Gamebooky
V poslední době, tj. po roce 1989, se k nám ve velké míře dostává zahraniční sci-fi a fantasy. Boom byl ohromný a například kolega Vanye má pokoj doslova přecpaný knihami a jinými artefakty těchto žánrů. Jediné, co mu zatím chybí, je pleš Jean-Luca Picarda a svaly Barbara ničitele. Všeobecně známá je sci-fi literatura, film, počítačové hry, hry na hrdiny, v současnosti různé druhy karetních her (Doomtrooper) aj. Kdesi mezi literaturou a hrami na hrdiny stojí tzv. gamebooky, o kterých budu psát.
Jelikož většina fanoušků počítačů a počítačových her bývá většinou také obdivovateli sci-fi a fantasy žánrů a jelikož zmíněné gamebooky mají velice blízko k počítačovým hrám, zejména adventure a různým textovkám, myslím si, že Narsil je platforma, která zmínku o nich snese. Co to vůbec gamebook je a jak vypadá? Většina z vás se s touto formou her určitě už setkala, nicméně pro ty, kteří dosud neměli příležitost: Kupujete-li si gamebook, kupujete si alespoň co se formy týče obyčejnou knihu. Teprve když si v ní začnete listovat, zjistíte, že se od "normální" knížky poněkud liší. Jednak ihned na počátku obsahuje místo úvodu jakási pravidla, jednak její další organizace má s běžnou beletrií málo společného. Čtenář, který si knihu čte, nebo spíš který si knihu hraje, nepostupuje, jak je v kraji zvykem, lineárně, to jest stránku po stránce. Kniha je totiž uspořádána jako sled očíslovaných pasáží, které jsou zakončeny volbami, podle nichž čtenář-hráč postupně určuje osud své postavy. Znamená to, že k cíli, to jest k dohrání hry, se čtenář může dostat x různými cestami, které jsou dány jen a pouze jeho vůlí (samozřejmě v rámci textu).
Během hraní se hrdina dostává do různých situací, setkává se s jinými postavami, získává, popřípadě ztrácí, užitečné i méně užitečné předměty. Záleží jen na fantazii autora.
Jednou z nejdůležitějších fází hry jsou však souboje s nepřátelsky naladěnými postavami, ke kterým dochází v celém průběhu hry. Souboje jsou doslova kořením hraní a na tom, do jaké míry se autorům podaří vypracovat systém těchto bojů, do značné míry závisí úspěch jejich dílka. Zpravidla, a to je společné jak gamebookům, tak hrám na hrdiny, tak počítačovým hrám dungeonovského typu, jsou boje ovlivňovány třemi faktory:
Jednak je to fyzická zdatnost hrdiny (tj. síla, hbitost, únava, zranění, ale i schopnost kouzlit atd.), druhým faktorem je faktor technický (zbraně a zbroj hrdiny) a třetím princip náhody reprezentovaný v případě gamebooků hodem kostkou nebo tabulkou náhody, v případě počítačů generátorem náhodných čísel. Je dost obtížné, aby byl systém bojů zároveň dostatečně jednoduchý a přitom co nejlépe zohledňoval reálnost souboje. To znamená, že je-li postava unavená, je to přeci jen něco trošku jiného, než je-li zraněna. Zrovna tak obranyschopnost a schopnost protivníkovi zasadit ránu zdaleka nejsou totožné. V případě počítačových her sice do značné míry odpadá nebezpečí přílišné složitosti výpočtu toho, jak souboj vlastně dopadl, ale i tady by měl hráč mít alespoň možnost vidět, jak je na tom ohledně různých stránek své postavy, popřípadě postav. Podíváme-li se jen, jak odlišně jsou tyto problémy řešeny u Dungeon Mastera a Isharu, uděláme si představu o tom, o jak problematickou oblast při tvorbě her vlastně jde.
Gamebooky jsou na tom v této oblasti ještě podstatně hůře než počítačové hry z toho jednoduchého důvodu, že výpočty provádí sám čtenář a zahltit ho čísly by nebylo od tvůrců hry nic hezkého.
Gamebooky jsou vlastně svérázným případem literatury. Je pochopitelné, že jsou zaměřeny především na akci a jakýmkoliv popisným sekvencím se s oblibou vyhýbají. Podoba s textovkami je také nasnadě. Je zřejmé, že jde vlastně o jakousi vyspělou formu textovek, jak je známe z našich počítačů, což znamená, že si v nich nejen přijde na své ten, kdo rád "používá něco na něco, aby získal opět něco nového", nýbrž i ten, kdo si chce trošku počíst a nechat se hlouběji vcucnout do děje.
V současné době je gamebooků na trhu celá řada. Jsou dobré i horší, složité i jednodušší. I když to zřejmě zdaleka nebudou všechny, pokusím se alespoň některé uvést: Ve službách krále Reginalda do hradu Goblinů (ke klasickým textovkám má asi nejblíže), série Lone Wolf, série Fighting Fantasy, U dvora krále Artuše, Ohnivá poušť, v poslední době vyšlé Zelekova dobrodružství aj.
Zkuste si některý zahrát, je to přeci jen něco jiného, než pořád zírat na monitor.
Poznámka: Chceš-li vědět víc o gameboocích, ale i o hrách na hrdiny obecně, sleduj pozorně časopis Dech draka.
Čábra-Draconix