Narsil č. 14

Advantage Tennis

↑
Narsil AD_TENIS – obrázek 1

Už na osmistovce patřil tenis mezi moje oblíbené hry. Byly to sice tehdy jen čárky, které pobíhaly po obrazovce a vzdáleně připomínaly postavičky hráčů, ale tenis to byl. A když člověk hrál proti živému soupeři (v mém případě to byl brácha), pak byl tenhle osmibitový zázrak důvodem k zrychlenému dechu, zvýšené potivosti a skryté i viditelné agresivitě. Když jsem později na ST poprvé spustil Advantage Tennis od Infogrames, nápadně mi něco připomínal. Co? Právě zmíněnou hru z osmistovky.

Narsil AD_TENIS – obrázek 2 Narsil AD_TENIS – obrázek 3

Zdá se někomu, že srovnávám nesrovnatelné? Asi má pravdu. Ale přesto: Tam, kde výkon počítače vyžadoval čárkovou grafiku (osmistovka), tam místo ní najdeme grafiku vektorovou polygonovou (estéčko). Nejdříve se mi toto využití vektorové grafiky zdálo přinejmenším podivné. Určitě jsem se s ním nesetkal v případě jiné sportovní simulace. Když jsem si ale ke hře sedl a chvilku si ji zahrál, zjistil jsem, že to vůbec není nedostatek. Grafika by asi působila chudě, pokud by ovšem nebyla výborně a velice realisticky rozanimovaná. Hráči smečují, returnují, hrají údery mezi nohama, skáčí rybičky; rozdíl je dokonce i v tom, zda se rozhodnete hrát své údery jednoruč, nebo obouruč. Navíc jsou postavy velice vhodně umístěny do pozadí, čímž je realističnost akcí ještě větší. Zkrátka a dobře: Tvůrci hry v zájmu věrohodných animací opustili cestu detailně graficky propracovaných objektů. Hra tak na první pohled vizuelně nezaujme, ale o to lepší je pak dojem z celkové hratelnosti. Navíc nikdo netvrdí, že vektorová grafika je špatná. Právě naopak.

Narsil AD_TENIS – obrázek 4

Jestliže mohu mluvit o grafice jako o dobré, pak na hudbu a zvukové efekty musím jednoznačně pět chválu. Už během nahrávání hry se z počítače line strhující hudba, která zcela zjevně vychází z tenisové tématiky. Bušení míčků a samplované hlasy rozhodčích nikoho nenechají na pochybách, že se připravuje velkolepá tenisová show. A ta opravdu přijde: Během hry slyšíte zvuky dopadajících míčků, rozhodčí hlásí stav, první a druhé podání, aut atd., diváci vás po vydařené výměně odmění hlasitým potleskem. Zvuky tu opravdu zaslouží jedničku s hvězdičkou. Nevím, jestli jsou vůbec v nějaké st-čkovské hře propracovány detailněji.

Každý ale víme, že ani bůhvíjaká grafika, ani fantastické zvuky samy o sobě ještě dobrou hru nedělají. To, co dělá ze Sensiblu extrafotbal, je jeho úžasná hratelnost. A s Advantage Tennisem je to právě tak: K prvnímu zápasu nastupujete jako stý hráč žebříčku. Můžete si navolit oblíbené údery, rozdělením určitých kreditů mezi ně pak hráče definovat jako útočný nebo obranný typ. Projdete si kalendář tenisových turnajů a na některé se přihlásíte. (Doporučuji si ze začátku vybírat ty s menší dotací. Zlepšujete se totiž s přibývajícími výhrami a těch proti světové jedničce dosáhnete jen stěží.)

Narsil AD_TENIS – obrázek 5

S takovou výbavou, neznámý a neobávaný vstupujete na kurt. Ne, nikdo vás nevítá potleskem, outsidere. Nikdo si vás ani nevšimne, mnozí si na vás dokonce s chutí plivnou. To se ovšem brzy může změnit. Pár vyhraných zápasů a svět je váš. Stoupáte na žebříčku výš a výš, takže se během sezóny ocitnete třeba v první desítce. (Tak mě napadá, že s takovým zlepšením by měl kdokoliv zajištěn titul Objev roku.) Peníze na vašem kontě přibývají, už na vás nikdo neplive, právě naopak, vy plivete na jiné. Čeká vás sláva, sláva a Sláva. A po pár letech smutný pád a smrt v zapomnění.

Narsil AD_TENIS – obrázek 6

Z toho, co jsem napsal výše, jasně plyne, že jde podle mne o jednu z nejlepších sportovních simulací, co jich svět estéček nosí. Firmě Infogrames se podařilo vytvořit dobře graficky a zvukově vypadající hru, která navíc nabízí velice kvalitní zábavu. Hra, při které se lámou joysticky je asi vrchol toho, o co se tvůrci her vůbec můžou snažit.

Čábra-Draconix