Je to už skoro rok, co se objevil první Wolfstein klon na ATARI STe, ale i přesto se zatím nikdo z redaktorů nedostal k tomu, aby o něm něco napsal, je to překvapující, osobně si myslím, že i přesto, že recenze už byla například v Alertu, měl bych se do toho opřít ještě jednou a pořádně na Substation upozornit.
O co tedy jde?
Veliká japonská korporace prováděla výzkumy na různých tvorech za účelem komercionalizace, prostě z toho chtěli vytřískat prachy. Vše bylo navíc pečlivě utajeno a celá stanice ukryta hluboko pod hladinou moře odkud se nic suchozemského jen tak na povrch nedostane. Co se však nestalo, někde něco zaskřípalo a celá podmořská stanice byla obsazena zmutovanými tvory, kteří snad přejali něco z iteligence lidí a naučili se ovládat roboty a zbraně. Jedinou šancí, jak opět závést pořádek, je vystřílení všeho živého. K tomu nám bude dopomáhat snad ledabylost mutantů, kteří tu nechají pohozený elektronický klíč, tamhle zase zbraň. Snad jde o sabotáž proti jejich veliteli, to nikdo neví.
Takže, úkol stanoven, teď ještě vybrat vhodného adepta, a protože Rambo či Zelené Barety z Predatora nemají zrovna čas, všechno leží na tobě, členovi speciálního komanda, který musí projít všemi lokacemi, aby pro sebe zajistil obživu a pro svět klid.
Autentická reportáž z místa smrti seržanta Marty Caela:
"Sakra, tady je ale dusno, byl jsem už na hodně akcích, ale v takovýhle sračkách nikdy. Teda, co tady ten odpornej pavouk . . . Prásk, prásk . . . Uff, je po něm, ještě že svou osmatřicítku mám furt po ruce . . . Aaagrh, aahrgh . . . hmm, tak tam nalevo bude zapotřebí nejspíš bomba, nebo škorpión, zatím tam raději nepolezu . . . je mně nějak blbě, snad jsou to ty zatracený, monotónně znějicí generátory. Za mnou se cosi pohlo, fuj, to je ale hnusnej škorpión . . . Prásk, prásk . . . byl hnusnej a navíc mě kousl, ošklivá rána, základno, nemám se raději vrátit nazpět? No, asi ne, tak budu ještě chvíli riskovat, ale nevím, jestli se z toho . . . co je vám po tom, pešácí musí vždycky všechno odmakat, zatímco operátoři sedí na zadku a jen čumí, co radioaktivita a jiné slizy. Základno, proč sebou nemám aspoň samopal, nebo brokovnici? Klasický, ti hajzlové nahoře si ve správní radě dávají platy přes 20000$ měsíčně a já nemám ani pořádnou zbraň. Proboha, co se to na mě hrne, střílí to ohnivé koule . . . Aááá, aááá . . . Dva přímé zásahy na hruď, základno, štít je porušen, kterej kretén ho vymýšlel . . . Aááá, áááá . . . Así umírám, tak nashle v pekle." po chvíli na základně:
"Zase další mrtvej, tedy jestli na tomhle společnost nezkrachuje, tak sem čínskej Bůh srandy". Operátor jen zakroutil očima, zapálil cigaretu a dál s klidem čuměl na rozsápanou mrtvolu Martina Caeala.
Jak všichni vidíte, život v chodbách smrti může být velice krutý, nevybírá si kdo umře (to asi všichni), ale za jak dlouho.
Co všechno však udělali chlapci z UDS z hlediska programování. Velmi vtipně vyřešený 3D systém, který běhá i na 8 MHz STE mezi 10/20 Fps. Podlaha a strop má stále stejný vzorek zobrazující jakoby vzdalování a stěny se naproti tomu hýbou podle všech pravidel 3D, tj. rotují, při přibližování světlají a při vzdalování tmavnou. Aby to celé však navypadalo příliš fádně, jsou do bludiště umístěny ruzné předměty a sprajty, které mají vlastně formát 2D bitmap zobrazovaných velmi rychle na obrazovku. Celá grafika tedy nepůsobí tak dobře jako ve Wolfensteinovi, ale zato je hodně dynamická, tudíž vlastně dobrá ;).
To co bylo ubráno na grafice se muselo, u tak skvělého počítače, jakým STE bezpochyby je, projevit někde jinde. A proto zvuk nejenže se vyrovná Wolfovi, zvuk je patrně stejně dobrý, snad i lepší než v Doomovi I. Přehrává se v 8 bitech a 25 kHz. Navíc není jen mono, ale stereo, které v závislosti na vašem pohybu jednotlivé zdroje zvuku ztišuje či zhlasiťuje (mutant za dvěřmi je opravdu děsivý).
Co se týče hratelnosti, neměl bych žádných větších výhrad, pouze se mi stále nedaří projít přes 3. úroveň, nemohu totiž najít východ.
Za další velmi působivou možnost považuji pospojování až 4 počítačů skrze MIDI a hraní vražedného souboje proti sobě. Navíc je dokonce možno hrát i v týmu dvou a dvou, což bude zajisté nejzábavnější, odstřelený kamarád v případě hysterického záchvatu spolubojovníka nebude patrně vyjímkou.
Ovládání patří mezi nejkomplikovanější, jaké jsem se kdy učil, ostatně i na Joypadu (můj oblíbený STE/F030 ovladač byly využity téměř všechny klávesy.
Substation, jako celek, se dá zcela bezpochyby řadit mezi takové špičky na STE, jakými byl Stardust či Pinball Obsession. otázkou zůstává, kolik lidí pochopí, že hratelnost přeci jen 100% nezávisí na tom, zda-li hra vypadá jako Wolf, ale také na schopnosti lidí bavit se. A pokud to neumíte, tak vám opravdu nepomůže ani Playstation, Jaguár či PC byť by na něj existovali sebelepší hry.
Všem příštím bojovníku tedy přeji hodně štěstí a ostatní pacifisté ;) ať posečkají na něco trochu mírovějšího :).
HEAD
P.S. Možná bych o této hře nepsal, ale čirou náhodou jsem si rozpakoval z ST Formatu extra level a výsledek vydíte na obrázcích kolem :).