Kolik her s míčem existuje, nikdo nedokáže dost přesně spočítat, všichni ale víme, že hry s balónem jsou asi ty nejzábavnější a všichni asi taky víme, že každá hra s míčem má svoji brutální obdobu v počítačovém světě. Já osobně vím, že část z těchto brutálních her se přenesla i do tělocvičen základních a středních škol, tedy pokud vás zrovna učitelé nekotrolují.
První a nejlepší byl Speedball, prý vznikl dokonce jakýsi Skateball, který bohužel osobně neznám, a po něm se objevil Killer Ball. O co tedy jde?
Na blíže neurčené planetě v blíže neurčené skupině lidí se rozmáhá poněkud zvláštní zábava, lidé, kteří uměli perfektně jezdit na inlinech, roller skatech, nebo jak se těm bruslím říká, zjistili, že jsou sice výborní v bruslení, ale po 6 letech ježdění to už přece jen není ono, umí sice přeskakovat různé překážky, frajeřit na ulici při kličkování mezi lidmi, provokovat pracující svým ležérním postojem k životu, ale ani to už je dnes neuspokojuje, chce to něco víc.
Neví se sice přesně, kdo na to přišel, ale skejťáci se rozhodli zahrát si nějakou míčovou hru. Hokej na tom už hráli, ale ten je zdaleka neuspokojil, basket taky nic moc, chtělo by to něco zábavnějšího. Zkusili tedy rugby, ty šly, ale míč byl příliš šišatý, nekutálel se a vůbec.
Objevil se zakladatel nové hry, Mum-Ali-En, který se rozhodl stanovit základní pravidla, a protože byl šéfem celého gangu východní čtvrtě, věděl, že ty pravidla uspějou. Na hraní si vzal házenkářský balón, místo hřiště obsadili se svou skupinou jedno hřiště v hale pro ježdění na rollerskate a místo branek dal dvě židle. Svým lidem řekl, že tam, kde jsou ty branky, musí vždy jeden z týmů dojet a položit míč, předtím s ním ale musí jeho družstvo objet kolo . . . Zpočátku bylo více zraněných než gólů, ale Mumovi se to líbilo, tak se rozhodl dát svým lidem helmy a obrnění skoro jak na americký fotbal, dnes již zapadlou hru minulého století, jak sám říkal.
Dnes, tedy v roce 2050, je opravdu americký fotbal ze hry ven, SpeedBall má nejlepší léta ještě před sebou, dnes totiž vládne KillerBall.
To byla trocha historie hry, teď se však pustíme do vlastní simulace. Proti sobě hrají dva týmy o 5 hráčích, kteří musí získat jakýmkoliv, tedy i nečestným, způsobem míč a s ním nad hlavou objet jedno kolo, poté se rozsvítí světlo. V tom okamžiku se hráč, nebo jeho spoluhráč musí dostat k metě, aniž by přišel o balón. Ten musí hodit do branky, která má průměr asi tak 40 cm. Když o míč přijde, světlo zhasne a ten, kdo ho první opět sebere, může opět jet celé kolo znovu. Přihrávat si mezi sebou mohou jednotliví hráči pouze po zemi, protože celé hřiště je kulaté a existence přihrávky přes střední kruh se musela omezit.
Co se týče obehrání svého protivníka, tak pravidla dovolují opravdu vše, úder na obličej, kop do břicha, výskok a následné sražení protihráče na zem, chycení, zvednutí a mrsknutí na zem. Každý z hráčů má však svoji vlastní fyzickou kondici a ta, když klesne na nulu, je konec.
U hry pochopitelně nechybí ani možnost hraní ligy, přičemž si můžeš vybrat buď Minor, Major, Super league. Teď ještě poslední upozornění týkající se herního systému, neexistuje remíza, při nerozhodném stavu se hraje na rychlou smrt, která však není časově omezena.
Co se týče zpracování samotné hry, tak zvuk, byť přehrávaný pouze Yamahou přes generátory, celkem ujde, zvláště když si připustíme, že v roce 2050 bude vše jen syntetické, tedy kromě hráčů. Grafika je celkem dobrá, jen se občas mírně zkoliduje s barvou dresu hráčů, kterých je osm, a protože se nikomu nechtělo je 8x kreslit, oni by se na disk stejně nevešli, tak to autoři vyřešili pouze změnou barev. Animace při všech akcích je plynulá dostatečně a opravdu hodně mě zaujala zpracování kruhového hřiště na obrazovce.
Pokud by se dalo celé hře něco vytknout, tak je to brutalita, pardon, samozřejmě že ta ne, o ni jde přece především, spíše mi vadilo, že zde není statistika nastřílených gólů u jednotlivých hřáčů, více obrázků dokreslujících nálady v mužstvu.
Někdy se zdá hraní trochu fádní, zvláště když po 4 minutách hry ještě nikdo neoběhně ani kolo.
Oproti Speedballu zde sice chybí možnost vylepšování mužstva, ale zato se tady dá celkem dobře vyhýbat protivníkům, které navíc tvoji hráči v dobré vůli ti pomoci odstraňují z cesty sami.
Takže, pokud se vám líbí Speedball, pokud si občas zahrajete na nejtvrdšího z tvrďáků a pokud si nepřipouštíte, že až tuhle hru uvidí někteří lidé na inlinech, prozatím mírumilovně jezdící po městě, si poté začnou na chodcích zkoušet své nové treninkové postupy pro hru Killerball, můžete začít hrát, jinak sorry, nikdo vás ale nenutil, abyste to četli.
HEAD