Pro Falcona jsem tady recenzoval už celou řadu demoverzí, ale prozatím žádný hotový zahraniční soft. Ano, máte pravdu, nejsem až tak bohatý, abych si mohl každý den kupovat nové programy ;). Takže jako originál mám pouze DSP Assembler od Hi Softu, ATARI Compendium (to je kniha, ale drahá jak soft ;), Gravona, Componium a Moon Games. Jasně, Moon Games může mít jako originál úplně každý, stačí jen najet na ftp.cnam.fr, nebo na RST BBS. Moon Games jsou totiž freeware, a jak sami autoři píšou, určený k šíření slávy Falcona po celém světě.
Úvod byl autory zkrácen, jak už to u freeware chodí, na tři řádky. . . Moon Games je vznášedlová nebo míčová závodní hra na různorodých tratích, bludištích a planetách. Senzačnost a realismus bude opakován s nejvyšší pozorností věnovanou detailům.
Po spuštění se dočkáte hlášky o tom, že máte málo paměti, a budete resetovat s controlem. Program je opravdu velmi náročný na všechny možné problémy a proto doporučuji počítač bez jakýchkoliv rezidentů.
FX se však dá kupodivu snést, takže předpokládám, že ani ostatní akcelerátory nebudou úplně na škodu.
Jste-li ve hře, opravdu není jednoduché se do ní dostat, zvolíte si buď training, nebo race. V tréninku si budete moci nacvičit ježdění ve vznášedle, které budete zažívat také při samotném závodě. Jak ale vypadá samotný race?
Objevil jsem se v nějakém labyrintu, kolem mě nikdo, všude samé stěny, tlačítka myši slouží k pohybu dopředu a dozadu, snažím se vyjít z bludiště ven, u každého východu však číhá jakási koule odrážečka, po delším přemýšlení mě napadá, že by se mohlo jednat o zrcadlo, tudy cesta ven bohužel nepovede. Chaoticky procházím sem a tam a uvažuji kam všechny ostatní koule vlastně míří, některé stejně jako já jen poblázněně chodí sem a tam, jiné však po chvíli kdesi zmizí. Asi po pěti hrách mi dochází, že na mapě celého labyrintu je jeden blikající pixel, to je cíl cesty, jež určí pořadí na startu. Pospíchám tedy na místo a končím na 'pěkném' sedmém místě.
No nic, co se mi podařilo skazit v kvalifikaci, to snad zvládnu lépe v závodě. Vznášedla se rozjíždí jedno po druhém asi v 3s intervalech, takže já odjíždím ze startu tak 20s po prvním, hmm, nějaké pošťuchování jako u Vroomu zde zřejmě nebude možné. Vidím, že přede mnou všichni, osmý v pořadí mě zatím stihl předběhnout, a za mnou už se pomalu šine první, který mě chce vzít o kolo. Pekelná jízda začíná.
Na trati kromě předjíždění a narážení do protivníků můžete sbírat i různá písmena. Některá vám dodají rychlost po zmáčknutí spacebaru, jiná střelivo na RETURNu či obranný štít. Kromě toho zde můžete naleznout i jakési brzdy, hyperrychlost nebo nějaký úsměv vyvolávající zděšení, když si přečtete manuál, dozvíte se o co jde.
Jste-li dost dobří a postoupíte dál, ocitnete se v bonus sekvenci, kde musíte vyplnit všechna pole stejnou barvou, podobný úkol byl například v Jumping Jack'sonovi, zde se však vše odehrává ve 3D, tudíž jako kdybyste seděli na míčku a lítali s ním nahoru a dolů, což by mohlo způsobit slabším povahám nevolnost, nevím, osobně jsem se s níkým takovým ještě u žádné hry nesetkal, teď si uvědomuji, že u ATARI nikdy nebyli slabší povahy, a zbytkem světa opovrhuji ;).
Hru, a dokonce něco navíc, bychom měli probrané, ale ještě než se dostanu k zhodnocení, podíváme se zpět na úvodní menu. V Option části si můžete navolit jak hlasitost zvuku, tak různé kombinace zvuku a hudby, dále kvalitu zobrazování, vdálenost kamery od vznášedla, a nakonec, což je patrně nejdůležitějí, hru pro dva hráče, kterou jsem bohužel prozatím nemohl vyzkoušet. Jinak v takovém případě může jeden hráč např. řídit joypadem, druhý joystickem, myší či klávesnicí. V ovládání hra opravdu poskytuje nepřeberný počet možností.
Celé dílo působí dotaženým dojmem, jedinou šancí dostat se ke kritice, je dívat se na vše drobnohledem, pak snad spatříme jistou nedodělanost labyrintu, který přece jen mohl být různorodější, vzpomínám si také na občasné nepochopitelné vypadnutí hudby, ale to mohlo být způsobeno třeba mým zakcelerovaným komplem. Problémy může také způsobit získání 3.8 MB ST RAM, zde však autoři zcela pochopitelně počítali se 14 MB Falconem.
Pro hru jasně mluví například to, že její starší klon byl prodáván za 50 liber v roce 94 jako komerčňárna, dále výborně texturovaný povrch Marsu a dalších planet, zajímavě prováděné přechody ze screnu do screenu, ale i samotná grafika a úvod, která nemá na Falconech obdoby. Kdo má tedy ve svém počítači MC68030 a DSP 56001 + 5-6-5 Truecolor grafiku, ať si zahraje s námi první skutečně vymakanou, rychlou a herně skutečně náročnou hru. Ostatní se mohou těšit na další ATARI akci, kde se s Moon Games určitě setkáte.
HEAD