Digitalizace zvuku, digitalizace obrazu, digitalizace 3D prostoru . . . Ano, v dnešní době se dají do číslicové podoby převést lecjaké informace. Překvapivé ovšem je, že k digitalizovaní povětšinou nepotřebujete počítače jako Silicon Graphics či Power PC, ale postačí vám i takové obyčejné ST, co ST, těm chudším postačí dokonce i PC. Tyto lidi však ponechme tam, kde jsou, a vraťme se zpět na naši scénu a k našim digitizérům.
Už od počátku, kdy ST vlastním, jsem o digitalizování projevoval živý zájem. Bohužel, mým prvním zařízením byl Videodigitizer, odporná černá krabička určená pro strčení do ROM Portu. Proč říkám bohužel? Práce s ním byla totiž opravdovými muky, videosignál ten křáp sežral pouze tehdy, pokud byl dostatečně silný a obrazovka nezačínala černým řádkem. I přesto jsem s touto temnou skříňkou ledascos nadigitalizoval, ale kvalita zdaleka nebyla závratná, byť jsem se snažil všechny své přátele přesvědčit o pravém opaku. Osobně už jsem si myslel, že pro ST žádný kvalitní videodigitizer neexistuje, ale? Pět minut po posledním vydechnutí bylo pacientovi voperováno nové srdce :-). Přišel za mnou Zdeněk Burian, známý to Atari nadšenec, šéfredaktor Flopu, a přinesl mi na ukázku Videomaster od Microidealu (ne, i přes stonásobné opakování ve všech reklamách, že se jedná o výrobek od Hi Softu, mě, nadšeného hráče her této firmy na ATARI 800, nikdo nepřesvědčí, i když patrně Hi Soft vznikl nějakým sloučením s Microidealem, protože mají totožnou adresu). Jelikož Zdeněk není žádný suchar, opatřil si zařízení dohromady s Colour Splitterem, který umožní vytvářet přímo z videosignálu i barevnou grafiku. Pozor! Videosignálem míním výstup video z vašeho videa (vtipně řečeno ;-) či SCARTu. V žádném případě vám na mysl nesmí připadnout anténa, ve které je zvuk i obraz posílán dohromady (modulován). Po poměrně náročné instalaci, tj. píchnutí videodigitizeru do ROM Portu a připnutí Colour Splitteru na Centronics (paralerní port), joystick 1 a následném pospojování a v mém případě i pájení všech kabelů jsem konečně rozjel svého mazlíčka a digitalizační program. Vše fungovalo bezvadně, sekvence velké na čtvrtinu obrazovky a v 16 odstínech šedi šli digitalizovat rovnou realtime do paměti rychlostí až 25 fps. Nastavovat se s menšímy problémy (štelovátka jsou přesně vodorovná s deskou stolu ve výšce 3 mm nad ní) daly jak kontrasty, tak světlost. Sekvence můžete různě sestříhávat a ořezávat, pro opravdové umělce, kteří by chtěli digitalizovat se svou videokamerou třeba růst kytky, existuje i možnost snížit rychlost digitalizování třeba na jeden snímek za 50 minut (tuším, ale možná to bylo i o něco míň, každopádně já si tak natočil v půl minutových intervalech 1 díl Startreku). U těchto animací můžete měnit tedy pouze celou paletu barvy, tj. hodit si celý film do modra, červena, žluta apod. Ukládání animací probíhá ve zcela specifickém formátu Hi Softu, který žádný grafický program v mé blízkosti nepodporuje. Pro ty z vás, kteří však umí programovat, alespoň autoři přiložili jeho formát, takže v případě nutnosti konverze či vlastní rutiny na přehrávání tu šance přece jen je (vůbec se v poslední době objevuje čím dál více programů s podivnými formáty dat a jejich popisem přímo od autorů, viz Win Rec, Connect (telefonní čísla) apod.). Kromě digitalizace obrazu má tento systém podporovat i digitalizaci zvuku do frekvence 16 Khz. Bohužel, tuto část se mi nějak rozhýbat nepodařilo, i když v programu je a tímto způsobem se dá digitalizovat celá zvuková a obrazová stopa pohromadě, což už patrně stojí za to (samozřejmě jde ukládat zvukovou stopu i samostatně ve formátu, jak jinak u této firmy, .AVR). Mně osobně se podařilo dostat z toho přístroje jen jakési nesmyslné škrčení. Dodnes nevím, zda-li by neměl být signál vedený dovnitř předtím zesílen, nebo tato část prostě vůbec v tomto kusu nefungovala.
