Je to tak půl roku od premiéry poslední české hry, a protože čeští a moravští programátoři nemíní spát na vavřínech, objevilo se na ST scéně opět něco nového a našeho. Přesto si jako jazyk autor opět vybral angličtinu.
Hlavní hrdina se jmenuje Max, od svých 15 let bydlí na pobřeží Jížní Kalifornie, na Long Beach, už od dětství má jedinou starost, kde si pořádně zaserfovat a kde si dát hamburger.
Jenže jednoho dne zjistil, že už nemá dost peněz, rozhodl se tedy pracovat. Po několika neúspěšných pokusech ve firmách jako IBM, kde se mínil stát ředitelem, takže ho vůbec nepřijali či Ford, kde ho naopak ihned strčili k pásu, zjistil, že najít práci, která by mu vyhovovala, bude opravdu těžké. Po dvou dalších měsících serfování si řekl. Jedinou šancí bude uzavřít sázku. A od té doby se sázel s každým o to, kterou vlnu projede jakým způsobem, či o grif, který při tom provede. Od té doby měl peněz přece jen o trochu víc, ale pořád to tak tak stačilo na zaplacení hamburgeru sobě a svým přátelům.
Naštěstí jednoho rána se u dvěří objevil takový veselý stařec, pořád se smál na celé kolo, všechny plácal po ramenou a říkal, že hledá Maxe. Prý pro něj má dobrou sázku. Když s ním Max poletí do Itálie, kde sjede na lyžích přes 7 kopců, dostane 100 000 dolarů.
"Hmmm, to byla fakt vcelku dobrá sázka. Neumím sice lyžovat, ale to se vsákne", říkal si Max pro sebe, nevěda, že v Evropě právě probíhá druhá světová válka.
A tak ho stařík vybavil nejmodernějším vybavením, do ruky dal hůlky, do kapsičky jakýsi záhadný dopis za který dostane za sedmi kopci těch 100 000 dolarů. A Max jel . . .
Zpracování samotné hry se dá prohlásit za klasické, tj. Malý panáček viděný z pseudo 3D pohledu (to pseudo označuje tzv. neurčitý třetí rozměr s blíže neurčenými parametry) jede po obrazovce skrolující se dolů. Krajina kolem je tvořena stromy, iglů, kontejnery, a pro druhou světovou válku nepostradatelnými vojáky. Dotkneš-li se čehokoliv, překazíš tím sjezd. Jedinou záchranou před dotekem může být kromě změny směru jízdy také přeskočení. Přeskočit můžeš lecjaký drn, kámen či sněhuláka.
Po projetí kola se dozvíš skóre, vstupní heslo na další kopec a hra může pokračovat. Každý konec a začátek tratě je doprovázen samplem, takže ať už prohraješ či vyhraješ, dozvíš se tuto informaci i přes hlasový výstup.
Při hraní šumí Yamaha podle toho, jak rychle lyžař "nula" (což je patrně volný překlad slova Whiper-snapper) jede. Pokud máš ovšem počítač s DMA zvukem, čeká tě opravdu mnohem tvrdší cesta, protože do jízdy neustále mluví hlas ne nepodobný robotovi z filmu Číslo 5 Žije, který má podle autorů nahrazovat obecenstvo. Pokud i při této depresi přežiješ, čeká tě celkem fajn konec.
Ve hře hrají i módy, jeden v úvodních titulcích a druhý při zápisu do tabulky, oba dva složil CHAOS.
Co o lyžařovi (tak se mu pracovně při výrobě říkalo) říct na závěr. I když se jedná o celkem jednoduchou hru, mohla a měla by každého příznivce českého software zaujmout, protože českých a moravských produktů opravdu mnoho nepřichází a čím menší nadšení zavládne v hračských řadách, tím menší zájem bude na straně programátorů o jejich výrobu. A když už si WSR koupíte, taky byste ho měli hrát, aby se dostal do TOPů, protože to je pro hru, přece jen, to největší ocenění.
Jo, a málem bych zapomněl. Celé to funguje v ST LOW (320*200 / 16), podporuje to zvláště ST a zvláště STE zvuk a pokud máte Falcona či TT na 99% si zahrajete také, dokonce i na VGA monitorech.
HEAD
P.S. Pokud by si chtěl někdo zahrát demoverzi této hry, ať zavolá na některou z ATARI BBS v ČR nebo může spustit Narsil no. 9, kde ji také může najít. Pozor!!! Tato demoverze funguje pouze na ST/STE, narozdíl od originálu, který už podporuje všechny počítače ATARI.