Narsil č. 15

Realms of Reality

↑
Narsil REALMS – obrázek 1

Tak a máme tu hru, která ke svému výrobnímu roku by se dala nazvat novinkou.

Nese hrdý název REALMS OF REALITY, což volně přeloženo znamená Království skutečnosti. Nakolik jsou tato království skutečné, to nevím, ale hra je to dobrá.

Realms of Reality je tradiční podzemní dungeon. To znamená, že se se svými postavami plížíte chodbami, které jsou plné propadel, pasti, nástrah, cizích postav, jenž nepochopily, že to myslíte vážně a všech možných jiných tvorů s jasným úkolem - likvidace družinky. Ano je to tak, jak již mnohokrát (viz. Dungeon Master a ....). Naštěstí i přesto, že her tohoto typu je již mnoho, rozhodl se Robert Megicks (domovem Essex) pro nápad sednout za počítač a sepsat a nakonec stvořit tuhle věc. Musím konstatovat, že nápad to byl dobrý a po dvou letech se Realms konečně dostal na trh. To by bylo asi vše k historii, snad jen, že datace hry je rok 95.

Nyní se pustíme do žánru. Hra se spustí a objeví se první tabulka, tam si vybereme a hra se začne spouštět. Nainstaluje se a rozjede.

K dyspozici máte dva bojovníky, z nichž jeden je válečník a ten druhý asi čaroděj nebo nějaká jiná magická postava. V jejich vybavení je jídlo, kazajka, nějaké nádoby a válečník má dýku. Jinak jejich jména zní Ramon-v., Thiodore-č. Hned na začátku najdou hůl a zase nádoby. A taky ještě ohnivou kouli I.

Co se týče ovládání je jednoduché a občas i výhodné (přišel jsem na ně hned jak jsem umlátil Thiodera o stěny) a je to kombinace myši (sbírá předměty, ukládá je atd.) a klávesnice. Spacebar je na změnu bojovníka, kterého zrovna ovládáte, šipky na pohyb a klávesy Insert a Clr Home na otáčení do stran. Jako ve většině dungeonů není vhodné nějakou šipku držet příliš dlouho, protože když chodba zahne a klávesa se bude chovat jako by byla stlačena, potom BUM s bojovníkem o zeď a pak už letí do nebe (samozřejmě až po více nárazech). Co jsem, ale ještě nevyřešil tak je boj, neboť kdo mne první potká, ten mne první zabije (kdo dřív přijde, ten dřív mele?!). To by mohlo být k žánru a hře vše a nyní se podíváme jak to R. Megicks zpracoval.

Jak jsem již v úvodu řekl, je to klasický podzemní dungeon. A tak i zpracování je klasické. Ikony, které ovládají figury (zde jich moc není) obrázky postav, co drží atd. a okolí je zase klasické zdi, zdi, zdi ... Ale zase na stranu druhou, zdi jsou tu pěkné a aspoň já tu nebloudil. Nepřítel je nakreslen taktéž pěkně, jen ten meč, který zabíjí mé postavy se mi vůbec nelíbí (to bych musel být psychopat, aby se mi líbil, ne ?). Jinak věci se sbírají dobře, jenom k nim musíte hodně blízko. Co se mi na hře líbí, je oddělení figur (duel/single) a tady by snad byla jedna nepatrná chyba. Postavy na obrázcích vypadají jinak, ale když se ně (na toho druhého) podíváte očima postavy, vypadají oba stejně. Ale to je detail, ne ?

Narsil REALMS – obrázek 2

Co se týče hudby, tak Realms ji absolutně postrádá. To je škoda, mohla být alespoň v úvodu. No a zvuky, ty jsou průměrné či lepší, zkrátka jak, které. A to je asi konec téhle recenze, byla napsána pod vlivem tónů Metallicy Ride the lighting (jestli znáte, dobré ne) a výbornou rajskou od maminky. Jinak je to už opravdu všechno a nyní jdu zjistit ten boj, třeba se setkáme u návodu. Good luck!

Konfigurace:ST(e), 1 MB, 320x200 monitor, myš a Realms

Pro:snadná orientace

Proti:chaotická obsluha postav, chybí hudba

U.F.A. Fil