Kdybych měl v ruce Videomaster bez splitteru, článek by pomalu končil a zařízení by bylo asi o tři tisíce levnější. Protože jsem však splitter měl, přeskočíme do části, kde můžeme digitalizovat celoobrazovkově.
Zde začne být všechno mnohem zajímavější a nejasnější. Pokud nemáte alespoň nějaký video přístroj, tak sem nemusíte skákat vůbec, protože program potřebuje k zdigitalizování jedné obrazovky přece jen o něco více než 1/50 sec. Nejlepší jsou videa se zastavením vždy na konci snímku, protože ty ostatní (i to co vlastní má rodina), co rozseknou obraz třeba v polovině, způsobí při digitalizaci pěknou paseku (půlení, zvětšení, absolutní rozsekání obrazu apod.). I tak při troše trpělivosti, můžete vytvořit statický snímek celkem slušné kvality a pokud máte Colour Splitter, tak bude i barevný.
Rozdíl v digitalizování černobílého a barevného obrazu pomocí Videomasteru je opravdu velmi markantní. Zatímco při digitalizaci černobílého obrázku vám postačí jeden snímek, při digitalizaci barevného musíte vytvořit tři absolutně identické snímky ve složkách Červené, Zelené a Modré. Po jejich zdigitalizování necháte program sečíst tyto barvy a vytvořit tak jeden barevný obraz. Na šachování s barevností a kontrasty máte na splitteru ještě další dva ovládací prvky. Výstup barevné grafiky můžete provést buď v 16 barvách, nebo ve formátu programu Spectrum 512. Další možností je uložení obrázků jako tří samostatných složek a následovné spojování pomocí jiného programu. U obrázků pro Spectrum 512 můžete přidávat či ubírat i jednotlivé složky či využít 15. barvu, která je jinak určena pro barvu myši.
Zvláštní rozšíření je zde také pro Falcona, který umožní zobrazit obrázek v True Color Modu či uložit do formátu .RAW (obecně formát pro všechna nezpracováná data) a posléze pomocí jiných konverzních programů převést na GIFy či jiné grafické formáty. Konverze na GIF a TGA je přímo na disku VIDEOMASTERu.
Program pro obsluhu sice funguje pouze v módu 320x200, digitalizace podporuje také pouze toto rozlišení, ale protože se jedná původně o zařízení pro ST/STE, není se čemu divit. Navíc program poskytuje i takové perličky jako sražení obrazu přesně do formátu 320x200, nebo ořezaní pouze aktivní části či pro mě poměrně nejasnou volbu, podle které určíte, je-li připojen klasický televizní kabel s odporem 75 Ohmů nebo ne. Samozřejmá je i plná konfigurovatelnost paměti pro zvuk a obraz a pro majitele videokamer i přiložení tří barevných folií pro digitalizování barevného obrazu i bez splitteru.
A to je asi vše, každopádně musím říci, že Videomaster je v oboru digitalizace na ST (ne na Falcona, zde existují i lepší zařízení) opravdovou špičkou, takže pokud by měl někdo chuť něco si doma vytvořit (vlastní interaktivní film či dobrodružnou hru), stačí vzít kameru (ti chudší z nás si ji někde půjčí, nezáleží na tom jakým způsobem) a vyrazit do terénu.
Pro Falconistické přátele bych jen rád připomněl, že existuje i zcela původní verze Videomasteru pro našeho sokola, která podporuje i barevnou digitalizaci sekvencí, 16 bitový zvuk a vytváření statických barevných obrázků až do rozlišení 640x480 bodů True Color.
Kde tedy tuto bezpochyby zábavnou hračku získat?
V Anglii, no, ale to bych byl dost tvrdý, do Anglie je to přece jen trochu daleko. A protože Narsil přeje všem v oboru počítačů ATARI, nebudu zmiňovat tentokrát JRC, protože od nich to Zdeněk Burian stejně nemá, ale napíšu adresu cds, kde byl právě tento kousek kupován.
cds
Ing. Petr Jandík
Ostrovní 23
Praha 1
110 00
tel/fax 02/29 19 95
tel. 80 92 86
telefon je bez záruky.
Pokud byste si v cds přece jen něco objednávali, zmiňte se, odkud adresu máte, aby bylo vše jasné. Třeba se na mě usměje štestí a dá si pan Jandík do Narsilu reklamu.
A za kolik?
Přibližně 6000 Kč stojí Videomaster i se splitterem pro ST
Pro Falcona bych cenu tipoval tak něco pod 9000 Kč.
HEAD