jako virtuální alt f1-f9) mezi /usr/etc/inetd a /etc/inetd zapsáním: ln -s /usr/etc/inetd /etc/inetd
(E) Teď edituj tvůj /etc/rc.net.
Musí zde být zapsáno následující
ifconfig lo0 addr 127.0.0.1 up
*vymaž nebo udělej komentář (přidej znak hash na začátek řádku) z řádku route. Zbytek souboru ponechej tak, jak je.
=-= Testování jestli PPPD funguje =-=
(*) (re)bootuj do mintu,
(A) Naloguj se jako root na V.konzoli (třeba alt F1).
(B) Napiš pppd
(C) Podívej se zda-li modem navázal spojeni nebo ne... (pppd je program, který zavolá a vytvoří PPP komunikaci).
(D) Bylo-li spojení navázáno, podívej se do KONZOLI (alt F10) na to, jak vypadá logovací sekvence. Jestliže vše proběhlo úspešně, měli by ti být přiděleny dvě rozdílné adresy, místní a vzdálená.. :)
**Poznámka**: Logovací soubor pro PPP je v souboru /var/log, tam si můžeš prohlédnout průběh tvého PPP spojení.
(E) Edituje soubor /etc/hosts
Mělo by vypadat takhle:
127.0.0.1 hostname localhost loopback lo0 loghost
(hostname je jméno tvého počítače, který jsi mu dal už při instalaci, Falcon u mě, Station1 či jak kdo chce kdekoliv jinde.
**NOTE** zapiš sem tedy jméno, které sis vybral.
Příklad:
127.0.0.1 Falcon localhost loopback lo0 loghost
Tak to mám já.
=-=- Jak zjistím, že mé nastavení funguje? -=-=
1) Zkus ftp z V.konzoli 1 (alt f1).
prostě jen zapiš
ftp ftp.funet.fi a sleduj, jestli se něco děje..
login : anonymous
password: tvá email adresa
(A) Když to funguje, může jít do adresáře pub/atari a a natáhnout si ty nejlepší softy pro internet jako irc II, gopher, lynx, Aftp pro GEM atd.
(B) Když to nefunguje, budeš si muset znovu přečíst celý tento text ještě jednou :(.
(2) Zkust napsat: finger tva email adresa a podívej se, co se objeví.
*=-=- ŕešení Problému-=-=*
(P) Modem dokonce ani nevytočil číslo
(A1) ještě jednou rebootuj, ale bez hsmodemu a podívej se, jestli je to lepší. Jestli jo, tak budeš muset pozměnit pořadí auto programů tak, aby to běželo.
(A2) Zkus zjistit, je-li modem dobře zkonfigurován. Napiš at&v v terminálovém program jako ConNect nebo Stalker, měli by se objevit všechny informace o tvém modemu. Zkontroluj si je podle svého manuálu k modemu.
(A3) Jsi si jistý, že nemáš ve tvém c:/multitos/? adresáři ovladače dummy, de600, oslip. Jestli ano, smaž je, a ponech tam poze ty tři nejnutnější: slip, minix, socket.
(P) Všechno je v pohodě, ale nemůžu v mintu používat ani ConNect ani Stalker.. :( Co mám dělat?
(A) Tedy, porty jsou přesměrovány mintem přímo v souboru boot partition:\multitos\mint.cnf příkazy ren modem2 ttyb apod. ŕekněme, že conNect vyžaduje opravdu existenci modem2, aby byl ochoten pracovat. V takovém případě nepoužívej příkaz ren, který přejmenuje zařízení naprosto, ale použij jen příkaz sln, který vytvoří propojení mezi modem2 a ttyb, přičemž však ponechá k dispozici obě dvě možnosti.
(P) KGMDINST.TOS se zasekne, když se vytváří minix partition.
(A1) Když se to zasekne v polovině, vypadá to jako špatná partition, ačkoliv to tak nemusí být pokaždé. Jestli to tak je, měla by být partition přeformátována (například u ICD je to program ICDFMT.PRG).
(A2) Jestliže vytváříš minix partition přes již existující minix partition a objeví se ti hláška /minix/: permission denied, pak budeš muset přeformátovat partition před opětovnou instalací. (Spolu s hlášením bude vypsán take obsah partition).
***Poznámka*** Přeformátování partition. Já na to používám ICDFMT.PRG. V základě prostě musíš najít cestu, aby se z této partition opět stal typ GEM/BGM (s kompletním vynulování FAT atd).
=-=- UPGRADE -=-=
Mintnet už by měl být nainstalován... ale jen verze 0.7. Nejlépe bude ji uprgadovat.
(1) Přepiš soubor PPPD v adresáři /usr/etc novým, který je k dispozici v balíku KEMD.
