EMULÁTOR DISKETOVÉ JEDNOTKY PRO ATARI 800XL(XE)
Většina Ataristů v minulosti vlastnila nebo možná ještě vlastní osmibitové "Atárko". Pro ty, kterým se zdálo nemyslitelné zbavit se svého miláčka (nebál bych se použít toto slovo, přestože Trauma tvrdí, že člověk po dvacítce nemůže mít vztah ke stroji - přiznávám, že já ho mám) nebo se po delší době dobrali k rozhodnutí znovu tento počítač zakoupit, mám zajímavou věc.
Jedná se o emulátor disketové jednotky, jež je pro nostalgické nadšence, kteří si chtějí čas od času připomenout ty staré dobré hry, zbytečným přepychem. Ačkoliv je toto téma možná poněkud vzdálené zaměření Narsilu, snad to pro někoho bude užitečné. S STéčky to má společné alespoň to, že se zmíněný emulátor dá provozovat nejen na PC (i když první verze emulátoru se zřejmě objevila právě na PC), ale i na šestnátibitových počítačích ATARI. Osobně mám s tímto emulátorem jen ty nejlepší zkušenosti a každému, kdo vlastní oba počítače a "osmistovku" používá, ho mohu vřele doporučit. Autorem zapojení i software SIO2PC pro MS-DOS je Nick Kennedy. Autorem software pro ST je Kolja Koischwitz. Tento emulátor poskytuje pohodlí a spolehlivost disketové jednotky za méně než symbolickou cenu (součástky stojí dohromady asi 100Kč). Jeho sestavení sice vyžaduje jisté dovednosti v práci s elektronickými součástkami, ovšem myslím si, že není problém sehnat někoho, kdo by emulátor pro ty méně zkušené postavil (ostatně i já jsem se raději obrátil na odborníka).
HARDWARE
Emulátor je v podstatě jednoduché rozhraní, které převádí signály z úrovně TTL (5V) na úroveň RS232 (12V) a naopak. Rozhraní se zapojí mezi SIO port ATARI 800XL(XE) a RS232 port ATARI ST nebo PC. Software běžící na hostitelském počítači se pak postará o vše potřebné. Jediná potíž, na kterou jsem při montáži narazil, byl konektor na straně osmibitového ATARI (nechápu, proč se firma ATARI rozhodla téměř všude používat nestandardní konektory). I v případě, že by bylo možné tento konektor sehnat, připojením hostitelského počítače ztrácíte možnost připojení dalšího zařízení - typicky kazetového magnetofonu. Tento problém jsem vyřešil paralelní montáží dalšího konektoru (obyčejného pětikolíku - samice), který jsem připevnil do otvoru vyvrtaného v zadní části počítače a umístěním rozhraní dovnitř osmibitového ATARI. Hodlal jsem vodiče vedoucí od rozhraní připájet k zadní straně SIO konektoru. Ten je však k základní desce připojen natolik nešikovně, že jsem byl nucen demontovat celou základní desku počítače a vodiče jsem k ní zespodu připájel. Toto řešení umožňuje připojit jak hostitelský počítač - kabelem k námi vestavěnému pětikolíku, tak další zařízení (kazetový magnetofon, tiskárnu nebo i další disketovou jednotku) na originální SIO konektor. Oba konektory můžete bez obav používat současně, k žádnému nežádoucímu rušení nedochází. Rozhraní má přibližnou velikost malé krabičky od zápalek a nevyžaduje žádné vnější napájení.
Všechny součástky potřebné pro montáž rozhraní by měly být běžně k dostání. Jediná součástka, s jejímž sháněním jsem měl menší problémy byl integrovaný obvod MAX232, což je v podstatě srdce rozhraní. I když tento obvod u nás pravděpodobně neseženete, slušný prodavač by vám měl být schopen nabídnout příslušný ekvivalent, například ICL232. Já jsem sehnal ekvivalent SIPEX SP232ACP v pražské prodejně GM Electronic (myslím, že mají i zásilkovou službu).
Realizace rozhraní pro Falcona je poněkud odlišná, protože Falcon obsluhuje sériový port jiným způsobem. Vstup a výstup ze SIO portu se v tomto případě připojí přímo k řídícímu obvodu rozhraní RS232 ve Falconu. Toto zapojení sice vyžaduje zásah do hardware Falcona, ale zato je o něco jednodušší - stačí pouze jedna dioda a jedno hradlo. Popis tohoto zapojení (v Němčině) se schématem se nachází na disketě s řídícími programy pro ST a PC (to znamená buď u mě, nebo v PD servisu Narsilu). Kromě odlišného hardwarového zapojení je nutné použít i řídící program, který je určený speciálně pro Falcona. Tento program je přiložen na stejné disketě.
