Článek byl psán v průběhu NP96, prosím omluvte případné nejasnosti v textu, ale nyní už v některých případech neví ani sám autor co tím zamýšlel.
Krutá pravda o Joyovi
Vše vyvrcholilo tím, že Joy prohlásil, jak umí hrát International Karate lépe než já. Ale to byl až konec kruté story, vraťme se však k počátkům této party, kdy se Joy poprvé projevil.
Místo v pátek přijel až v sobotu, přivezl sebou téměř dokončené Joy AIP s tím, že nám je ukáže. Místo toho ale prohlásil: 'Máme hlad, jdeme se najíst'. Následující hodinu po něm nebylo ani vidu ani slechu. Poté se vrátil a předvedl zcela novou verzi informačního hypertextu pro naše ATARI.
Nadešel večer, Petr Stehlík, namísto aby se účastnil prezentace vystavovaných projektů, odešel na večeři, měl hlad. Vrátil se až po prezntaci a byl velmi zklamaný, že se jí nemohl zúčastnit. Ačkoliv jsem byl ochoten jakýkoliv Joyův výtvor zařadit i dodatečně, z jeho strany se neobjevilo nakonec vůbec nic. Představa o kódování v noci na Party se ukázala jako lichá. Joy raději chodil od člověka k člověku, prohlížel nový soft a povídal si. Kolem druhé hodiny se jej sice ještě drželi záchvěvy toho, že by přece jen mohl něco vytvořit, ale žádná očekávání se nenaplnila.
Ve čtyři hodiny jsme konečně rozběhli emulaci disketové mechaniky ATARI 800 na ST a NED náš DO (diskový operátor, v případě, že je operátorů víc, mají poté zkratu DOS) pustil slibovanou hru, International Karate. Joy usedl a začal se mnou hrát, první, druhou, třetí, čtvrtou, pátou a nevím kolikatou ještě partii prohrál. Tyto hry doprovázel monology:
'Smrt!'
'Smrt!'
'Joystick nefunguje!'
'Přece nemůžeš být tak dobrý'
'Dej to tam ještě jednou'
'Nemůžeš mít při hře tak kamenný obličej'
Nevím ke komu tyto monology vedl, odezvy se nedočkal.
V nejvypjatějších situacích používal nekalých praktik k rozrušení protihráče, např.: výměna joysticku v momentě brzké prohry
odhánění zcela nezaujatého hmyzu
dialogu s okolostojícími
Pravdou je, že ani já nepoužíval pouze plně regulérní způsoby hry, ale v tomto případě se jednalo o zajištění spravedlivosti pravidel. Dva příklady uvádím:
horší joystick na straně Joye
získávání bodů v případě pasivity Joye
Hry se však šinuly jedna za druhou a nakonec se Joyovi podařilo přece jen jednou vyhrát, bůh ví, zda-li to bylo náhodou či trénovaností, následně tedy odešel od stroje a všechny okolostojící a okolosedící častoval vítěznými pošklebky a sděloval jim NEPRAVDU o skutečném dění ve hře.
To je celá pravda!!!! Takový je skutečně Joy!!!??? Nechutnosti byly z důvody mé zvýšené únavy, a k zachování přístupnosti Narsilu mladším ročníkům, zcela vynechány.
Nutno říci, že v závěru akce se přece jen náš Joy pokusil předvést svůj soft pro přenášení dat mezi počítači skrze paralerní port...... možná, že to s ním tedy až tak špatné nebude.
HEAD