_Xenomorf II_
Programů pro renderování je už vcelku dost, ať už vzpomeneme dnes již téměř stařečka CAD 3D, opustíme RENDEREZ a přejdeme plynule k Renderer 512. Byl to shareware zhruba z roku 90. Dělal ho jistý Američan, jmenoval se John Stanford a tento rendrovač byla opravdová bomba. Objekty a scény vytvořené ve formátu 3D2 jste mohli potáhnout texturou, osvětlit různými světly a nastavit pohyblivou kameru a to vše vykreslit rovnou ve formátu Spectrum 512. Ještě dnes se tento program pohybuje někde v Public Sectoru. Jenže John Stanford se nevzdal, zjistil, že peněz z registrací zas moc není a tak tedy vzal svůj program a vytvořil na jeho podkladě nový, bezpochyby univerzálnější, ale také výkonostně náročnější rendrovací studio, jehož demoverze se mi dostala do rukou. Takže, co vlastně Xenomorf 2 nabízí tak převratného? Především je to naprostá univerzálnost všech existujících a neexistujících obrazovkových formátů (od 10x10 bodů až po moc x moc, v takovém případě však budete renderovat patrně půl života). Další výhodou je 100%, dle slov autora, podpora MultiTosu, možnost importu z formátu 3D2 a spousta různých efektů ze světly (asi 3 druhy, spousta barev a intenzit), kterých můžete mít zároveň zapnutých opravdu hodně. Dále tři druhy kamer, orbitální, univerzální a ještě jednu, na niž si zrovna nevzpomínám.
Každý objekt můžete samozřejmě měnit (zvětšovat, zmenšovat, nahýbat), nastavovat u něj jinak barvy a barvové textury, dále povrchy a povrchové textury. Renderování existuje v metodách Phong, Polygon a Goraurd, Phong/Shadows, správným výběrem si tedy ušetříte spoustu času. Samozřejmostí jsou všechny možnosti pro otáčení, přibližování a zvětšování celé scény (vlastně změna polohy a natočení kamery). Při používání textur se také edituje jejich hustota, natočení atd.
Bohužel právě proto, že se jednalo o demoverzi, neměl jsem možnost, všechny volby ani zdaleka pochopit. Ve srovnání s POV-Rayem má však Xenomorph vlastně úplně všechno podstatné, avšak nic se nemusí nadále ovládat přes jakýsi šílený programovací jazyk, ale pomocí dialogů. Co však Xenomorphu pořádně chybí, je nějaký objektový editor, osobně se mi zdá, že za cenu 89 liber by takovou drobnost neměl autor opomenout. Věci, které mu oproti POV-Ray chybí, jsou pravděpodobně převedeny z vyšších počítačů, jinak si totiž nedovedu vysvětlit geometrický útvar hory, spoustu šílených textur či hrozivě dlouhé trvání renderování. Ano, rendering přes POV-Ray trvá asi tak 3x déle, ovšem je možné, že se mi to pouze zdá, protože nemám dva srovnatelné obrazce.
Kromě formátu 3D2 je podporován interní formát RD1, což je zároveň také jediný formát v němž se dá grafika ukládat jako 3D. A mě osobně jeho koncovka přivedla právě k jeho předchůdci.
Co říci tedy na závěr, pokud máte 4000 korun a chcete se stát skutečnými odborníky v renderování a zároveň u svého počítače zestárnout ;-) či dospět, kupte si Xenomorf, jinak si buď sežeňte Silicon, nebo aspoň matematický koprocesor (urychlí práci až 5x). A ostatní mohou dále hrát hry. HEAD