Narsil č. 13

Stardust

↑
Narsil STARDUST – obrázek 1

Budou už to tak tři roky, co vyšla nejlépe propracovaná hra pro Amigu 500 nesoucí hrdý název Stardust. Nikdo tehdy nechápal, jak je možné něco takového stvořit na 7 Mhz a všichni se shodovali, že na to ST asi nemá, protože Amiga díky své multipr... bla bla bla, bla bla bla. Můj názor je takový, že všechno se dá, když se dobře optimalizuje. A jako by můj názor chtěli podpořit, vytvořili Agrression (autoři Utoposu) Stardust také pro ATARI, sice ne přímo pro ST, ale pro jeho výkonnějšího nástupce STE, ale co, i tento kompl má spousta lidí.

Pokud by někdo čekal nějakou osekanou, zuboženou verzi hry, jako tomu bylo u několika posledních konverzí z počítačů tzv. vyšší třídy, bohapustě se mýlí.

Opravdu, tento Stardust obsahuje absolutně vše, jak základní bitevní plán kreslený patrně cyber dítětem, střílecí fázi ve stylu Asteroids, která svou barevností a plynulostí výbuchů opravdu přesahuje všechny doposud vyrobené předchůdce, navíc k tomuto střílení autoři přidali i skvělé digitalizované efekty dokreslující atmosféru výbuchu či palby.

Narsil STARDUST – obrázek 2

Nechybí zde samozřejmě ani, pro novější dema klasický, průlet tunelem a střílení proti přibližujícím se asteroidům a minám vyrendrovaným v té nejlepší kvalitě, jaká snad jde. Tyto objekty opravdu neztrácejí svůj tvar ani při přibližování ani při vzdalování.

A tunel?

Absolutně plynulý (2 VBL), absolutně surrealistcký a velmi působivý.

Úkolem celé hry je porazit jakéhosi těžce záporného hrdinu na druhém konci galaxie, kam musíte skrze pět střílecích kol (v každém po šesti úrovních) proletět. Dále musíte proletět několika různými tunely a zničit v nich co nejvíce objektů. Pokud se vám to povede, patrně vyhráváte.

Správně pochopil mé myšlenky ten, kdo nabyl dojmu, že Stardust je dokonale technicky propracovanou hrou s opravdu dokonalým propracováním a s absolutně nulovým nápadem. Osobně tedy mohu oponovat, že tunel byl původní nápad této hry. Má však Stardust i nějaké chyby?

Bezpochyby několik, ne technických, ale hratelnostních (opravdu odporné slovo) chyb najdete. Dohrátí první úrovně trvalo dobrých pět hodin srdceryvného hraní. Poté mě však čekala závěrečná příšera na konci levelu, kterou musíte asi 20 výstřely do nekryté části zničit. Dobrá, to je klasika všech japonských her od SEGY apod., ale Stardust se chce vytáhnout, takže navíc ještě musíte proletět tunelem, nepodaří-li se vám to, začínáte znovu od začátku. Kromě této drobnosti se nabízí také otázka zábavnosti, na svou čest mohu říci, že Stardust zábavný je, ale opravdu si na ten neustále se opakující příval asteroidů a podobných příšer musíte přiviknout, jinak vás totiž zasáhne poslední těžký zásah této hry ve formě veliké deprese z neschopnosti dostat se kamkoliv.

Hudba je opravdu posledním velkým kladem a záporem celé hry. Zpracování a nápad mohu s klidným srdcem nazvat geniálním, jediným problémem snad bude to, že její styl má hodně co do činění s Cyber disco či Technem, takže pokud vám hraní nepůjde, depresi touto hudbou ještě prohloubíte, půjde-li vám, bude vám připadat jako skladba určená pro válečný ryk.

Co říci závěrem?

Stardust považuji za bezpochyby geniální a dokonalou konverzi, kterou by neměl žádný hráč stříleček nebo jiných akcí, mezi něž rozhodně patřím, postrádat. A pokud stále nevěříte jeho dokonalosti, máte možnost objednat si disk GAM001 a zjistit, jak takový průlet tunelem vypadá.

Narsil STARDUST – obrázek 3

A pokud už věříte, objednete si skrze svůj KORUNOVÝ ÚČET (ano i to už dnes jde) tuto hru u jejího anglického distributora, přijde vás asi na 1256 Kč i s poštovným. Na šek, který by vám měla vystavit libovolná pobočka kterékoliv normální banky napište. 16/32 System, 173 High Street, Strood, Kent ME2 4TW, United Kingdom. Částku udejte jako 26 GBP (britských liber) a spolu se zpáteční adresou a objednávkou na Stardust to odešlete jako doporučený dopis, a pak už jen čekejte, jak to dopadne, já věřím, že dobře. Pravděpodobně by tuto hry však mělo mít už i JRC.

HEAD