Přihlouple oděný chlapík, ohánějící se kolem sebe čarodějnou hůlkou. Člověka s tímto popisem asi těžko někde potkáte, pokud však ano, pozorně se podívejte, zda se okolo něj nemotá stvoření v hnědém kožichu s hlavou ne nepodobnou zápalné bombě. Co, že jste ho přece jenom zahlédli? Není možná. Určitě jste odstranili z dosahu očí všechna zrdcadla? Pokud ano, jiná možnost tu není. Hrajete Mystikal.
Pochod za určitým cílem nemusí být vždy snadnou a příjemnou záležitostí. Avšak ve hře Mystikal je tomu naopak. Bosé nohy, lehký oděv a neposledně také kouzelnická hůlka. Ostatní už záleží z části na vás a z části na náhodě.
Svoji postavičku sledujete z mírného (dalo by se říci 3D) nadhledu. Postupujete směrem nahoru po cestě lemované dlažďicemi, křoviskami apod. překážkami, které lze obcházet. Jak už jsem se v úvodu zmínil, máte také kouzelnickou hůlku. Abyste ji mohli plně používat, musíte kouzlo podpořit čarovným dryjákem, který se zde povaluje v lahvičkách. Nebo je možné nalézt nějaký ten svitek se zaklínadlem. A co je na tom vlastně tak komického? Proti vám se hrne hromada rozmazlených fracků, lítých mnichů nešetřících na biblích (jen aby vás dostali), také zástupci flóry se tu na vás vyřádí. Posilněni nějakým tím lektvarem pak v klidu měníte své stoupence v ropuchy, zkamenělí prach a ve spousty dalších komických podob. Energii doplňujete z kalorických sendvičů poflakujících se v prachu cesty. U konce každé úrovně máte možnost nakoupit nějaké to kouzlo do zásoby. Na konci levelu už vás bude netrpělivě očekávat jakýsi bůh, či co. Jediné čím se liší od ostatních, je jeho urputnost v boji a nevinost čišící z jeho tváře.
Na cestě vás bude doprovázet nechutné chlupaté stvoření, mající v oblibě skákat na vše co se hýbe a nemilosrdně rozdrtit pod svými chodidli (po chvilce šlapání, určitě získá vašě sympatie). Zvukové efekty se dají pokládat za celkem zdařilé a ve spojitosti s animací postavičky, komické. Přeji tedy šťastnou pouť za dalším dobrodružstvím.
TESTOVÁNO : Atari 1040 STE/1MB, joystick,
color monitor.