Firma Pioneer údajně pracuje na přípravě sériové výroby modrého laseru, použitelného v přehrávačích videodisků. To by umožnilo zvýšit kapacitu jednoho disku až na 60 GB.
Nový standard disketových mechanik.
Firmy OR Technology, Compaq, Imation a Matsushita představily na loňském INVEXU v Brně nový výrobek s názvem A:drive. A:drive vypadá jako běžná disketová jednotka a je zaměnitelná díky svým rozměrům a funkcím za klasické jednotky 720 kB a 1,44 MB. S disketou LS-120 (3M) nabízí kapacitu 120 MB, přenosovou rychlost 4 MB/s a dobu přístupu 65 ms. A:drive umožňuje pracovat (load, save) s klasickými 3,5" disketami. V době veletrhu byla cena mechaniky (bez DPH) zhruba 8000 Kč a diskety 500 Kč. Společnost Compaq již vybavila těmito mechanikami 50000 svých počítačů pro americký trh.
VTM 1/97
Firma Sony vyvíjí 650MB verzi svého MiniDiscu (4* více než dnes). Přenosová rychlost má být 580kB/s (dnes 150 kB/s). Uplatní se jako záznamové médium pro počítače nebo digitální kamery.
V Brně v Kounicově ulici č. 23 vznikl Valerian's Internet Club. Na 9 počítačích (SGI, Apple, PC) poskytuje všechny služby spojené s Internetem a můžete si zde také vypálit vlastní CD.
ASTRO 2001: Báječný vesmír - česká multimediáílní encyklopedie na CD-ROM pro PC. Projekt údajně spolkl 6 miliónů kč. Na realizaci se podíleli odborníci zvučných jmen: Z. Pokorný a J. Grygar. Grafické zpracování: Atelier Intimate Arts. Producent: D-Data. Distribuce: D-Ddata, TH-systém, Grada. Doporučená cena: 990 Kč.
Firma Apple zakoupila firmu Next Software za 400 mil. $. S tím souvisí i návrat Steva Jobse do firmy (Apple), kterou v roce 1977 založil spolu se S. Wozniakem.
Hlavním důvodem je zřejmě operační systém NextStep. Vývoj nového OS pro Apple (Copland) byl zrušen a zvažovala se možnost nákupu Be OS firmy Be, či OS Solaris firmy Sun.
Nakonec padla volba na NextStep. Firmu Next založil v roce 1985 S. Jobs po odchodu od Apple. Počítače Next se na trhu neprosadily, ale OS NextStep se rozšířil (AT&T, NASA) i na jiné platformy.
PC WORLD/ březen 1997
NASA se rozhodla učinit něco pro vyvrácení fámy o existenci záhadného "obličeje" na Marsu. Jde o snímek sondy Viking 1 z července 1976. Útvar připomínající obličej o velikosti 1,5 km se nalézá v oblasti Cydonia na severní polokouli Marsu.
"Tvář" má vyfotografovat znovu sonda Mars Global Surveyor, která dorazí k Marsu v září 1997.
Zastánci názoru, že jde o umělý výtvor, tvrdí, že NASA nedovolí místo fotografovat. Jeden z šéfů projektu však prohlásil, že fotografie budou publikovány veřejně co nejdřív.
Že vědci touží po tom, aby dostali na Měsíc další vědecké aparatury, které by umožnily průzkum přímo na povrchu, je pochopitelné. Tužeb je však stále víc než peněz.
A tak se věda zasnoubí se zábavním průmyslem. Konsorcium Lunar Rover Initiative si chce v r. 2000 zakoupit start ruské nosné rakety Proton, aby dopravila na Měsíc robota schopného se pohybovat v měsíčním terénu na základě pokynů laiků ze Země. To, co robot bude vidět a pociťovat, se bude přenášet do televizí, na Internet a do zábavních parků, kde si bude moci veřejnost sama vyzkoušet své dovednosti při řízení vozítka po Měsíci. Peníze z TV, Internetu a "lunaparků", by měly uhradit 65% nákladů.
Robot musí být schopen urazit na Měsíci nejméně 1000 km, a především vydržet laické zacházení. Kromě toho bude obsahovat skutečné vědecké přístroje.
Vesmír 1 a 2/1997
Humor?
Helikoptéra v oblasti Seattlu měla poruchu navigačního a komunikačního zařízení. Pro mlhu a mraky se pilot nemohl orientovat ani podle terénu. Z mlhy však uviděl vyčnívat mrakodrap. Začal kroužit kolem něj a na okno kabiny napsal: KDE JSEM? Lidé, kteří ho zahlédli z mrakodrapu rychle odpověděli: JSTE V HELIKOPTÉŕE. Pilot se usmál, pohlédl do mapy, určil kurs a zanedlouho přistál na letišti v Seattlu.
Po přistání se ho ptal druhý pilot, jak určil kurz.
"Bylo mi jasné, že to musí být budova Mikrosoftu, protože mi odpověděli podobně jako nápovědy v jejich programech a manuálech. Dostal jsem zcela přesnou, ale bezcennou odpoveď."
New Sci 153, No 2064/1997
z uvedených zdrojů vybral Knedlík