Takže hnedle v úvodu bych chtěl pozdravit všechny příznivce staré klasiky z osmistovky, jenž se tuším jmenovala Montezuma nebo tak nějak.
Vidím, že většině z vás již došlo o čem bude řeč. Správně, uhádli jste. Entombed je zhruba předělávka. Dost však prázdného tlachání, stále je tu spousta lidí, kteří o původní hře nikdy neslyšeli a tak přejděme k popisu té nynější.
Jak jsem omlel v úvodu, Entombed je chodička alias sbíračka. Celá hra je založena na postavičce, která bezcílně (v mém případě) bloumá (není od tohoto slova pojmenovaná Headova připravovaná hra?!) po prostoru hracího pole. Pochopitelně u starých pařanů nebude pohyb chaotický, nýbrž ti již instinktivně půjdou k cíli. No ale jak se tam na tom monitoru potácí ta postavička, k mému naprostému zděšení se z podlahy vysunují kůly, mizí a zase se objevují zdi, a protože toho asi není dost, ještě po mě někdo střílí. Celým tímto dlouhým souvětím jsem chtěl říci, že v celé hře vládne naprostý chaos. A to jsem se nedostal ani moc daleko. Alespoň ovládání postavičky je snadné. Může pouze chodit nebo skákat. Přes jednu zeď jsem sice pošilhával po luku, bohužel nebylo v mých silách se k němu dostat. Co mne však udivilo, byla skutečnost, že po celou dobu jsem nenarazil na žádného živého protivníka, no třeba budou až za tím lukem.
A nyní co se týče zpracování. Prvně si asi vezmeme na paškál hudbu. K mému překvapení tam žádná není. Za druhé zvuky. Tak ty tam jsou. Čekalo mne však další překvapení. Atari s obrovskou škálou zvukových možností a Entombed se chová jako PC speaker, no humus. A do třetice grafika. Tak tady to bude takové těžké. Ona je totiž taková jak kde. Zhrnout se dá jako průměrná. No a to se dá prohlásit i o celé hře.
Na mne nezapůsobila příliš dobře. V tom je ale má nechuť vůči všem hrám tohoto typu. Tak nevím nakolik je toto posouzení objektivní, můžu vám tedy jen nabídnout, abyste si to posoudili sami. Hru si můžete objdenat v našem PD boxu jako PD 011.
U.F.A.