SCHÉMATA
Pro větší přehlednost je schéma rozkresleno do dvou obrázků, přičemž první ukazuje vlastní konverzi signálu a druhý napájení integrovaného obvodu MAX232. Zapojení je natolik jednoduché, že snad ani není třeba vyrábět plošný spoj. Pokud jste však pečliví a plošný spoj chcete vyrobit, nezapomeňte při jeho navrhování použít oba obrázky.
Všechny trojúhelníky na prvním obrázku patří k integrovanému obvodu MAX232. Tyto sekce převádějí logiku TTL (ATARI 800) na logiku RS232 (PC a ATARI ST) a opačně. Čísla pinů ATARI SIO konektoru jsou vlevo. Značení barev by mělo odpovídat barvám vodičů v SIO propojovacím kabelu (kabel pro připojení disketové jednotky nebo kazetového magnetofonu). Čísla pinů vpravo jsou pro sériový port hostitelského počítače - první čísla platí pro 9-pinový konektor (PC), čísla v závorkách platí pro 25-pinový konektor (ATARI ST). Barvy vodičů jsou v tomto případě pouze orientační.
Při montáži elektrolytických kondenzátorů dejte pozor na správnou polaritu (mínus pól je obvykle označen a je kratší). Postupujte přesně podle schématu - mínus pól je skutečně připojen na +5 Voltů a plus pól je uzeměn. Pozor i na zapojení integrovaného obvodu a diody. Nezapomeňte také na odpor 4.7k Ohmu. Pro jistotu je vhodné přeměřit hodnoty napětí na vodičích. Po připojení rozhraní k ATARI 800 (a samozřejmě po jeho zapnutí), ale ne k PC (ST), můžete na integrovaném obvodu MAX232 odečíst přibližně tyto hodnoty:
Pin 2 : +10 voltů
Pin 6 : -10 voltů
Pin 15 : 0 voltů
Pin 16 : +5 voltů
Seznam součástek:
4X - 22 uF elektrolytické kondenzátory, 25 Voltů
1X - 0.1 uF keramický kondenzátor
1X - integrovaný obvod (ICL-232, MAX-232 nebo jiný ekvivalent)
1X - 4.7K Ohm odpor
1X - dioda BYV10-30 nebo 1N5817 (ani jeden z uvedných typů jsem nesehnal, ale volba diody prý není tak kritická, stačí nějaká shottka - ta moje je bílá s oranžovým proužkem)
- nějaké vodiče, propojovací kabel, deska plošného spoje (není nutná), patice pro integrovaný obvod (vzhledem k jeho ceně okolo 80Kč se vyplatí), nějaké konektory (podle typu hostitelského počítače a umístění rozhraní)
SOFTWARE
Balík základního software (jedna disketa) zahrnuje programy jak pro MS-DOS, tak pro ST. Verze pro MS-DOS navíc obsahuje texty (v Angličtině) s podrobným popisem stavby rozhraní i programového vybavení. Verzi pro MS-DOS jsem sice zkoušel, ale jelikož jsem se jí podrobněji nezabýval, mohu říci pouze tolik, že na rozdíl od verze pro ST podporuje zvýšenou rychlost přenosu, kterou umí například jednotka XF551. I tak je rychlost přenosu u verze pro ST o něco vyšší než u standardní jednotky, protože data jsou přenášena přímo z (do) paměti. Ovládací programy jak pro ST, tak pro MS-DOS si vytvářejí virtuální disky, což jsou v podstatě soubory, kterých můžete mít na jedné disketě i několik. Oba formáty jsou však bohužel vzájemně nekompatibilní.
Verze pro ST dovoluje, pokud máte dost paměti, emulovat současně až osm disketových jednotek. Rozeznává několik základních diskových formátů včetně DOSu 2.5, MYDOSu a BIBO DOSu. Pokud používáte některý z podporovaných formátů, máte možnost manipulovat se soubory přímo na ST. Oblíbený SPARTA DOS sice podporován není, to však vůbec nevadí, protože software běžící na ST je pro 8-bitové ATARI úplně transparentní. Na straně ATARI 800 totiž není žádný software navíc. To znamená, že je možné bootovat i diskové verze her jako je například Karateka. Prostě obě verze software zaručují, že se váš hostitelský počítač bude chovat jako stoprocentní disketová jednotka. Pokud máte Falcona a digitizer ScreenEye, pak dokonce můžete provozovat emulátor v okně na monitoru vašeho Falcona!
Tento emulátor již používám několik měsíců a nemohu si na něj stěžovat. V případě zájmu jsem ochoten poradit i v oblasti software, mohu poskytnout disketové systémy nebo i nějaké hry - vše ve formátu virtuálních disků, které si vytváří ovládací program pro ATARI ST. Celkem mám asi osm disket programů (většinou her). Potřebný software je možné získat v PD servisu Narsilu a u mě - pošlete, prosím, ofrankovanou obálku a potřebný počet disket.
DAVE - Draconix
Moje adresa:
David Janeba
Nerudova 490
Mladá Boleslav
293 01
Email: david.janeba@vslib.cz