Cyber Assault
Kybernetické napadení, tak by se dal přeložit název této hry. Co se za takovým titulem skrývá si určitě všichni umíte představit, ale scénář, byť se už 1000x opakoval, je vždycky něčím alespoň trochu odlišný.
Takže po 1001, vesmírná stanice kdesi uprostřed nekonečného či konečného (to ale ponechme na starosti fyzikům) vesmíru byla pozemská loď napadena robotickými tvory. Ti ji obsadili a pokusí se s její pomocí patrně dobýt nějaký svět. Ty, jako jediný skutečný hrdina své doby, se vydáš do lodi, v níž ještě před několika dny bydleli pozemšťané, a pokusíš se jejich potenciální útok robotů eliminovat. Na pomoc ti nepřijde nikdo, posádka však těsně před svým odchodem nechala po zemi rozházenou spoustu věcí, které roboti patrně pokládali za nedůležité, vždyť na co by jim byl klíč od výtahu, nebo dokonce (chacha) ochrané kodovací cartrigde celé lodi.
To vše ti tedy pomůže.
Můj osobní názor na scénář je však poněkud odlišný. Jestli se píše řekněme rok 2025 a my už lítáme a zachraňujeme lodi, tak v tom jsou jedině prachy. Společnost si tě prostě najala, protože nechce ztratit dalších 5 miliard dolarů (kdo by chtěl). Loď naopak přepadli pirátští roboti najatí druhou stranou. Posádce lodi se nic nestalo, protože byla podplacená. A věci, co se válí na lodi?
Jednoduché řešení, piráti mají smysl pro humor, takže než tě zničí, chtějí se chvíli bavit tím, jak se pokoušíš zničit nezničitelné. Kdybys přece jen náhodou zvítězil a celou loď chtěl nějakým způsobem odvést, tak tě prostě podplatí. Tak to vidíte, situace se dá vykládat všelijak, protože však Trojan Software ani v roce 1991 ještě nevěděl, že doba je zlá a lidé jsou špatní, tak jim ponechme jejich idilickou představu.
Zpracování je na ST opravdu nezvyklé, ocitáte se v hlavní roli (podobně jako v dungeonech) a po krocích (stejně jako v dunegonech) procházíte celou lodí a střílíte, střílíte, střílíte . . . sakra, přehřál se mi phaser.
Rozdíl je oproti hrám na hrdiny opravdu rapidní. Je velmi nepravděpodobné, že byste potřebovali na hraní více než průměrnou inteligenci, průměrnou schopnost orientace v radarové obrazovce či nějakou podobnou vlastnost.
Pro profesionální hraní však budete potřebovat především dvě ruce. Jistě i jednorucí to mohou zkusit, avšak budou mít problém, protože pokud se rozhodnete vše ovládat pouze myší, ano, jde to, určitě to nezvládnete. Nejlepší je totiž pálit po zrůdkách myší a pohybovat se pomocí klávesnice. No, to jen tak na okraj.
Co je ná této hře originálního kromě ovládání? Způsob otáčení, ne že by tedy byl lepší než u dungeonů (90 stupňů), je zde použito jakési zvláštní, pro mě prozatím poněkud nejasné, techniky pro otáčení, kdy se mezi těmito 90 stupni jakoby (velmi rychle) přechází, což působí zajisté efektivněji než obyčejné hop sem, hop tam. Dalším, avšak velikým kladem je zvuk, ten nejenže je samplovaný, ale už i na ST přehrává střelbu a výkřiky vašich nepřátel vícehlasně (osobně předpokládám, že ty hlasy jsou tři, ale nepočítal jsem je). Určitě si umíte představit ten krásný pocit, uslyšet poslední výkřik explodujících nepřátel za zvuku vašeho phaseru :-).
Hudba hrající v úvodní obrazovce a mezi jednotlivými patry také celkem ujde. Grafika samozřejmě taky, naštěstí totiž autoři nakreslili každé patro jinak, takže celé to železné monstrum nepůsobí až tak monotónně.
Velmi dobře vypadají nepřátelé, kteří nejenže se hýbou opravdu velmi plynule, ale navíc jsou i hnusně vychytralí.
Příklad:
Vejdete do místnosti, hned se na vás sesypou a snaží se vás ze všech stran zničit.
Jsou dva, pokud to má druhý v programu (ti roboti jsou někteří trošku hloupější, tedy možná, nezkoumal jsem to), obejde tě a pálí do tebe zezadu. Je-li jich v místnosti méně, a nebo když se drží každý samostatně, podle se ti vyhýbá a objíždí tě ze všech stran, protože tuší, že se tím stává pro hráče orientace velmi obtížná.
Napsat bych o této hře mohl opravdu mnoho. A víte proč? Protože jsem se nenechal zlákat ihned, jak jsem tuto hru viděl, a nenapsal na ni recenzi. Stále mi totiž vůbec nešla, energie docházela, kyslíku nebylo nikdy dost apod. Před několika dny jsem se k Cyber Assault vrátil snad už popáté a konečně to vyšlo. Ono to chtělo totiž v první úrovni nechtít vystřílet všechny padouchy a raději si nechat nějakou eneregii do druhé, protože jinak prostě nikdo nemá šanci.
Dost však bylo rad a kritizování. Raději nasaďte neprůstřelné skafandry, hoďte na sebe novou kyslíkovou bombu, dobijte phaser a vrhněte se do boje.
HEAD
Ať je Cyber Assault jakejkoliv, tak grafiku se mi z něj típnout nepodařilo, no nic, podívejte se do Excaliburu, někde jsem ji tam viděl.