Mgif v5.01
Johan Klockars
Speed of Light, GEM View, Photochrome, každý z těchto programů slouží nějakým způsobem pro konverzi a především zpracování obrázků. MGIF je dalším z nich, dosahuje stejných výsledků, ale autor ho rozšiřuje jako FREEWARE, tudíž si ho každý může kopírovat jak chce a nikdo nepožaduje žádný poplatek.
MGIF prošel opravdu dlouhým vývojem, někdy v roce 1990 se William Rosenkranz rozhodl napsat program, který by byl schopen pracovat s F-S ditheringem, zobrazovat GIFy na monochromatickém monitoru a využívat různé techniky zpracování obrazu. Do programu byly následovně přidány techniky přepínání obrazu, tzv. flickering, jejichž původním vývojářem byl Klaus Pedersen. Protože autor MGIFu si stanovil jako hlavní požadavek jednoduchost, tak se William nedostal ani k pořádnému uživatelskému prostředí a jak sám říká: 'Měl bych pravděpodobně přiznat, že pod mým držením byl MGIF dost velkej hack, ale myslím si, že jsem ho dobře okomentoval a udělal tak, aby se dalo pokračovat ve vývoji. Mimochodem, podle mě to bylo pěkně modulární a daly se tam v pohodě přidávat další věci'.
Dalším a prozatím posledním vývojářem MGIFu se stal Johan Klockars, který zdroje udělal GNU C kompatibilní a přepsal hlavní dekódovací rutiny. Zkompiloval tímto způsobem v3.5 a domluvil se s Billem na převzetí dalšího vývoje.....
Jako každý pořádný program pro Image processing umí MGIF zvládat několik grafických formátů, nabízí nahrávání GIF, JPEG, Targa, PPM, AIM, PI1, PI2, FL, (X)IMG. Zapisovat můžeme GIF, IMG, Targa, PPM a FL.
Po nahrátí dat se dostaneme do režimu zpracování dat. Těch existuje ve skutečnosti několik, můžeme pracovat pouze se šeděmi, s jednotlivými složkami RGB, s bitmapovou grafikou, užívat mono flickering, a nebo přepnout do 24-bitového módu.
Každý mód má své výhody pro určitou oblast zpracování, zároveň každý mód má i svá omezení v použitelných příkazech daných buď použitým rozlišením, způsobem zápisu v bufferu či náročností na pamět počítače.
Vždy lze používat základní funkce jako kopírování dat mezi zdrojovým a cílovým bufferem, ořezaní bitmapy, scaling, F-S dithering, UNDO funkce, rotaci bitmapy, zrcadlení, scaling, dvojásobné zvětšení a zmenšení libovolné strany.
Naproti tomu, existují funkce podporované pouze v bitmapovém módu, kdy lze navíc rotovat, nahrávat a ukládat paletu, vytvářet okraj, zoomovat.
24-bitový režim (Truecolor, ale totéž se týká i jednotlivých složek RGB) navíc nabízí celou řadu funkcí pro vylepšení kvality či pozměnění originálního obrázku. Jedná se o funkce vyrovnání histogramu, inverze, threshold, rozšíření kontrastu, zesvětlení a ztmavení obrazu, rozmazání, pixelizace.
Zcela zvláštní příkaz, aplikovatelný ve stejném režimu se nazývá Convolution filters. Pomocí něj lze odfiltrovat určité přechody, vytvořit hrany, provést podobně jako Blur rozmazávání. Všechny tyto operace jsou definovatelné přímo v příkazu Convolutions. A pokud máte F030, vše může být díky DSP 10x rychlejší.
Poslední skupinou příkazů jsou speciální volání použitelné jak u MAPPED zdroju, tak u RBG zdrojů. Jedná se o local maximum (erosion), local minimum (dilation), median, oil.
Kromě těchto příkazů existují ještě volby týkající se základního nastavení systému. Zde lze navolit kvantizifikaci, dithering, šumy, vycentrování obrázku, poměry stran, ordered dithering či VDI pořadí barev.
Samotný MGIF je naprogramován velmi obecně, přímo v command line můžete navolit existenci DSP, kvantizifikaci, rozsahy paměti, výpis debug informací, barev atd. Po spuštění, nenavoli-li jste jeho vypnutí v příkazovém řádku, ještě přijde dotaz, v jakém režimu chcete pracovat a jakou pamět, alternativní RAM (FastRAM) nebo ST RAM, chcete použít, vybrat si můžete i mezi podporou 24-bitových, nebo klasicky mapovaných obrázků.
Následovně najede hlavní menu. Jste-li například na ST a chcete se podívat na JPEGy v 16 barvách, musíte před loadingem v menu Options a volbě LOAD nastavit MAPPED, zakázat Ordered (v 320x200 to vypadá děsné), Preview, dovolit zase Scrollable view (abyste mohli obrazem skrolovat) a ve volbě Quantize navolit 16 barev, 2 průchody, žádný ordering. A je to ;).
I když se to může zdát podivné, tak MGIF pracuje i v textovém režimu, poté zadáváte přímo do příkazové řádky co si přejete a program vše provede, aniž byste cokoliv viděli.
Negativem MGIFu je nefunkčnost na grafických kartách, to nás však, dle mého názoru, nemusí příliš znervózňovat, a poněkud chaotické rozmístění položek menu. Po překonání těchto problémů však dále čekají každého uživatele samá pozitiva, ať už se rozhodne dnes nejlepší freeware Image Processor používat na cokoliv. MGIF naleznete na disku ART008.
HEAD