*Poznámka* Ponevadž TOS format nepodporuje unixové přístupy, budeš potřebovat (jakmile pppd nahradíš tím novým) pppd vytvořit jako spustitelný soubor. Takže zapiš chmod 700 /usr/etc/pppd.
(2) Překopíruj novější verze slip a socket soubory do boot partition:/multitos.
A je to tady, mintnet 1.01 je nainstalován. :)
=-=- Ostatní -=-=
***Poznámka***
Chceš-li použít CAB nebo jiný STIK prg, sežeň si někde GLUESTIK a instaluj ho. Pozor, třeba programy jako Duftp nebo Aftp GLUESTIK nevyžadují.
** TIP ** Když budeš chtít přeskočit kontrolu filesystému během bootupu, abys zvýšil rychlost, můžeš to udělat přidáním řádku: touch /etc/fastboot v souboru /etc/rc.local a dvakrát rebootuj (nebo můžeš vytvořit null soubour fastboot v adresáři /etc, pak bys mohl rebootovat jen jednou, ale pokaže musíš přidat řádek s touch do adresáře /etc).
*Poznámka* Příkaz touch vytváří prázdný soubor, stejně jako mkdir vytvoří prázdný adresář.
Během boot sekvence se systém podívá po souboru nazvaném fastboot v adresáři /etc. Najde-li ho, bude vynechána spousta různých testů.
**Poznámka** mint.cnf dodaný s balíkem KEMD je míněný jen tak, aby byl použivaný pro INSTAL.TOS prg...
**Poznámka** na strojích s méně než 4 MB RAM zkus vynechat všechny auto programy jako NVDI apod. a velké accesory.
=-=- Pár příkazů ve světě UNIXu -=-=
- Klávesa tab automaticky dokončuje slovo (příkaz). Když například napíše /etc/ali [stiskni TAB]. Dokončí se ali na slovo aliases. Zkus to, pochopíš.
- cd mění adresáře.
cd .. jde o jeden stupeň ve stromové struktuře zpět.
cd / nastaví na root tvé unixové partition.
Jsi-li například v adresáři u:/usr/local/bin/ a chceš jít do adresáře u:/bin, stačí když, místo opakovaného psani cd .. cd .. atd., napíše cd /bin. Zkus to, pochopíš.
-ls vypisuje obsah adresáře. Dělá totéž co příkaz dir pod MSDOSem.
-cp kopíruje soubor, stačí když napíšeš:
cp cesta+jméno souboru cílový adresář+cílové jméno souboru
například: cp text.txt /usr/local/text.txt
-mv slouží k přemísťování souborů, použití jako cp.
-chmod xxx jméno souboru mění přístupová práva určitých souborů, nebo adresářů.
-ln -s cesta\soubor1 cesta\soubr2 se používá jako symbolický link (propojení). Vlastně pracuje tak, jako by zkopíroval soubor z jednoho místa na druhé, ale nezabírá to žádné místo na disku :). Tak můžeš mít 1 MG program nalinkován kdekoliv na disku a pořád bude zabírat velmi málo místa. Opravdu užitečné.
-free vypíše kolik zbývá volné paměti RAM a velikost největší volné oblasti v RAM.
-ps ukáže, které program jsou aktivní (vypíše i informace o čísle procesu, stavu apod).
-kill pid (číslo procesu) ukončí program s číslem procesu přečteným pomocí ps. Například kill 68. Bude-li proces číslo 68 kontrolní panel, tak se toto accesory zavře.
-top ti umožní podívat se jaké programy právě teď probíhají.
-rm jméno souboru smaže soubor.
-rm -r adresář smaže celý adresář.
-vi jméno souboru zavolá textový editor vi a v něm zobrazí soubor jméno souboru. V případě jeho neexistence vytvoří nový.
-gunzip jméno souboru.tgz depakuje tgz soubor. Jako výsledek by měl vzniknout jméno souboru.tar.
-tar -xvf jméno souboru.tar untaruje (prostě rozkóduje ;) tar archív, tak získáte původní soubory.
-which jméno souboru zjístí, kde je tento soubor na tvé minixové partition.
**Poznámka** Abys zjistil i ostatní příkazy, stačí, když otevřeš adresář /bin a podíváš se, které ze souborů jsou programy. Ty pak zkus spustit s --help parametrem. Například ls je mnohem schopnější než bychom si mohli myslet. Napiš tedy ls --help a podívej se čeho je tento příkaz schopen.. Samozřejmě že u všech příkazů by vcelku mohl pomoci i unixový manuál.
jakékoliv komentáře zašlete na kellis@primenet.com
Osobní poděkování autorovi KGMD, SWE, LP, Matrixx a všem ostatním na IRC efnet Euro
atari.
překlad HEAD